Nejabsurdnější bankovní poplatky

17-01-2006

Téma bankovních poplatků vévodilo titulním stranám českých novin hlavně loni, když se ministerstvo financí snažilo donutit banky k určitým ústupkům v prospěch klientů pod hrozbou, že jinak je k upuštění od některých druhů poplatků donutí stát změnou legislativy. I když mediální zájem mezitím trochu utichl, je to stále otázka, která se týká téměř každého dospělého obyvatele České republiky. A debatu by mohla oživit soutěž o nejabsurdnější bankovní poplatek, kterou si v pravidelné rubrice všímá Peter Gabaľ.

Může člověk kvůli padesátikoruně zkrachovat? Věřte nebo ne, ale v Česku celkem jistě může. Důležité je uvědomit si, že padesátikoruna v sobě obsahuje pět tisíc haléřů. Zatímco v hotovostním styku je člověk limitován nominální hodnotou mincí, a tou nejmenší je padesátník, mezi bankovními účty lze posílat sumy s přesností na haléře - a tedy i jednohaléřové sumy. Ovšem většina bank si za příchozí platby z klientova účtu strhává několik korun. Nezřídka jde plus-mínus o pětikorunu. Z pěti tisíc příchozích jednohaléřových plateb vám tedy na účet přibude padesát korun, ovšem banka vám odečte třeba celých 25 tisíc.

Teoreticky by jste se něčeho takového bát neměli, protože chtít likvidovat vaše úspory tímto způsobem by mohl jen blázen. Za odeslané platby se přece platí také. Ale úplně vyloučena tato hrozba není. Takové mikroplatby existují a realizují je často banky samotné. Pak se vám může stát, že vám banka připíše úrok dejme tomu 2 nebo 4 haléře, odečte vám ale pět korun za příchozí platbu, v některých případech ještě přibude jakýsi realizační poplatek nebo několik korun za odeslání textovky s informací o změně stavu účtu.

Čtyřhaléřový úrok přitom není nic vymyšleného. Zná ho mnoho lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy a s minimálními zůstatky po většinu měsíce. Tato drobná platba, kterou realizuje samotná banka, vás může stát několik korun.

Díky nim se neplánovaně můžete dostat do nepovoleného debetu, tedy mínusu na vašem účtu. Za ten vám pak hrozí pokuta v řádu několika nebo mnoha desítek korun. Několik desítek jste už přitom zaplatili za vedení účtu - tedy za to, že vlastně bance půjčujete své peníze, aby s nimi mohla obchodovat.

To, co je v Německu, Kanadě nebo Austrálii nepředstavitelné, je stále typickým příznakem pro země střední a východní Evropy. Není divu, že české, slovenské a polské banky patří mezi nejvíce ziskové divize velkých nadnárodních bankovních domů.

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: Zdeněk VališMinistr financí Bohuslav Sobotka, foto: Zdeněk Vališ Snaha něco s tím udělat cestou spotřebitelských organizací nebo Úřadu pro hospodářskou soutěž moc plodů z různých důvodů nepřinesla. Do věci se proto loni vložil ministr financí Bohuslav Sobotka. Výhrůžka regulací - ať to banky přiznávají, nebo ne - přece jen zabrala a část bank pro začátek upustila alespoň od poplatku za zrušení účtu. Mnozí ekonomové přitom nátlak ministerstva kritizovali jako odporující zásadám volného trhu. Jak se na aktivitu ministerstva financí dívá šéfredaktor finančního serveru Měšec.cz Petr Zámečník?

"Osobně jsem proti regulaci bankovních poplatků ze strany státu, kde stát by měl pouze stanovovat pravidla pro hospodářskou soutěž a nechat banky, ať si samy s klienty vyjednají své poplatky a cenu za své služby. Ovšem je pravda, navzdory tomu, jak nešťastně občas diskuse s ministerstvem financí probíhala, tak přinesla určitý posun a byla dobrým katalyzátorem pro diskusi bank s klienty."

Většina oslovených bank byla k otázce na vliv ministerstva na jejich poplatkovou politiku velice zdrženlivá. Například eBanka dlouhodobě odmítá návrhy ministerstva financí jakkoliv komentovat, Komerční banka zatím ale využila situace ke své strategii přátelského postoje. Podle její mluvčí Marie Petrovová banku vede k požadovaným opatřením konkurenční tlak a i když otevření veřejné diskuse považuje za prospěšné, uvítala by spíš aktivitu klientů:

"To otevření té veřejné diskuse je ku prospěchu, ale my bychom možná očekávali i ještě víc, nebo ještě aktivnější roli i těch spotřebitelských organizací, které ty klienty vlastně zastupují."

Aktivitou tohoto druhu se v poslední době stal server www.bankovnipoplatky.com, kde se objevila petice proti poplatkové politice bank. Podporu petice téměř třemi tisíci lidí považuje její iniciátor Patrik Nacher za úspěch, protože se vše odehrávalo bez větší mediální podpory. Zatím. Média možná totiž zaujme soutěž o nejabsurdnější bankovní poplatek. Po prvním kole soutěže zatím svou absurdností jednoznačně vedou poplatky za příchozí platby nebo za vklad hotovosti na účet.

A v jaký úspěch své iniciativy doufá Patrik Nacher?

"Já nebudu naivní, já si určitě nemyslím, že by tato iniciativa, tato aktivita, měla větší úspěch, než třeba aktivity ministerstva financí, nicméně já si myslím, že je velmi užitečná pro lidi, kteří se můžou dozvědět zkušenosti od jiných klientů bank, můžou tam nalézt různé informace sdělovacích prostředků, které se dotýkají bankovních poplatků... A samozřejmě, pokud se toho v budoucnu chytnou i sdělovací prostředky, tak to může mít i určitý dopad na bankovní sektor."

17-01-2006