Rutova tragikomedie o navrátilci

21-05-2006

Námět z oblasti české emigrace se v původní tvorbě neemigrovavších autorů prakticky neobjevuje. Spisovatel a dramatik Přemysl Rut na tuto půdu vstoupil. Ani jeho rozhlasová hra "Druhé mládí Kašpara Junga", kterou uvedl Český rozhlas o Vánočních svátcích, však není zdaleka jen o navrátilci z Ameriky, ale daleko víc o vzájemné toleranci.

"Ta hra je o něčem, co asi neustále zvažujeme všichni, o tom do jaké míry dáváme přednost svým vlastním zkušenostem, tomu jak si věci pamatujeme a jak víme, že jsou, jak jsme přesvědčeni, že je dobře vidíme, a nebo naopak té potřebě, která je v nás stejně tak silná, vyjít nějak s druhými. Protože ti druzí to vidí jinak a my kdybychom nastokrát věděli, že máme pravdu, jakože Kašpar Jung to ví, tak přece jenom aby s těmi lidmi vyšel, a když už se k nim na sklonku života vrátil a když už si vysnil, že s nimi dožije, tak musí revidovat tu svoji zkušenost, kterou si s sebou přivezl."

"Víte, ta hra je exemplum. To není realistický příběh, i když zachází s reáliemi. právě ta možnost, kterou exemplum dává, odehrát příběh v krajnostech, to taky znamená v nápovědi. Tedy můžete tu věc říct stručně v jedné dvou větách, a nemusíte ji rozebírat a dělat z toho dějovou linii. Můžete se spolehnout na to, jako je to třeba v bajce, že stanovisko se sdělí, je srozumitelné a pak s ním můžete dál pracovat. O to jsem se snažil."

Měl jste pro Kašpara Junga nějaký konkrétní předobraz?

"Velmi konkrétní, dokonce pana Junga, to jméno jsem si nevymyslel. Přišlo mi tak významuplné tou snahou postavy vrátit se do mládí, že jsem ho ponechal. Pana Junga, který skutečně byl 40 let v Kanadě, ne v Americe. Nebyl tam jako taxikář, byl to univerzitní profesor a vrátil se po převratu do svého rodného města přesně s tím úmyslem - zastihnout ještě své vrstevníky z mládí a strávit s nimi poslední léta. A byl zděšen tím, o čem je ta hra: byl zděšen, že musí svou vzpomínku na své mládí revidovat a přizpůsobovat tomu, jak si ho pamatují nebo domnívají pamatovat. Vyprávěl mi to s velikou hrůzou krátce poté, co se vrátil, a já jsem si tehdy, na začátku 90. let řekl, že by to byl hezký námět na rozhlasovou hru. Trvalo mi strašně dlouho, než jsem se k tomu dostal. Ale kromě jména a kromě tohoto základního obrysu nemá můj Kašpar Jung s tímto panem profesorem společného nic."

21-05-2006