Česká republika se připravuje na vstup do schengenského prostoru

19-12-2006

Novou vládu českým občanům Mikuláš nepřinesl, radost by ale mohli mít z plánovaného zrušení hranic, které 5. prosince dohodli evropští ministři vnitra a na sklonku minulého týdne pak formálně posvětil i summit unie. I když ten dáreček není úplně dokonalý.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Z území České republiky bude možné bez dokladů a hraničních kontrol cestovat téměř po všech státech unie. Tato svoboda pohybu byla bezpochyby jedním z klíčových argumentů, kterými byly kdysi občané přesvědčováni, aby podpořili evropskou integraci. Blížící se realizace této svobody i pro Čechy je tedy zprávou, kterou mnozí lidé zřejmě přijímají se stejným uspokojením, jako český ministr vnitra Ivan Langer před dvěma týdny v Bruselu: "Bylo přijato podle mne historické rozhodnutí, které znamená, že Evropa přestane být rozdělena na dvě části, na země a občany první a druhé kategorie. A že i čeští občané, stejně tak jako občané nových členských zemí, budou moci vedle povinností také sdílet práva a svobody. A jednou z těch klíčových svobod je svoboda pohybu."

Nicméně je to úspěch proti požadavku Německa a Francie odkládat to ještě o další rok déle. Nadále totiž přetrvávají potíže s centrálním počítačovým systémem, který zpracovává data ze všech členských zemí. Kompromis ale místo nového informačního systému SIS II schválil všeobecné používání dosavadního, jen modernizovaného SIS I. Hranice by tak měly na zemi a vodě zmizet s koncem příštího roku, na letištích o tři měsíce později.

Ministr vnitra Ivan Langer již několikrát zdůraznil, že považuje očekávané momenty za stejně přelomové, jako byl kdysi pád berlínské zdi nebo stříhání drátů na hranicích Československa s Rakouskem a tehdy ještě západním Německem: "Věřím, že společně s vámi na Silvestra projdeme hranice, tentokrát bez pasů, bez jakékoli kontroly, protože byl přijat portugalský projekt SISone4ALL, znamenající zrušení hraničních pozemních kontrol k 31. 12. příštího roku a letištních kontrol v březnu roku 2008."

I přes jasné termíny je zde podmiňovací tón v tom smyslu, že noví členové schengenského prostoru na jeho okraji musí do té doby vybudovat hranice unie, což by se nemuselo povést všem. Česká republika je si v tomto směru sama sebou jista i nad rámec toho, že by vlastně nemusela budovat vůbec nic, pouze bořit. V ideálním případě by totiž měla být země obklopena jen dalšími státy schengenské dohody, co je podle ministra Langera výhodné jak pro Česko, tak pro jeho sousedy: "V našem zájmu je, abychom neměli vnější hranici. Bylo by to samozřejmě výhodnější také pro Rakousko, pro Slovensko nepochybně také, protože v tuto chvíli hovoříme o tom, zda padne druhá železná opona nebo nikoliv. A rozhodujeme o tom, kdo bude před oponou, kdo bude za oponou. Kdo se nedostane do Schengenu teď, vstoupí do něj až v roce 2010 a do té doby bude tou členskou zemí druhé kategorie."

Pohrůžka, že se stane státem druhé kategorie, se týká právě bývalé součásti společného státu, dnes východního souseda České republiky. Samo Slovensko totiž na východě sousedí s postsovětskou Ukrajinou, kde se vleče příprava monitorovacího systému. Navíc se musí vyřešit proces kontroly na bratislavském letišti. Bratislava přiznala problémy, kvůli kterým požádala o odklad návštěvy expertního týmu Evropské komise z května na červen 2007. Pro případ, že by zde nastal problém, je podle české diplomacie Praha zkrátka připravena vybudovat schengenskou hranici na řece Moravě.

Nicméně podle slovenského velvyslance v sídle unie Maroše Šefčoviče si Slovensko ani neumí představit, že by přípravy na vybudování hranic unie s Ukrajinou nestihlo: "Je pripravený plán krokov, ktorý určite bude dodržaný a Slovenská republika urobí všetko pre to, aby to bolo v poriadku. Keď do Schengenu, tak určite spolu, lebo naším najväčším zámerom je kontroly na hraniciach odstraňovať a nie nové budovať."

"Vzhledem k tomu, kolik rodin takhle je spojeno, vzhledem k obchodní výměně... Nicméně, v životě je vždycky něco za něco. A volný pohyb pro 10 milionů občanů Čech, Moravy a Slezska je obrovskou hodnotou. A právě proto, abychom ji nemuseli vykupovat změnou režimu na hranicích mezi Českou republikou a Slovenskem, na naší straně je absolutní připravenost pomoci."

Pod drobnohledem je ale také Česko. Kvůli vysokému počtu vydávaných víz kontrolují zástupci Evropské komise některé české konzuláty, například v Petrohradě a Kyjevě, kde bylo jen loni vydáno asi 100 tisíc víz. Ty už za rok a tři týdny ale budou jejich držitele opravňovat nejen ke vstupu na české území, ale i k pohybu po téměř všech státech unie. Kontroloři se zajímali rovněž o situaci na několika českých letištích. Obsah monitorovací zprávy je z bezpečnostních důvodů utajován, podle úředníků pražského ministerstva zahraničí ale kontrola dopadla uspokojivě.

19-12-2006