Cizinci v Česku

23-08-2005

Česká populace stárne a počet obyvatel klesá. Podle údajů ministerstva práce bude za čtvrt století v ČR chybět přes 400.000 pracovníků. Vyřešit nedostatek lidí v ekonomicky aktivním věku může v budoucnu zajistit jen příliv cizinců. Kolik cizinců žije v Česku dnes a kolik jich bude žít např. za padesát let?

V roce 2003 ČR poprvé po osmi letech zaznamenala nárůst počtu obyvatel. Stalo se tak díky migraci, příchodu 26.000 cizinců. Na konci loňského roku tak žilo v Česku 254 tisíc cizích státních příslušníků. Počet cizinců, žijících v ČR déle než jeden rok přitom ale tvořili pouhých 1,8 % populace, což je ve srovnání s ostatními zeměmi EU velmi malé číslo. Jak ale říká místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal, při stávající nízké porodnosti se bez nových obyvatel země neobejde.

"Když se podíváme na vývoj populace v ČR za posledních 15 let, shodneme se na tom, že stát se stává stále více otevřeným. Nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska pohybu pracovních sil, zejména po vstupu ČR do EU. Význam cizinců pro ČR je mnohostranný. Podle projekce vývoje počtu obyvatel do roku 2050 dojde k poklesu počtu obyvatel ČR i když počítáme, že v důsledku migrace přibude každoročně do Česka 25 000 obyvatel. Stav kolem roku 2050 předpokládá, že každý sedmý obyvatel ČR bude imigrant."

Jedním ze způsobů, jak přilákat cizince do České republiky je projekt aktivní migrace, který v roce 2003 zahájilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Více Helena Špirková.

"Tento pilotní projekt je plánován na pět let. Započal 23. 7. 2003, nejprve pro tři cílové země: Bulharsko, Kazachstán a Chorvatsko. Od 1. 10. 2004 byl rozšířena na Moldavsko a Bělorusko a pro zahraniční absolventy českých vysokých škol bez ohledu na zemi původu."

Zatím byla většina uchazečů úspěšných. Nejvíce zájemců bylo z Běloruska, Bulharska, Chorvatska a Moldavska. Z 253 osob prošlo složitým procesem 241 lidí, ti mají nyní šanci získat ve zkrácené lhůtě dvou a půlleté lhůtě získat povolení k trvalému pobytu, na které se normálně čeká deset let. I když projekt je zatím úspěšný, drtivá většina cizinců přichází do Česka na vlastní pěst. Jaká je národnostní struktura cizinců v Česku? To ví Bohdana Holá z Českého statistického úřadu.

"Nejčastějším občanstvím je ukrajinské, následuje slovenské, vietnamské, polské a ruské. Převážná část cizinců je zde kvůli ekonomické aktivitě, podnikají zde, jsou zde zaměstnáni. Hlavní důvod proč sem většina z nich přichází je jejich ekonomická situace."

Cizinci pracují v Česku nejčastěji jako řemeslníci a kvalifikovaní manuální pracovníci. K tomuto druhu práce se podle údajů Českého statistického úřadu přihlásilo 29 procent cizinců, druhou nejčastější kategorií jsou pracovníci ve službách s 19 procenty a na manažerských a řídících pozicích pracovalo 13 procent cizinců. Nejčastěji pocházeli z Ruska, Německa a USA.

Ze Spojených Států přijel do Česka basketbalista černé pleti Maurice Whitfield, který před pár týdny dokonce získal české občanství. Proč?

"Žiji zde už pár let a přátelé mně navrhli, ať zažádám o občanství. Podařilo se to. Můžu teď pomoci českému národnímu týmu."

Kdyby se Maurice Whitfield objevil na ulici v Nymburce před patnácti dvaceti lety, vzbudil by určitě pozornost. Nyní zde žije už dva roky a tvrdí, že si jej nikdo nevšímá. Podle statistik přestalo být Česko na počátku nového tisíciletí státem emigračním a tranzitním a stalo se státem cílovým. Jak se vůbec počet cizinců v Česku vyvíjel?

"Počet cizinců v Česku začal narůstat v polovině 90. let. V roce 1994 zde bylo legálně usazeno 77 000 cizinců, 31.12.2004 byl počet cizinců dvaapůlkrát vyšší. Nejčastěji se cizinci usazují v Praze, lidé z okolních zemí se často usazují v příhraničí. Např. občané Vietnamu se nejčastěji usazují v Karlovarském a Ústeckém kraji."

říká Bohdana Holá z Českého statistického úřadu.

23-08-2005