Komunisté myšlenky olympismu zneužili

20-07-2004

Česká olympijská výprava se už intenzívně připravuje na letní hry v Aténách. Letos na ně odjede nejpočetnější výprava v historii českého olympismu, která čítá 138 sportovců. Jak vlastně vznikal český olympismus a jak se vyvíjel?

U zrodu českého olympijského hnutí stál středoškolský profesor z Klatov Jiří Guth-Jarkovský, stejný muž, který byl propagátorem společenského chování. Při své cestě do Francie se seznámil s Pierrem de Coubertin. Když v roce 1894 svolat historický "Kongres pro obnovení olympijských her" do pařížské Sorbonny, pozval sem i Jiřího Gutha.

"Gutha, i když nepřijel, byl jmenován jedním z dvanácti členů Mezinárodního olympijského výboru. Setrval v něm až do roku 1943 a dokonce v letech 1918-1921 byl jeho generálním sekretářem, tedy druhým mužem v MOV. Jinému Čechovi se už takového postu nepodařilo dosáhnout."

Říká historik František Kolář. Prvních olympijských her se Češi nezúčastnili. Do Athén odjel pouze Guth, na gymnáziu v Klatovech si musel vzít dovolenou. Přesto drží Češi v souvislosti s olympijským hnutím jisté prvenství.

"V roce 1899 byl v Praze založen Český výbor pro hry olympijské v Paříži. Už v březnu 1900 se prohlásil za stálý. Stal se tak vůbec prvním stálým olympijským výborem na světě."

Na druhé hry do Paříže už přivezl Guth-Jarkovský historicky první olympijskou výpravu. Byl v ní jeden gymnasta a tři atleti: jeden z nich, František Janda-Suk přivezl i první medaili, stříbrnou. Olympiády se účastnila i tenistka Hedviga Rosenbaumová, která získala bronzovou medaili. Tato postava je ovšem zahalena jistým tajemstvím.

"Za zemi svého původu uvedla Prahu. Je to žena, o které nikdo nic neví. Jsou různé hypotézy a teorie, kdo to mohl být. Jedna teorie dokonce tvrdí, že to nebyla žena, ale převlečený Rossler-Ořovský, kterého trápilo, že nemohl odjet do Paříže jako zástupce delegace."

Po vzniku samostatného Československa vzniká i Československý olympijský výbor a do Antverp v roce 1920 jede poprvé oficiální československá výprava. Nezapomeňme, že až do roku 1918 byly české země součástí Rakouska Uherska. Přesto však češi vystupovali samostatně, což umožnil princip národní a nikoli státní účasti. Paradoxní je, že totéž co tolerovali Rakušané Čechům, nedovolili Češi Sudetským Němcům.

"V souvislosti OH v roce 1936, které se konaly v Berlíně požadovali němečtí sportovci z Československa požadovat uplatnění národního principu a začali argumentovat úplně stejně, jako Češi v rakousko Uhersku, byli ale tvrdě odmítnuti a vystoupili pod vlajkou Československa."

Zásadní zlom přichází po druhé světové válce s nástupem komunistů k moci. Olympismus se stal nástrojem propagandy.

"Např. na olympiádě v Helsinkách zvítězila ve veslařských soutěžích čtyřka s kormidelníkem a komunisté to propagandisticky využili, že se za to zasloužilo nastolení nových poměrů. Jak mladí učni dokázali porazit sportovce, kteří mají mnohdy lepší zázemí na univerzitách atd. Komunisté využívali úspěchů sportovců, ale neustále změny řízení sportu vedly např. ke zrušení samostatného olympijského výboru ( v roce 1951), který fungoval jen jako jedna ze sekcí státních tělovýchovných organizací. Nebýt propagandistických záměrů, olympijské hnutí v 50. letech téměř zaniklo."

Olympijské hnutí nezaniklo a Češi patří mezi národy, které se zúčastnili téměř všech olympijských her. Více historik František Kolář.

"Češi byli, s výjimkou Atén 1896 a St.Luis 1904, kdy nesehnali na cestu do USA peníze, na všech olympiádách. Výjimka byla jen 1984 v Los Angeles, kdy ČSSR odvolalo svoji účast na tvrdý nátlak SSSR."

Pod hlavičkou Čech, Československa nebo České republiky získali tuzemští reprezentanti na letních OH celkem 167 medailí: 55 zlatých, 56 stříbrných a stejný počet bronzových. Z posledních her v Sydney přivezli Češi osm medailí. O dvě zlaté se postaral oštěpař Jan Železný a kajakářka Štěpánka Hilgertová. Železný má nyní šanci přivézt čtvrté zlato, čímž by vyrovnal medailový účet legendárního atleta Emila Zátopka.

20-07-2004