Veselá bída je stále veselejší

05-02-2006

Vsetínská hudební skupina, která si říká Veselá bída, patří k novodobým tlumočníkům folklórních písní. V této hudební branži dnes dominují skupiny jako Hradišťan nebo Čechomor. Veselá bída je mladší, ale její kořeny vedou až k Čechomoru. Zpěvák Veselé bídy František Segrado má za sebou 17 leté působení v Dobrohošti, Čechomorem prošel v dobách jeho počátků a později, když zde ukončil hostování, založil v roce 2000 Veselou bídu. Nyní se představují svým prvním oficiálním CD.

"Naše Veselá bída je veselá a doufáme, že bude čím dál veselejší. Po našem folklór? Já si myslím, že folklór má takovou vlastnost, že si ho každý děla po svém a že by ani nebylo dobré ho nějak kodifikovat. Někteří staromilci říkají: To se takhle nehrávalo. To tam nebylo. To tam být nemůže. Já myslím, že tudy cesta nevede. Je to vlastně lidová písnička a každý z lidí, kdo si ji zazpívá, si ji udělá po svém."

Jaké jsou vaše zdroje? A jaké je to hudební zpracování, které děláte?

"Morava je známé rodiště stovek ba tisíců písní. Bylo by hříchem, když jsme přímo z folklórní oblasti, ze Vsetínska, z Valašska, abychom ty písničky nechali ležet ladem a pořád pokukovali za kanál a kopírovali jenom cizí vzory a samozřejmě máme za sebou svoji rockovou, bigbeatovou zkušenost, někdo z nás hrál v jazzu atd. Takže to se tam chtě nechtě - a řekněme spíš chtě - musí projevit. A měli jsme možnost k folklóru přistoupit tradičním způsobem, který se vymyslel v 50. letech, tedy hrát ho s cimbálovkou, jak to znají lidé, ale zdá se mně, že tyto postupy jsou už trochu vyčerpány, a těžíme tedy z toho, že sběratelé lidových písní v 17. a 18. století, obrozenci, nasbírali ty písničky a zapsali jenom melodie. A nikdo už neřekne, jak to bylo instrumentováno, jaké byly mezihrávky. kydyby dnes byli ti legendární kapelníci, Matalíkové a Pelárové, určitě by sáhli po jiném nástrojovém obsazení. tem muzikantům to nedá: když nějaký nástroj najdou, hned ho použijí..."

"Je to první oficiální deska, vydaná u renomovaného vydavatele Indies, dostali jsme od nich nabídku, která nás nesmírně potěšila, sám jsem si na desku vyrobil obal a je to pro nás taková první oficiální. Ve skutečnosti jsme před tím udělali i nultou desku, která se jmenovala Může být i smutno, hlavně když je veselo. Tahle se jmenuje Nebozízek, tohle je skutečný nebozez mého dědečka, a písničky jsme vybrali tak, aby se nekřížily s tou nultou, protože pár fajnšmekrů ji má. Takové ohlasy mám, že si to maminky zpívají s dětmi, že jako děti z toho, co mají ke slyšení v domácnosti, si vybírají některé z těchto - to není špatné! No tak jsou to písničky z pomězí moravsko-slovenského, ale řekněme z té moravské strany, od Horňácka až kdesi po Lašsko navrch, a samozřejmě je tam pár valašských, protože musí tam být pár valašských, když jsme Valaši. A už se pracuje na dalších písních, hledám pořád, to je skoro práce na tři čtyři životy, to můžete dělat pořád..."

05-02-2006