Jak velké nebezpečí představuje neonacismus?

13-11-2007

Proti pochodu několika stovek neonacistů židovskou čtvrtí v Praze se postavily tisíce jejich odpůrců, zaštítěných policejními kordony. Samo o sobě to však ještě neodpovídá na otázku, jak velké je nebezpečí pravicového extrémismu v české společnosti.

Mladí Národní demokraté, ač by svým názvem mohli mást, neodbytně trvali na tom, že právě na výročí Křišťálové noci chtějí pochodovat právě pražským židovským městem i navzdory úředním a soudním zákazům. Vnější symbolika jejich oblečení a otevřená vyjádření některých z nich nenechaly nikoho na pochybách, že jde o neonacisty. V sobotu je v Praze čekal neúspěch. Historické židovské město bylo ze všech stran střeženo težkooděnci, o pár desítek metrů dál proti pochodu pravicových extrémistů stáli příznivci radikální levice a oba tábory navíc odděloval policejní kordon. Foto: Martina StejskalováFoto: Martina Stejskalová K tomu v záloze další početné posily. I když zde, u právnické fakulty, nezabránily jednomu vážnějšímu incidentu, z větší části se příběh smrsknul na napjaté čekání, co bude.

Několik set shromážděných u židovské radnice v Maiselově ulici se ale nacházelo na trochu stísněném, ale v tu chvíli snad nejbezpečnějším místě v Praze, podobně jako tisíce lidí na Staroměstském náměstí. Na obou místech zazněly silné výpovědi. Například Anny Hyndrákové, která strávila tři roky v koncentračních táborech: "To všechno už tu bylo. A není to tak dlouho. Začalo to stejně jako dnes. Já jsem strašně vděčna za svobody, které nám přinesl listopad 1989. Ale často se ptám, co se to stalo, co jsme s těmi svobodami udělali. Já jsem to podrobně sledovala v televizi a v rádiu a v novinách. Pořád jenom slyším obavy, abychom ty hitlerčíky nepoškodili na jejich právech, na jejich svobodě shromáždění a svobodě slova. Ale já se ptám: kde je naše svoboda? Naše svoboda žít tady a nemuset mít strach?"

Spisovatel Arnošt Lustig zase adresoval neonacistům lakonickou větu: "Já bych je poslal do Osvětimi na čtvrt hodiny, aby viděli, jak nacismus zachází s člověkem."

Foto: ČTKFoto: ČTK Nechyběly příspěvky předních politiků, mezi nimi předsedy Senátu Přemysla Sobotky: "Obsah termínů jako Křišťálová noc a holokaust je nám všem zde zcela jasný a je to i důvod, proč se nehodláme smířit s tím, aby v ulicích Prahy opět pochodovali ti, kteří jsou infikování antisemitismem a mají tendence obdivovat nacistické barbarství."

Právě na masivní účast politiků v mediálních vyjádřeních proti plánovanému sobotnímu pochodu však kriticky hodnotí politolog Bohumil Doležal jako kýčovitou jednotu proti nebezpečí, jež neexistuje.

Neměla by přesto – nebo právě proto – společnost deklarovat jednotu v hodnotách, se kterými přece i samotný Bohumil Doležal souhlasí? "No já si myslím, že to je hlavně od těch politiků takové propagační gesto pro ně samé. 'Podívejte se na nás, jací my jsme dobří a hodní a stateční a jak tady pěkně vystupujeme pro věc, pro kterou musí vystoupit každý slušný člověk.' Heleďte, kdyby o něco šlo. Kdyby šlo o to, že nastavěj tváře a hrozí jim, že přes ni dostanou. Kdyby to bylo spojené s nějakým rizikem. Houbeles. Policie měla tu záležitost v rukou a starala se i o bezpečnost těchto demonstrantů. Čili já zejména z hlediska těch lidí, těch takzvaných osobností, co se tam přišli ukazovat, tak to považuji za takový určitý akt parazitizmu a pokrytectví."

Ondřej Cakl, který se už léta zabývá monitorováním neonacistického hnutí, v pohledu na jeho okrajovost v zásadě souhlasí s Doležalem. "Podle mého názoru neonacismus v České republice je okrajový jev, ale je nebezpečný především v násilí, které páchají jednotliví příznivci této ideologie. Výhledově do budoucna si vůbec nemyslím, že by se neonacisté mohli dostat do parlamentu, spíše je to úplně nereálné. Museli by změnit strategii, hlavičku, o to se vlastně nyní snažili pojmenováním jako Mladí národní demokraté. Ale to se jim zkrátka nepodařilo, aby tuto hlavičku prezentovali jako skupinu, která bude mimo to neonacistické podhoubí."

Foto: Martina StejskalováFoto: Martina Stejskalová Cakl si ale rozhodně nemyslí, že by deklarace odporu vůči neonacistům byla zbytečná. "Za posledních deset let tady veřejnost nebo nějaká občanská společnost vůbec nefunguje. Tady demonstrují pouze anarchisté a já, abych pravdu řekl, nepamatuji si za posledních deset podobný projev nesouhlasu s neonacisty. A že to podpořili politici, to je zkrátka jev, který je všude stejný. Jakmile je někde velké množství lidí, tak politici tam chtějí hovořit. Ale zaplaťpánbůh, že tam přišlo tolik lidí."

Kromě možného růstu zázemí neonacismu v případě zhoršení sociální situace totiž Ondřej Cakl vidí do budoucna i generační rizika: "Tady vzniká nová generace, která vůbec nepoznala období komunismu. Nacismus je pro ni úplně vzdálený a tyto lidi oslovují úplně nové myšlenky a nové jevy a mladá generace na některé věci slyší."

Svou odpověď na to v sobotu na Staroměstském náměstí po svém přednesl evangelický farář, politik a také písničkář Svatopluk Karásek: "Řekni ďáblovi ne. Ďábel je podvodník a nikoho nevede správně."

Foto: Martina Stejskalová a Štěpánka Budková

13-11-2007