V Plzni začal pouliční festival jazzu, folku a country Na ulici. Loni přilákal 120 tisíc diváků

09-08-2006

Jazz, country a folk, ale i divadelní nebo filmová představení - to všechno v těchto dnech nabízí festival Na ulici, který se už potřinácté koná v západočeské Plzni. Minulých ročníků tohoto pouličního festivalu se účastnilo kolem sto dvaceti tisíc diváků. Podrobnosti o jeho historii i letošním programu má Milena Štráfeldová:

Z Plzně se před lety odstěhovala Porta a ulice ve městě zely prázdnotou, tvrdí současný organizátor festivalu Na ulici a ředitel pořadatelské organizace Esprit Hanuš Klůs. Tak si tehdejší vedení Espritu vymyslelo další setkání muzikantů:

"Začalo to jako takový malý pouliční festiválek, kde se scházelo na jednotlivých scénách padesát až sto diváků. Hlavní myšlenka byla oživit ulice, aby se lidi bavili a aby měli pohodu."

Festival byl od počátku zaměřen na jazz, folk, country a bluegrass. Postupně si do Plzně zvykli jezdit všichni, kdo v Česku v těchto hudebních stylech něco znamenají:

"Nevzpomenu si na jméno, které by tady z těchto žánrů nezaznělo. Nejčastěji se tady objevoval třeba Milan Svoboda, k takovému inventáři festivalu patří zpěvák Láďa Kerndl, objevil se tu třeba Michal Prokop, Luboš Andršt. Z té folklové části je rekordmanem festivalu Míša Leicht, plzeňský muzikant, který v podstatě už patří k extralize českého bluegrassu. Hrával tu Žalman, ten hraje i letos, Pavlína Jíšová, Nezmaři, Robert Křesťan. Objevil se tu několikrát i Čechomor."

K pravidelným hostům plzeňského festivalu už léta patří i jazzová zpěvačka Jana Koubková. Podle ní byl festival Na ulici prvním, kde si jazz mohli poslechnout i diváci, kteří by sami do jazzového klubu nezašli:

"To je podle mne jeden z nejkrásnějších festivalů. Vím, že Plzeň byla vlastně úplně první, která přišla s myšlenkou pořádat jazz na ulici, jazz on the street. A myslím, že se podařila obrovská věc nejenom pro jazz samotný, ale i pro občany, protože tam může přijít kdokoliv, neplatí se vstupné, a ten jazz je skutečně na ulici. Nejenom na velkém náměstí, ale koná se v předzahrádkách, v různých prolukách, v různých krásných prostůrkách venku. Všude mají lidi možnost si sednout, poslouchat, zastavit se. I ti, kteří by na jazz třeba normálně nešli, tak tím, že ho takhle slyší, přijdou příště zase, ale už si třeba i zaplatí, přijdou do jazzklubů a budou se o ten jazz víc zajímat."

Takové setkávání muzikantů v ulicích pak podle Jany Koubkové samozřejmě vede i k improvizacím a jammování, ke kterým se jazzoví hráči i posluchači scházejí pozdě do noci. Nechybí mezi nimi ani zahraniční muzikanti. Letos na festivalu vystoupí Švédové, Francouzi nebo kubánská kapela, v minulosti tu zahrál i africký soubor.

Jak připomněl Hanuš Klůs, součástí festivalu Na ulici jsou i divadelní nebo filmová představení:

"Tady se pravidelně hraje pro děti, od patnácti hodin, takže se tu objevuje řada amatérských souborů. Objevují se tu ale i profesionální divadla, z těch pouličních mohu jmenovat například divadlo Continuo nebo Teatr novogo fronta. Pak tu třeba bylo představení, kde hrál Karel Roden, Jana Krausová, bylo tady divadlo Sklep, hrál tu Pavel Liška a tak dále. Letos tu bude hrát Prozatímní divadlo Františka Ringo Čecha, Dada divadlo Ivana Mládka nebo Směšné divadlo Luďka Soboty."

Návštěvníky letošního ročníku festivalu Na ulici čekají i novinky. V centru města se budou například promítat filmy, přibudou některé menší scény. Třináctý ročník pouličního festivalu je ale podle Hanuše Klůse přelomový. Jeho organizátoři chtějí celý festival vrátit do trochu komornějšího prostředí. A to nejen proto, že centrum Plzně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Je ovšem otázka, jak tuto změnu přijmou diváci. Loni jich na jednotlivá představení a koncerty přišlo během tří týdnů 120 tisíc - skoro celá Plzeň.

09-08-2006