Evropa v česko-polsko-německém pohraničí

04-05-2004

Společně s Vilémem Faltýnkem se vrátíme do Trojzemí, kde se o víkendu slavilo rozšíření Evropské unie o deset nových členů. Němci za stávající členy a Poláci s Čechy za přistupující společně přivítali začátek nových forem spolupráce, které se zde v pohraničí promítnou o to zřetelněji, že zdejší Trojměstí Hrádek nad Nisou, Zittau (Žitava) a Bogatyňa spolupracuje už od roku 2001 a nové poměry by měly přinést zjednodušení mnoha procedur.

Společný památník s datem 1. května 2004Společný památník s datem 1. května 2004 V česko-polsko-německé hraniční oblasti zvané Trojzemí oslavilo rozšíření Evropské unie asi 20 tisíc lidí. Přes řeku Nisu, která odděluje Německo od Polska a České republiky, byly pro tuto příležitost postaveny dva mosty, pohraniční města Žitava (Zittau), Hrádek i Bogatyňa ke vstupu do unie odhalila společný památník s datem 1. května 2004 a trojjazyčným nápisem Zde vzrůstá Evropa společně.

Jak vypadal dosud praktický život člověka, jehož každodenní pohyb se rozpíná mezi všemi třemi zeměmi? Hovoří Olaf Barth, učitel tělocviku z Žitavy:

"Hlavně pobývám na české a německé straně, přes Polsko jen každý den projíždím. Je to asi kilometr. Já bydlím v Liberci a pracuji na škole v Žitavě, takže tam každý den musím cestovat, což není problém ráno, odpoledne je to trošku horší, občas stojím na hranici půlhodinky až hodinku. Hlavní problém je s Poláky, oni často velmi přísně kontrolují."

Jaký je to život na hranici dvou států, dvou jazyků, dvou mentalit?

"Velice zajímavý, to každopádně. Já se cítím velmi dobře, jako doma v Liberci, každý den jsem rád, když přijedu zpátky do těch hor do Liberce, ale taky jsem každý den velice rád v Německu, můžu tam zase mluvit svojí mateřštinou. Taky ti lidé tam jsou milí a příjemní."

Vlajku Evropské unie vztyčují Vladimír Špidla, Gerhard Schröder, Leszek Miller a Günter Verheugen, foto: ČTKVlajku Evropské unie vztyčují Vladimír Špidla, Gerhard Schröder, Leszek Miller a Günter Verheugen, foto: ČTK Jaký je nejúčinnější nástroj na sbližování lidí z různých zemí?

"No nejlepší nástroj jsou určitě společné akce. Třeba ve škole, to je základ všeho, už tam je učíme, že můžou něco dělat, učit se jazyk druhého, aby se redukovaly předsudky, které tu bohužel ještě částečně jsou."

Olaf Barth doufá, že nyní se hlavně problémy s přecházením hranic zjednoduší. A co se zjednoduší podle starosty Hrádku nad Nisou Martina Půty?

"Já jsem přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska to, že hranice budou prostupnější, že bude běžné, že člověk bude bydlet v Žitavě a pracovat v pracovat Bogatyni například, bude znamenat, že kontakty mezi těmi třemi národy budou intenzivnější a díky tomu se řešení jednotlivých problémů zjednoduší."

Průběh oslav v TrojmezíPrůběh oslav v Trojmezí O půlnoci vystoupala na stožár na české straně Trojzemí vlajka Evropské unie a na nebi se rozzářil ohňostroj. Helmut Kohl, bývalý spolkový kancléř a architekt německého poválečného sjednocení, zde v pátek večer řekl:

"Winston Churchill, pozoruhodná postava uplynulého století, řekl v září 1946, 14 měsíců po skončení války, ve své slavné řeči v Zürichu: 'Všichni jsme Evropané. Přestaňme, už nikdy válku, vždyť patříme k sobě, Němci jako Francouzi.' To je poselství jeho slov, které musí v těchto hvězdných okamžicích stát na prvním místě. Nechceme už nikdy táhnout do bratrovražedné války jeden proti druhému.

Když jedu z mého domova v Ludwigshafenu autem do Paříže, hned za Saarbrückenem na francouzském území vidím les cedulí ukazujících k hrobům padlých vojáků ze dvou válek. A když mluvíme o štěstí tohoto okamžiku, nesmíme zapomenout, že tyto věci patří dohromady: budeme si padlých vážit a starat se o jejich náhrobky, ale nechceme už mít nikdy v Evropě nové hroby vojáků."

Starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek tvrdí, že Evropská unie kromě toho, že zajistí mír, je přechodnou etapou na cestě k vytvoření svobodného evropského prostoru.

Průběh oslav v TrojmezíPrůběh oslav v Trojmezí"Nevěřím, že národní zájmy jsou obhajovány národními státy. Dokonce zastávám osobní názor, že stát se pomalu ale jistě stává překonanou, nepotřebnou korporací, dokonce bych si troufl říct, že je největším nepřítelem národních zájmů. To co potřebujeme je svobodný evropský prostor, ne unii států, evropský prostor, ve kterém se budou lidé moci svobodně rozhodovat, svobodně působit, moc se vrátí zase dolů, k místním samosprávám, k obcím, a z nich půjde opět nahoru, aby i ta celoevropská politika směrem dovnitř potom vytvářela spíš zastřešení spíš než byrokratický diktát."

Atmosféra oslav "Hvězdné chvíle Evropy - Sternstunden Europas" byla naplněna jakousi vyšší mírou vstřícnosti, i na straně novinářů i na straně návštěvníků. Mladí Němci po půlnoci z pátku na sobotu mluvili o tom, že novou situaci chápou jako úkol pro obě strany, nejen pro přistupující země ale i pro sebe.

"Je myslím velmi důležité, že si lidé začínají rozumět, je třeba opustit hranice, které máme v hlavě, a k tomu je důležité znát jazyky."

"Je ostuda, když lidé v pohraničí neumějí ani polsky ani česky, přitom Češi a Poláci německy vlastně umějí. Němci přecházejí hranice a očekávají, že ostatní budou mluvit jejich řečí. To není fér."

V sobotu oslavy vyvrcholily kulturním programem a návštěvou premiérů tří zemí Vladimíra Špidly, Gerharda Schrödera a Leszka Millera.

 

04-05-2004