České muzeum hudby chce přiblížit hudbu Mozarta dětem

22-01-2006

Řada pražských institucí si v tomto roce připomíná 250. výročí Mozartova narození. Mozart je totiž s Prahou úzce spjatý, několikrát tu pobýval, napsal i uváděl řadu svých slavných děl. Se Zdeňkou Kuchyňovou zamíříme do Českého muzea hudby, která má na skladatele několik vzácných památek.

W. A. MozartW. A. Mozart A nejen ty představí na výstavě, která mapuje hudební život v Praze v době, kdy zde Mozart pobýval. Muzeum má totiž největší sbírku hudebnin v České republice. Je zde například fragment opery Figarova svatba psaný samotným Mozartem, což je velká vzácnost. Jak však uvedla ředitelka muzea Eva Paulová, váží si také památek, které dokládají velmi rychlý život Mozartovy hudby v Praze.

"Jsou to především nejstarší dobové úpravy. Musíme si představit 18. století jako dobu, kdy neexistovala reprodukovaná hudba, kdy nejrychlejší formou jak hudbu dostat k veřejnosti, bylo vypracovat její úpravu pro klavír, který byl nejdostupnějším hudebním nástrojem. A my máme tu čest, že uchováváme z pera tehdejších významných českých hudebníků Kuchaře a Maschka úpravy Mozartových oper, které vznikaly prakticky v tomtéž roce obratem po jejich uvedení v Praze."

Tvůrci výstavy chtějí připomenout i významná hudební centra, kde zněla hudba nejen Mozartova, ale i dalších významných českých skladatelů. Byla to divadla, kláštery, chrámy, ale i šlechtické kapely. Nebyl to totiž Mozart, který by ovlivnil Prahu a ta se stala světovým hudebním centrem, je tomu spíše naopak. Praha hudebním centrem byla už v Mozartových časech a z hlediska operního provozu to bylo město na vyšší úrovni, než například Vídeň.

Stavovské divadloStavovské divadlo "Založení Stavovského divadla zpřístupňovalo hudbu poměrně široké veřejnosti. Žilo tu mnoho skladatelů a hudebníků, kteří se na tom význačně podíleli - Maschek, Kuchař či Dušek, který bývá zmiňován právě v souvislosti přátelství s Mozartem, ale který patřil mezi významné hudebníky té doby. Bývá zmiňována česká emigrace 18. století, bývá zmiňován Mozart, ale nebývá zmiňováno to, co v té Praze zůstalo, to co bylo, to co fungovalo, to co stavělo Prahu na přední úroveň. Pokud chceme doložit nejsnáz vztah k Mozartovi, tak ten dokládáme většinou na příkladu, že to byla Praha, která uváděla Mozartovy opery o 20 až 30 let dříve, nežli třeba Paříž a Londýn."

Autoři výstavy chtějí jako jedni z mála přiblížit Mozartovu hudbu i dětem a to právě prostřednictvím dětí. Jak dodala Eva Paulová, představí zde totiž dítě na sklonku 18. století a jeho setkávání s hudbou.

"Je známá kantorská tradice, že děti ve škole získávaly podstatně větší hudební vzdělání, než je tomu dnes. Ale už méně je známo, že byly minimálně každotýdenními účastníky chrámových produkcí a byla to doba největšího rozvoje chrámové hudby. Děti byly účastníky školních her, oratorií, hudba byla běžně provozována na ulicích, protože neexistovala tak významná hranice mezi tzv. vážnou a populání hudbou. Figarova svatba v té době skutečně zněla v pražských hospodách a na pražských ulicích. Takže bychom dětem rádi předvedli, co se v Praze dělo, co děti jejich doby mohly zažít, vidět a slyšet a jakou roli v tom mohla mít Mozartova hudba."

22-01-2006