NBÚ trpí nedostatkem kontroly

07-02-2006

Minulý pátek byl v poslanecké sněmovně dokončen proces formování komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu a byl zvolen její předseda. Hned v průběhu následujícího víkendu Česká televize zveřejnila informace, které by v nejkrajnějším případě mohly vést k tomu, že komise již nebude mít koho kontrolovat. Skandály kolem vysokých představitelů úřadu totiž vedly až k úvahám o potřebě zrušit NBÚ. Tak extrémní řešení je jistě krajně nepravděpodobné. Nicméně už jen pomyšlení na něj naznačuje, jak je situace vážná.

Ředitel NBÚ Jan Mareš, foto: ČTKŘeditel NBÚ Jan Mareš, foto: ČTK Úkolem Národního bezpečnostního úřadu je hlídat utajované a citlivé informace. Zejména tím, že prověřuje osoby, které přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi nebo by mohly mít vliv na bezpečnost státu. Tak se úřad sám dostává k citlivým údajům o prověřovaných osobách. Stejná instituce funguje kupříkladu v každé členské zemi NATO. A měla by patřit mezi nejdůvěryhodnější úřady státu. V České republice to o NBÚ ale říci nelze. Už jeho první ředitel Tomáš Kadlec na sebe upozornil jako účastník hospodské rvačky, později vyhodnocené jako přestupek. Mnohem větším problémem ale bylo zpochybnění některých prověrek, vydaných úřadem pod jeho vedením. Ve stejné době byl agenty jiné české tajné služby zřejmě sledován bezpečnostní ředitel NBÚ Martin Hejl kvůli údajným stykům s podnikateli, blízkými podsvětí. Nařčení sice popřel, ale záhy rezignoval. V posledních dvou letech se do různých podezření dostával sekční šéf úřadu Vladimír Šiša. Dnes ho policie stíhá mimo jiné za braní úplatků. Do poslední možné chvíle ho ve funkci nechával ředitel NBÚ Jan Mareš, který se teď sám dostal do řečí kvůli kontaktům s údajně zločinným spolkem kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Česká televize zveřejnila policejní odposlechy rozhovorů Jana Mareše s hlavním obviněným v kauze zmanipulovaných konkurzů. Komentátora časopisu Týden Martina Fendrycha, který se dlouhodobě věnuje bezpečnostním otázkám, současná odhalení jinak nepřekvapují.

"To, co se děje teď, to vlastně člověka už nemůže překvapit. To je věc, která se v podstatě dala čekat. Už jenom stačí si vzpomenout na to, jak pan Mareš neodvolal pana Šišu poté, co v roce 2004 byl v jeho trezoru objeven spis Jana Kavana, byl tam kus spisu soudce Berky, takže bylo úplně zřetelné, že tady něco není v pořádku, že tady něco nefunguje. Přesto pan Šiša pořád dál v tom úřadu zůstával a odstoupil až v polovině loňského roku, když byl ovšem obviněn z lichvy, takže tam už v podstatě nešlo ho držet dál. Já si myslím, že samozřejmě měl být odvolán i pan Mareš, protože on vlastně představoval v té době, a představoval dodnes, určité bezpečnostní riziko."

Odposlechy, zveřejněné Českou televizí, zachytávají například rozhovor šéfa NBÚ Jana Mareše s Vladislavem Větrovcem, obviněným v kauzách zmanipulovaných konkurzů. Obsahem je snaha "napojit se" na kancelář prezidenta republiky, ať už si pod pojmem "napojení" představujete cokoliv. Podle ministra vnitra Františka Bublana není důvod pochybovat o pravosti nahrávek a ani samotný Mareš je nepopřel. Odmítl však interpretaci rozhovoru:

"Rozhovor s panem Větrovcem ve věci údajné snahy o napojení na Kancelář prezidenta republiky se týkal výhradně plnění pracovních úkolů v souvislosti s novou právní úpravou ochrany utajovaných informací, konkrétně prověřováním nejvyšších ústavních činitelů. Rozhodně popírám, že bych panu Větrovcovi zprostředkoval jakékoliv kontakty do státní správy či politické sféry."

Mluvčí Hradu Petr Hájek k záležitosti řekl:

Ředitel NBÚ Jan Mareš, foto: ČTKŘeditel NBÚ Jan Mareš, foto: ČTK "Kancelář prezidenta republiky a prezident republiky nemají a nikdy neměli žádné institucionální ani osobní vazby k NBÚ a jejím představitelům, které jmenuje a odvolává vláda. Jedinou ingerencí do kauzy Berka bylo prezidentovo vydání soudce Berky k trestnímu stíhání."

Pokud jde o vztahy šéfa NBÚ Mareše k obviněným osobám, podle jeho slov v době kontaktu s nimi nebyly trestně stíhány a nevěděl o jejich případné trestné činnosti. Česká televize kontrovala zveřejněním dalšího odposlechu, kde se dva obvinění domlouvají na dárku pro Mareše, luxusních hodinkách. Ty ředitel opravdu dostal, tvrdí ale, že je vrátil. Do očí zde bijí dvě věci: ředitel významné a pro bezpečnost země citlivé instituce se sice možná nedopustil ničeho trestného, ale nevyhnul se kontaktům s podezřelými lidmi - a nebyli to sousedé ani kamarádi z dávných dob. Ta druhá podivná věc je obsah reportáží ČT. Vždyť jde o policejní odposlechy. Komentátor Martin Fendrych, který byl v 90. letech náměstkem ministra vnitra, zde vidí určitou souvislost:

"Trošku mě děsí to, že je možné ty odposlechy takhle vysílat v televizi. To rozhodně není správná věc. Ale zase když o tom člověk přemýšlí, tak si uvědomí jednu dost hroznou věc. I ta policie, která dlouho vyšetřuje věci kolem NBÚ, kolem gangu pana Berky a tak dále, i ta musí být značně frustrována. Musí se koukat na to, jak pan Šiša tak zůstával, dokud nebyl obviněn z lichvy, a jak pan Mareš tam sedí, i když jaksi začíná být zcela zřetelné, že ne všechno je v pořádku. Pro ty policisty to musí být nesmírně frustrující věc. Oni vyšetřují, ale zároveň vidí, že ti lidé mají takové krytí, že jsou proti nim bezmocní."

Ale kde je chyba, proč se věci vyvinuly právě tímto směrem, zeptali jsme se Martina Fendrycha. Příčiny vidí dvě. Ta první podle něj spočívá v tom, jací lidé se o posty v bezpečnostních agenturách ucházejí.

"Já si myslím, že ta vada je dána celým tím bezpečnostním systémem, tak jak u nás dneska vypadá. To znamená, že do špičkových pozic v různých agenturách, v různých úřadech, se dostávají lidé, kteří jsou tam posíláni z politických důvodů anebo proto, že se znají tam s tím či tam s oním. Takže vlastně ten, jednoduše řečeno, klientelizmus na této úrovni úplně normálně funguje."

Druhý problém je pak podle Fendrycha v nedostatečné kontrole.

"Tady naprosto chybí kontrola. Jednak Národního bezpečnostního úřadu a jednak řady dalších institucí, které pro tento úřad pracují. Ať už je to Bezpečnostní informační služba, další tajné služby nebo i jiné úřady. Prostě kontrola, byť je u nás zákonně zakódována, tak je neuvěřitelně slabá a v podstatě ti kontroloři nemají vůbec co kontrolovat, nejsou nadáni dostatečnými pravomocemi."

Podle dosavadních vyjádření premiéra Paroubka šéf NBÚ může, ale nemusí být ve středu na jednání vlády odvolán. Předseda sněmovní komise pro kontrolu úřadu Miloš Titz si zase myslí, že Mareš by ještě měl dostat šanci, aby vyvrátil pochybnosti. Nově zřízená komise se asi sejde příští týden. Zatím to není možné, protože - a teď přijde kouzlo nechtěného - několik jejích členů je nyní na služební cestě v Moskvě.

07-02-2006