Obchodování s dětmi má rostoucí trend

18-07-2006

Minulý týden policisté zadrželi tři muže z Chebu a obvinili je z pokusu prodat do zahraničí desetiměsíční holčičku, dceru jednoho z nich. I když se tentokrát dítě vrátilo k matce, která podle všeho o ničem nevěděla, případ obecněji poukázal na problém obchodování s dětmi. A v globalizovaném světě se tento závažný zločin dokonce může vyskytovat stále častěji.

"Myslím si, že je jen málo věcí, které se člověka více dotknou, když si třeba představí, že jsou děti prodávány i na orgány, tak... běhá husí kůže člověku po zádech",

řekla nám Pavla Gomba, ředitelka českého výboru pro UNICEF, což je Dětský fond OSN. Během rozhovoru s ní bylo v některých chvílích opravdu těžké se ubránit emocím. I když začal pouhou statistikou. Totiž poznatkem, že v posledních deseti letech - až na jednu výjimku s více případy - česká policie obvykle zaznamenává ročně jeden případ obchodu s dětmi. A pokračoval otázkou, zda to není jen pověstná špička ledovce.

"Obchodování s dětmi je globální problém a je jistota, že ani Česká republika není vůči tomuto problému imunní a že nejsme žádnou výjimkou ve světě. Já sama za šest let práce v UNICEF jsem se setkala asi s devíti nebo deseti případy, kdy nám někdo nahlásil, že buď ví o nějakém případu obchodování s dětmi nebo že mu dítě bylo přímo nabídnuto. Takže člověk by se mohl domnívat, že třeba se to neděje v řádu tisíců ročně, nicméně je možné, že třeba řádově v desítkách případů za rok se tady tohle stává."

Co těm dětem hrozí?

"Tak samozřejmě děti nejsou na prodej, nejsou zboží, a rizika spojená s obchodem s dětmi jsou pro děti veliká. Možná stojí za to říct, že největší část dětí, které jsou prodány, nejsou určeny na tzv. nelegální adopce, ale spíše na nucenou práci, na prostituci, výrobu pornografie, a samozřejmě že existuje, byť třeba okrajově, i prodej na obchod s orgány.

Když mluvíme o té nelegální adopci, tak je namístě otázka, proč se lidé k tomuto uchylují, proč třeba nemohou získat dítě za standardních podmínek. Vlastně pečovat o dítě je práce na dlouhou dobu, to znamená, že nikdo neví, co se stane, když třeba se ukáže, že dítě je vážně nemocné. Že třeba je problematické. Co se stane, když ten pár se rozpadne? Když se změní jeho ekonomické podmínky? To je možná jedna část toho problému. Ale druhá část je, že za normálních okolností pár usilující o adopci by měl projít nějakým rozumným hodnocením, protože ne každý je dobrý rodič, ne každý má s dítětem dobré úmysly, a je třeba tady tohle eliminovat. A také možná ne každé dítě je vhodné do každé konkrétní rodiny."

Dá se tedy říci, že kromě té otázky výběru v případě legální adopce rozdílem je i to, že kdosi - zřejmě stát - přebírá i nějakou odpovědnost za sledování toho, co se s tím dítětem děje?

"Přesně tak, musí existovat také nějaká zpětná vazba a sledovat to dítě dále, což v případě nelegální adopce samozřejmě není."

Figurují v případech prodejů dětí jejich vlastní rodiče? Je to pravidlo nebo častý jev? A kdo jiný se o to může pokoušet?

"Obchodování s dětmi je samozřejmě vážný zločin, takže neexistují žádné oficiální statistiky, i ty kvalifikované odhady jsou stále jenom odhady. Ale je to poměrně častý jev, že v tom prodeji nějakým způsobem rodiče figurují, že je to třeba domluveno s těmi rodiči. Co je možná také důležité říci, a možná je to mnohem hůře postižitelné, že kromě takového toho přímého prodeje je možné, zvláště tam, kde se to domluví ještě před narozením dítěte, uznat otcovství toho dítěte, domluvit se s jeho matkou už dopředu, a tam je velmi obtížné vlastně takový zločin dokazovat."

Česká republika je členem Evropské unie, v podstatě se tady zlepšují ekonomické poměry: chci se zeptat, jaký to může mít vliv na ten další trend. Může se ta situace zlepšovat a docházet ke snižování těch případů anebo opačně?

"Když mluvíme celosvětově o obchodu s dětmi, tak samozřejmě ty trendy se mění a když se zaměříme třeba jen na dětskou prostituci a pornografii tak víme, že třeba ještě před deseti lety bylo obvyklé, že tito lidé spíše jezdili do exotičtějších, méně riskantních zemí za těmito dětmi, nyní se ta poptávka a ten trend mění, že spíše je častější ty děti do vyspělých, bohatších zemí dovážet. A my se domníváme, že Česká republika může být - a možná už je - jednak teda zdrojovou zemí, odkud se děti dovážejí, jednak tranzitní, ale je tady riziko, že v mnohem větší míře může být i cílovou zemí.

Obchodování s dětmi je organizovaný zločin. Velmi často se na něm podílí celý řetězec lidí, třeba od rodičů, které to napadne nebo kteří s tím souhlasí, přes lidi kteří to nějakým způsobem zprostředkují po třeba lidi, kteří vystaví dítěti falešné doklady a podobně. A je to globální organizovaný zločin a odhaduje se, že velice brzy příjmy z tohoto obchodování s dětmi přesáhnou dokonce příjmy z nelegálního prodeje zbraní. Je to tedy něco, co má spíše rostoucí trend."

18-07-2006