Ministryně Stehlíková: Řešení romské problematiky je proces na dekády

26-06-2007

Podle prvních ohlasů s ne příliš velkým nadšením měst a obcí se setkala úvaha ministryně Džamily Stehlíkové o zřízení agentury pro řešení romských otázek. Co by měla agentura dělat a jaká je vlastně současná vládní koncepce řešení problémů, týkajících se zejména romské menšiny, na to jsme se zeptali přímo ministryně.

Džamila StehlíkováDžamila Stehlíková K 1. lednu příštího roku by měla vzniknout vládní agentura pro řešení romských otázek. Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková to v neděli oznámila v Ústí nad Labem v průběhu veřejné debaty, organizované a živě vysílané Českou televizí. V pondělí Česká tisková kancelář přinesla anketu, v níž někdy váhavě, ale většinou spíše odmítavě tento návrh komentovali představitelé zhruba desítky českých měst a obcí. Jen jedno občanské sdružení myšlenku uvítalo, i když jeho představitelé přiznali, že si vlastně zatím neumějí konkrétněji představit její obsah. Ministryně Džamily Stehlíkové ze Strany zelených jsme se proto zeptali, jaká je vlastně současná vládní koncepce řešení romské problematiky v České republice.

"Jádrem současné koncepce je integrace romské etnické minority především v oblastech, kde se Romové často cítí diskriminováni, a to je v oblasti pracovního trhu, bydlení a vzdělání. Koncepce integrace romské komunity spočívá v tom, aby se Romové začlenili především do celospolečenského života na trhu práce a aby nevytvářeli ghetta. A působení běží v třech hlavních pilířích: je to vzdělávání, zaměstnávání a bydlení."

Koncepce podle ministryně nezbytně reaguje na vývoj posledních sedmnácti let: "Po listopadu 1989, kdy velice intenzivně probíhala transformace české společnosti, došlo k výraznému úbytku pracovních míst pro nízkokvalifikované pracovníky. Došlo k tomu, že Romové ztráceli zaměstnání. V současné době ve vyloučených lokalitách až 80-90 procent Romů nemá práci. Zároveň se měnila bytová politika. Mnoho rodin se buď zadlužilo nebo muselo opustit historické části měst, tedy došlo k prostorové segregaci co se týče bydlení. A nyní v mnoha obcích a městech vznikají tzv. ghetta, to znamená vyloučené romské lokality, kde bydlí větší množství Romů v izolované enklávě a jsou tam problémy, s kterými jsme se dříve nepotýkali. Jsou to lichva, prostituce, kriminalita, drogové závislosti."

Naplňovat Stehlíkové koncepci má právě jí navržená agentura, která podle ministryně nebude dalším samostatným úřadem, ale součástí Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Zastřešení na centrální úrovni se ale podle ní omezí na desítky lidí, ostatních asi 60 by mělo působit v terénu.

"Tíha působení se přenese do jednotlivých lokalit, na úroveň jednotlivých rodin, a pilířem této práce bude terénní sociální práce, kde je vlastně zapotřebí pomoci motivovat jednotlivé rodiny k tomu, aby právě změnili svůj přístup ke svým příležitostem. Tedy místo pasivního rezignovaného čekání na dávky ve vyloučené enklávě přispěli sami k tomu, aby zvýšili jednak šanci svých dětí uchytit se na trhu práce, a to pravidelnou návštěvou škol, jednak vlastní šanci uplatnit se a vydělávat si na živobytí vlastní prací. A to znamená navštěvovat rekvalifikační kurzy, snahu udržet se v zaměstnání, které jim dejme tomu nabízejí některé samosprávy v podobě sezónních prací nebo veřejně prospěšných prací. A v neposlední řadě ukázněně se stavět k povinnostem, platit včas nájem, aby nedocházelo k tomu že mnoho a mnoho romských rodin přichází o bydlení jen díky tomu, že si zvykli žít na dluh, neplatí nájem včas..."

Celá myšlenka koncepce a agentury je ale pouze ve stadiu návrhu, před kterým je zdlouhavý proces připomínkování a poté by o něm měla rozhodovat váda. Zde to nemusí být lehký boj. Názorový oponent Džamily Stehlíkové, lidovecký vicepremiér Jiří Čunek už v neděli v debatě s ní prohlásil, že chce koncepci novou a že se neřeší otázka motivace Romů, aby se skutečně sami zasadili o zlepšení vlastního života: "V zásadě je ta pomoc směřována k někomu, koho přemlouváme, aby vstal z postele a šel něco udělat, přičemž když to neudělá, tak si zase lehne a dostává stejné peníze."

Takový problém ministryně Stehlíková připouští: "Je důležité změnit i systém sociálních dávek, který korumpuje jaksi nabídkou bezpracného výdělku. Systém sociálních dávek v České republice je nastaven pro průměrnou rodinu se dvěma dětmi. Jakmile má rodina čtyři a vlastně dosáhne na vysoké sociální dávky, tak už se nevyplatí pracovat, protože rozdíl mezi minimální mzdou nebo mzdou za nízkokvalifikovanou práci je tak minimální, že nemotivuje. To se musí změnit, musí se zavést motivační bonusy, musí být podporována snaha člověka uplatnit se na trhu práce."

V navržené reformě veřejných financí jde ale jen o stabilizaci veřejných peněz. Systém sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti, který zneužívají zdaleka nejen Romové, by se měl měnit až ve druhé a třetí etapě reformních kroků, tedy nejdřív příští rok, řekla Radiu Praha Džamila Stehlíková. S hmatatelnými výsledky se ale nesetkáme zdaleka tak brzy. Spíše bychom měli uvažovat v řádu desítek let, připouští ministryně: "To je proces na dekády. Ale pokud s ním budeme otálet, tak to bude proces na generace."

26-06-2007