V Česku se někomu stále vyplatí nepracovat

08-08-2006

Deník Právo koncem července popsal případ nezaměstnaného mladého muže, který odmítl nabízenou práci s odůvodněním, že by se mu to finančně nevyplatilo. Díky své prostořekosti ale o sociální dávky přijde a tak se stejně nevyhne buď práci, nebo poklesu životní úrovně své rodiny. Lidí, kteří nejsou tak otevření a žijí z podpory, i když by nemuseli a neměli, je ale mnohem víc.

Mladý muž na Ostravsku odmítal práci, aby si nesnížil životní úroveň, napsal nedávno deník Právo. V obecné rovině jsou takové případy známy a kolují o nich takřka neuvěřitelné historky. Tentokrát je to ale příběh velice konkrétní, i když jméno muže nebylo zveřejněno. Deník ale citoval jeho písemné vyjádření, v němž vysvětluje důvody odmítnutí nabídky práce. Otevřeně v něm napsal: "Pokud by mi zaměstnavatel dal mzdu nižší, než jsem požadoval, snížila by se nám výrazně životní úroveň, a to proto, že bychom dostali méně na děti, museli bychom sami hradit školku, musel bych si sám platit jízdné a byli bychom skutečně ztrátoví na příjmu minimálně o tisíc korun." Upřímnost tak připravila 27-letého otce dvou dětí o sociální dávky, protože Úřad práce v Ostravě hned zahájil správní řízení o vyřazení uchazeče z evidence. Jak listu přiznala mluvčí úřadu Svatava Baďurová, podobných případů je mnoho, ale tak zjevné odmítnutí pracovního místa je spíše ojedinělé a uchazeči maří svůj nástup do zaměstnání skrytějšími způsoby.

A podle ekonomů to rozhodně není okrajový jev.

"Obvykle se říká, že zhruba třetina lidí ten systém zneužívá," uvedl pro Radio Praha ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl. Nevidí v tom ale důvod pro plošné rušení dávek, protože jsou zde stále zbylé dvě třetiny opravdu potřebných:

"I z toho je vidět, že prostě vy nemůžete ty dávky odebrat všem, protože byste poškodili i ty poctivé lidi, kteří doopravdy o práci přišli a nemohou za to a potřebují teď sociální dávky aby překlenuli to období. Proto nemůžete postupovat takhle hodně plošně..."

...což ale evokuje otázku, jak tedy problém řešit.

"První opatření, které může být, je, že snížíte zdanění práce. Tím, že ho snížíte, tak ty nízkopříjmové skupiny lidí si vydělají víc, než by si vydělali při tom vyšším zdanění. Tudíž už tam se může vyplatit pracovat, když porovnáte to, co by ten člověk dostal na dávkách s tím, co dostane za nižší daň. Tak ten rozdíl by měl být ve prospěch motivace k práci. To je první opatření. Druhé opatření je, že toho člověka nutíte aktivně si hledat práci a to tak, že úředníci na úřadě práce budou speciálně školeni k tomu, aby doopravdy velmi aktivně nutili toho nezaměstnaného hledat si práci a přijmout adekvátní nabídku práce a pakliže se bude vyhýbat práci, tak aby nedostával třeba žádné dávky nebo jenom minimální dávky."

kterého jsme se zeptali, zda by řešením nebylo zakotvení vyšší úrovně minimální mzdy, která by dělala práci finančně zajímavější, než jsou dávky.

"Tak nejenom že se to nevyřeší zvýšením minimální mzdy, naopak se ty problémy mohou prohloubit. To je velmi krátkozraké a nedomyšlené opatření."

I David Marek si myslí, že by měly úřady práce efektivněji postupovat proti těm, kteří se práci vyhýbají. V oblasti daňové pak dává přednost přesunu daňové zátěže z daní přímých na nepřímé. Jinými slovy, aby lidé platili nižší daně z příjmů a spíše pak byla zdaňována jejich spotřeba, což se děje zejména ve formě daně z přidané hodnoty a případně spotřebních daní.

Apelům na morálku těch, kteří dávky zneužívají, se David Marek vyhýbá. Klíč má podle něj v rukou jednoznačně stát.

"Já bych nechtěl hodnotit něčí morálku nebo jeho chování, ale myslím si, že chyba je v nastavení systému jako takovém. Samozřejmě, pokud je to legální, nemůžeme nic namítat. Měli bychom změnit legislativu."

Podobný názor, ale ještě ostřeji, formuloval ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.

"Já bych neříkal, jako že by to byl nemorální postoj z jeho strany. Já bych řekl, že to je nemorální postoj ze strany státu. Protože ten je zodpovědný za vytváření takových podmínek. Vy jste tímto narazil na nejpalčivější problém českého trhu práce, a to je ten, že v současnosti polovina nezaměstnaných je dlouhodobě nezaměstnaných, hledají práci více než rok. A jeden z těch důvodů je, že nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby si tu práci hledali aktivně. Ten důvod jste zmínil: prostě není možné, aby se vyplácelo zůstávat na dávkách a nepracovat. Každý systém, který tady to umožňuje, je systém špatný, čili je proti tomu třeba bojovat."

A jak dodává David Marek z Patria Finance, nejdůležitějším důsledkem by byl pokles nezaměstnanosti, což má pozitivní aspekty jak společenské, tak ekonomické.

08-08-2006