Sportovní emoce ožívají na fotografiích Herberta Slavíka

17-07-2005

Hry - to je název výstavy i knihy fotografií Herberta Slavíka. Fotografie vznikaly především na olympijských hrách, který se zúčastňoval jako fotoreportér už od roku 1992. Podařilo se mu na nich zachytit nejen sportovní výkony, ale především emoce sportovců i zvláštní hru světel a stínů. Na výstavu, která je na Staroměstském radnici se vypravila i Zdeňka Kuchyňová.

Herbert Slavík, foto: ČTKHerbert Slavík, foto: ČTK Jak uvedl Herbert Slavík, o sport se zajímal už od dětství.

"Byl jsem rodiči vedený ke sportu a zároveň táta byl vášnivým fotoamatérem. Já jsem od malička trávil čas nejen na sportovištích, ale i v temné komoře, která byla u nás doma v koupelně. Potom už byl krůček to spojit. Takže já jsem hrál závodně fotbal a postupně jsem přecházel z toho místa na hřišti za branku a fotil jsem hlavně na Bohemce tehdejší hvězdy Antonína Panenku, Karla Dobiáše a další."

Co vás právě na sportu nejvíc přitahuje?

"Zpočátku to určitě byla akce, ale postupem času, jak člověk ty věci vidí jinak a vnímá je jinak, tak to jsou určitě emoce, je to atmosféra celého sportoviště nebo toho sportu, jsou to barvy. Pro mě je sport takovým divadlem, kde je zastoupeno všechno, co mě zajímá a baví, protože sport podléhá i módě. Dnes vidíme i sportovce s módními doplňky, řeší se i jaké budou mít dresy na olympijských hrách nebo na mistrovství světa. Takže je to celá řada věcí, které mě tam přitahují."

Tady na výstavě jsou převážně fotografie z olympiád. Kolik jste jich navštívil?

"Já jsem byl od roku 1990 vlastně na všech olympijských hrách zimních i letních, to bylo osm olympijských her a tady na výstavě je těch fotografií těsně nad sto a je to výběr ze všech olympiád, ale nejen z olympiád, třeba je tady fotka z golfu z Mariánských Lázní. Ale nejvíc převažují poslední olympijské hry a to jsou Atény 2004."

Na fotografiích nejsou jen hvězdy, ale i méně známí sportovci či záběry detailů. Například ruka běžce na závodní dráze těšně před startem. Nechybí ani naši sportovci.

"Určitě. Ty nemohu minout, protože mě provázeli celou dobu dnes už obdivuhodné legendy ať je to Jan Železný nebo Kateřina Neumannová, ale třeba i Václav Chalupa. Celou tu dobu, co já jezdím na olympiády, tak oni tam špičkově soutěží a vyhrávají. To mě fascinuje a to jsem samozřejmě nemohl pominout. Je tady i Roman Šebrle, poslední olympijský vítěz z Ahén."

Plakát pořádané výstavy, foto: www.herbertslavik.czPlakát pořádané výstavy, foto: www.herbertslavik.cz Jak se vám podaří zachytit tu pravou emoci?

"Emoce jsou u sportu úplně výjimečné, takže člověk zhruba ví, kde může co očekávat. Ví i kteří závodníci se jak radují, jak prožívají smutek. Vždycky jsem měl problémy s emocemi Jana Železného, protože ten nedával nikdy nic moc najevo a opravdu to prožíval spíš vnitřně. My jsme všichni čekali na takovou exaltovanou radost, která se u něj nikdy nedostavila. Ale pak jsou samozřejmě závodníci z jižních zemí, temperamentnější, kde ty emoce jsou daleko větší a bouřlivější. Ale možná mě daleko víc zajímají i stavy soustředění nebo zklamání - tiché emoce. Je tady jedna fotografie, kterou já mám hodně rád a to je fotografie Marion Jonesové před startem v Aténách a tu já mám tak pro sebe nazvanou Ticho, protože já myslím, že v té fotce je vidět úplně všechno, co se v ní odehrává."

Na slavnostní vernisáž se přišla podívat řada významných hostů, mezi nimi i prezident Václav Klaus. Výstavu však neuvidí jen Pražané a návštěvníci metropole. Stěhovat se bude do zahraničí.

"Výstava v Praze trvá do 30. srpna a potom se přesouvá do Paříže, do Českého centra, kde by měla být od 15. září do konce října vystavena."

Ten výběr fotografií bude asi zúženější.

"Tady je zhruba 100 fotografií, do Paříže nedostaneme víc jak 40. Určitě se budu snažit vybrat ty, které jsou nejlepší a které nejlépe vystihují celou atmosféru tohoto výběru."

17-07-2005