Zákon o zadávání veřejných zakázek má omezit možnost korupce

21-03-2006

Omezit možnost korupce by měl zákon o zadávání veřejných zakázek, který schválila Poslanecká sněmovna. Dosud platný zákon byl několikrát novelizován, stal se poměrně nepřehledným a neodrážel všechny požadavky EU. Jak se na normu dívají podnikatelé, může zabránit korupci? To je otázka pro Zdeňku Kuchyňovou.

Podezření z braní úplatků se v minulosti objevilo u řady veřejných zakázek. To by měl omezit nový zákon. Předchozí norma se dočkala několika novelizací a stala se nepřehlednou. To byl podle ministra pro místní rozvoj Radko Martínka hlavní důvod pro změnu.

"Myslím, že nejdůležitější je jasné rozdělení veřejných zakázek na nadlimitní, podlimitní a tzv. veřejné zakázky malého rozsahu a zároveň je určeno, jakým způsobem se zadavatel má chovat. Velkým přínosem je také elektronické zadávání veřejných zakázek. Jsme přesvědčeni, že právě tím, že zakázky se budou odehrávat v elektronických médiích, tak bude transparentnost zabezpečena mnohem více, protože se na ni bude moci každý podívat."

Nadlimitní zakázky s objemem prací nad 165 milionů, musí být podle zákona zveřejněny také ve věstníku Evropské unie. U zakázek malého tzv. podlimitního rozsahu do 20 milionů bude možné provést zjednodušené výběrové řízení. To se některým podnikatelům nelíbí. Tvrdí, že si zadavatel vybere například pět firem, které vyzve k podání nabídek a mezi nimi může být favorizovaná firma. Například podnikatel ve stavebnictví Petr Czasch tvrdí, že nový zákon je dokonce horší, než ten přechozí.

"Tenhle zákon korupci umožňuje dělat ještě efektivněji, než to bylo dříve. Například umožňuje zadávat veřejné stavební zakázky do 6 milionů. Dříve to byly dva miliony. To znamená, že do šesti milionů si ten zadavatel prakticky může dělat, co chce. Další paragraf zase říká, jakým způsobem může zadavatel omezovat počet uchazečů. Prakticky zadavateli umožňuje jakýmkoliv způsobem ty zadávací podmínky zformulovat. To znamená, že na kohokoliv ukáže prstem, tak ten tu zakázku může dostat. Ti, co jsou na těch velkých zakázkách zainteresovaní, potřebují nechat něco upadnout i nám, co se bijeme o malé zakázky. Tak nám trošku umožnili, abychom si mohli i my zamanipulovat a zakorumpovat, abychom zavřeli pusu, když to tak řeknu."

Svaz podnikatelů ve stavebnictví je však se zákonem relativně spokojen. Jak uvedl jeho představitel Michael Smola, svaz měl určitou omezenou možnost podílet se na konzultacích i na formulování paragrafovaného znění. Právě ve stavebnictví totiž tvoří veřejné zakázky podstatnou část.

Kolik toto množství vychází v korunách?

"Za loňský rok bylo celkově prostavěno asi 430 miliard, čili je to polovina - 215 miliard."

Mezi pozitiva zákona o veřejných zakázkách řadí Svaz podnikatelů ve stavebnictví jednoznačnější a přesnější definice. Má však také výhrady k možnosti, že si zadavatel zakázky může stanovit podmínky, které nejsou malé firmy schopné splnit a zákon tak nemusí dávat záruku rovnosti.

"Dneska má totiž zadavatel neomezenou možnost stanovit například požadovanou výši pojistky na způsobenou škodu, výši garance za provedení prací, lhůt splatnosti a tak dál. Mnohé z nich jsou požadovány tak, že na ně mohou dosáhnout a splnit je jen velké firmy. To si myslíme, že je projev diskriminace vůči těm menším a středním firmám, které jsou po stránce technické i technologické velmi schopné stavbu zvládnout, mají dobré reference, garantují kvalitu, ale bohužel nemají takové finanční možnosti, aby mohli například souhlasit s tříměsíční lhůtou splatnosti, se 40-ti procentní garancí a další a další."

Za úspěch naopak považuje Michael Smola fakt, že se do zákona podařilo dostat tzv. systém certifikovaných dodavatelů, kteří musí splňovat kvalifikační požadavky. Příliš spokojeni však podnikatelé nejsou s tím, že povinnou kvalifikaci nemusí mít zadavatelé zakázek.

"My jsme se snažili, aby i zadavatel prokázal svoji kvalifikaci. Protože se setkáváme s tím, že zejména ti, kteří nemají zkušenosti s častým zadáváním veřejných zakázek, se dopouštějí chyb. To pak vede ke zpochybňování výsledků výběrových řízení, k žádostem o přezkum, ke zpožďování, zdražování soutěže a tak dál."

Požadavek na kvalifikaci zadavatelů je zakotven v zákoně například na Slovensku i v řadě dalších evropských zemí. Zákon je navíc poměrně složitý a bezchybná orientace v něm je možná právě jen odborníkům. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek tyto námitky slyšel. Zákon však podle něj umožňuje tzv. systém centrálního zadávání veřejných zakázek.

"Tento systém umožňuje, aby jeden subjekt, tzv. centrální zadavatel zadával veřejné zakázky i pro jiné zadavatele. Myslíme si, že právě zde se ukáže větší profesionalizace. Například malé obce, které s tím nemají zkušenost, se mohou obrátit na některou ze zkušenějších větších obcí, která má na tuto věc aparát."

Zda zákon o zadávání veřejných zakázek omezí možnost korupce, ukáže čas. Zatím se Česko v žebříčku míry korupce umísťuje na ne příliš lichotivé 47. až 50. příčce společně s Řeckem, Namibií a Slovenskem.

21-03-2006