Ochrana památek v Senátu

23-05-2006

Je údržba českých památek dostatečná nebo hrozí, že nám spadnou na hlavu? Je na ochranu památek dost peněz? A kde je vzít? Odpovědi na tyto otázky se snažili dát účastníci veřejného slyšení v Senátu, jehož tématem byly současné problémy péče o kulturní dědictví. Mimo jiné si stěžovali na komplikované schvalování projektů obnovy památek. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Podnětem pro veřejné slyšení byl kritický dopis deseti členů bývalé vědecké rady pro památkovou péči, kterou odvolal ministr kultury Vítězslav Jandák. Tomu se naopak nelíbí, že kritici místo toho, aby jednali s ním, píšou za jeho zády parlamentu. Pozvaní zástupci ministerstva kultury ani Národního památkového ústavu však na slyšení nedorazili. Prorektor Karlovy univerzity Mojmír Horyna prohlásil, že některé památky chátrají už mnoho desetiletí. Které jsou podle něj nejvíce ohroženy?

"Dnes jsou to venkovské kostely, malé šlechtické zámky a tvrze a masově je ohrožená pískovcová platiska, která je významnou součástí české krajiny. Není mnoho zemí v Evropě, kde by pískovcové sochy nebo vůbec venkovní plastika hrála tak významnou roli v krajině jako u nás."

Jak tuto situaci řešit?

"Už od 90. let běží tzv. programy záchrany architektonického dědictví, které jsou pozitivní. Těch programů je celkem pět. Mnoho dobrých aktivit podpořily, ale problém je ten, že množství financí, které těmi programy prochází, odpovídá tak osmině, desetině aktuálně potřebných sum. Pak je druhé ohrožení, které je ještě masívnější, než ohrožení zánikem. Totiž přestavby a adaptace. Ta památka jako historický pramen je hrozně křehká a citlivá. V momentě, kdy ji změníme, tak ji můžeme z hlediska památkového a historického zničit. Ten dům sice zůstane stát, ale jeho hodnota se zmenší. Takových příkladů v Praze, kde třeba zůstaly stát fasády a to, co bylo za tím, včetně uměleckých děl, včetně starých historických konstrukcí, zmizelo, tak to jsou desítky."

O které památky je podle vás nejlépe postaráno?

"O památky, které mají zodpovědného vlastníka. Jsou případy, kdy i stát se chová jako zodpovědný vlastník na některých státních zámcích, kde jsou památky a údržba dobře dotovaná. Je to řada restituentů, kteří se chovají opravdu znamenitě, ať už to jsou třeba Kinští v Kostelci na Orlicí nebo Kinští ve Žďáru nad Sázavou, Hugo Mensdorf v Boskovicích, Štemberkové na Jemništi a mohl bych jmenovat další, Schwarzenberk a tak dále. Tradice péče o ty věci v tom rodu zůstala a plynule se znovu rozvinula. Ale jsou to někdy i lidé, kteří ty památky koupili a nechtějí na nich za každou cenu vydělávat, takových vlastníků jako třeba pan inženýr Lažanský, který koupil zámek v Chyši, tak bych také mohl několik jmenovat. Myslím si, že dobře se daří těm památkám, které mají kulturního a zodpovědného vlastníka."

Zámek v Boskovicích, foto: Lasy, CC BY 3.0 UnportedZámek v Boskovicích, foto: Lasy, CC BY 3.0 Unported Velkým problémem mnohých památek jsou i krádeže. Zejména kostely, které nebyly dobře zabezpečené, se svého času staly přímo rájem pro zloděje. V současné době probíhá celorepublikový soupis památek a jak uvedl kancléř Biskupství litoměřického Jaroslav Macek, zlepšila se i spolupráce s policií.

"S kriminální policií vycházíme ve většině případů dobře. Oni dokonce chodili na Filosofickou fakultu, kde se pro ně udělaly přednášky o kultuře. Jsou na tom dokonce po této stránce lépe než justice."

Podobné problémy se týkají i židovských památek. Zde je však ve větší míře zastoupen ještě jeden specifický jev a to vandalství, uvedl Zdeněk Novák, ředitel společnosti Matana, která se o památky stará.

"Krádeže hrozí taky. Buď je to stavební kámen, náhrobky a tady se stále setkáváme s vandalismem rasisticky motivovaným. Byť jsme 50 let po válce, tak ještě stále se najdou lidé, kteří mají zapotřebí psát tam německé výzvy a nějakým způsobem komentovat osud Židů v Čechách, což si myslím, že je jev, který se na ostatních kulturních památkách skutečně nevyskytuje."

Zámek Jemniště, foto: Schramme, CC BY 3.0 UnportedZámek Jemniště, foto: Schramme, CC BY 3.0 Unported Židovským obcím se podařilo účinně využít zdrojů z veřejných podpůrných programů a díky nim tak obnovit jednu třetinu rozsáhlého množství hřbitovů, synagog a dalších staveb. Právě na možnosti využít peníze na obnovu památek z prostředků Evropské unie, upozorňovali mnozí diskutující. Zároveň však poukázali na problémy malých obcí, které nejsou schopny projekty spolufinancovat. Vstříc podle mnohých účastníků slyšení nevycházejí ani banky, které požadují na projekty často nesplnitelné záruky. Někdy se však stane, že projekty ztroskotají na nesouhlasných stanoviscích některých orgánů. Předseda senátního výboru pro veřejnou správu Jiří Brýdl proto klade důraz na nutnost spolupráce mezi kraji a obcemi kvůli možnosti získat v příštích šesti letech evropské peníze. Jak řekl, je třeba se dohodnout, nebo se nic neudělá.

"Například orgány v životním prostředí a památkáři neřeknou, že ten projekt má vady a že ho budou zamítat. Dohoda je o tom, že se musí dohodnout, aby ten projekt byl připraven a mohl se udělat. Financování památek ve strukturálních fondech je pak mechanismus, který bude dán."

Jak se dosud daří čerpat strukturální fondy?

"Já si myslím, že zprávy o tom, že se čerpají jen malá procenta prostředků, jsou trošku zavádějící. To vím podle našich projektů, protože jsou financovány v etapách a dokud není profinancováno, tak to samozřejmě nemůže jít do výsledných tabulek. Takže já si myslím, že se to většinově podaří."

23-05-2006