Bez grantů by nebylo vydávání některých knih v Česku vůbec možné

07-06-2014

Divadla, výstavy, hudební festivaly nebo přehlídky lidového umění - to vše funguje díky grantům, o které si jejich pořadatelé žádají. Už méně se ví, že bez grantové podpory by nevyšla ani celá řad knih, zejména těch náročnějších. Jak v Česku funguje systém literárních grantů?

Ilustrační foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaIlustrační foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Zákazníci, kteří přicházejí do malého knihkupectví společnosti Kosmas v centru Prahy, mají většinou dobrý přehled o tom, co se na knižním trhu děje. O literárních grantech přesto nemají žádnou představu. Přiznávají, že se o ně ani příliš nezajímají. Málokdy si všimnou, že některá knížka vyšla právě díky grantu.

"Jsem si ale vědomá, že to tak probíhá. A přijde mi to správné. Bez této podpory by spousta knih nemohla vyjít, nebo by byla na horší úrovni. Podporovat by se měly hlavně obecně prospěšné tituly, to se ale hrozně těžko hodnotí," říká jedna ze zákaznic v knihkupectví.

V náhodně vybraných knihách na pultech knihkupectví se na prvních stranách objevuje, že vyšly například s podporou Nadace Českého literárního fondu, s finanční podporou města Brna nebo Státního fondu kultury. Loňskou produkci podpořil stát formou literárních grantů ministerstva kultury více než 31 miliony korun. V roce 2013 vyšlo 123 titulů s touto podporou. Granty snížily cenu jednoho výtisku v průměru o 48 korun. To je víc než pětina průměrné ceny knihy. Podle vedoucí knihkupectví Kosmas Nadi Kulhavé čtenáři řeší cenu knihy čím dál víc:

"Už teď si hodně lidí rozmýšlí, jestli si knížku skutečně koupí. Často se nám stává, že slýcháme, že je to už moc drahé. Někteří lidé se sem chodí jen podívat, co vyšlo, a pak si knížku půjčí v knihovně."

Mezi nejúspěšnější uchazeče o granty patří nakladatelství Argo. Za dvacet let existence vydalo na dva tisíce titulů. Často jde o překlady.

Ilustrační foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaIlustrační foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha "Nikdy to není tak, že bych si peníze z grantu nechal bokem na přilepšenou a nezapočítal je do ceny knihy. Vždycky je započtu se znamínkem mínus. Knihu to zlevní. U nás děláme kalkulace tak, že si dám pod sebe všechny náklady a k tomu se znamínkem mínus finanční částku grantu. Kalkulačním vzorcem pak stanovím cenu knihy. Odvisí to od nákladů, ale u nás se dá říct, že vždycky grant, který dostaneme, co ceny promítneme," vysvětluje ředitel Milan Gelnar. Kvůli náročnosti agendy je v nakladatelství Argo vyčleněno jedno pracovní místo právě pro dotační tituly.

"U některých institucí je žádost on-line jednoduchá, ani mnoho zahraničních institucí po nás nežádá detailní vyúčtování. Důkazem toho, že projekt byl úspěšně a v termínu dokončen, je to, že dostanou výtisk publikace," říká o své agendě Markéta Matušková. "My se vždycky snažíme, abychom dostáli požadavkům institucí, například ministerstva kultury, které na nás mají. A musím říct, že u všech podkladů, které k tomu musím připravit, se už podílím hlavně jako koordinátor. Na tom se podílí překladatel, grafik, technická redakce. Musíme oslovit tiskárny, aby nám daly přesný rozpočet, i když se třeba jedná o několikaletý projekt."

To, že je grantová administrativa složitá, potvrzuje i mluvčí ministerstva kultury Helena Markusová. Zároveň ale dodává, že diskuse nebo případně škrty v ministerských rozpočtech by grantovou politiku alespoň v následujícím období ovlivnit neměly.

"My bychom rádi, aby grantová politika pokud možno zůstala na té úrovni, na jaké je teď. Pro rok 2014 to pro literární granty činí sumu 27 milionů korun."

Ilustrační foto: Barbora Kmentová / Český rozhlas - Radio PrahaIlustrační foto: Barbora Kmentová / Český rozhlas - Radio Praha Právě složitost grantové agendy, zejména u ministerstva kultury, některé nakladatele od žádosti odradí. Často je to případ malých a novějších firem, kde je administrativní zátěž pro ně neúměrně vysoká. Ředitelka nakladatelství Versone Veronika Hudečková přidává ještě další aspekt:

"Musím přiznat, že je v tom i určitá forma ostychu žádat o veřejné peníze ve chvíli, kdy se prezentujete jako podnikatel. Vytváříte činnost, která by měla směřovat k dosažení zisku. Ale u tak specifických projektů, jako je třeba vydávání moderní čínské literatury nebo monografií o výtvarném umění, je opravdu skupina čtenářů, která se k těmto publikacím dostane, tak úzká, že bez veřejné nebo i soukromé podpory vůbec nejste schopni tu knihu vydat. Prodejem se totiž náklady na její vytvoření nezaplatí."

Náročné grantové řízení i podle ředitelky nakladatelství Lidové noviny Evy Pleškové naučilo nakladatele soustředit se při podávání žádostí na vybrané tituly a nezkoušet získat granty na většinu vydávaných knih.

"Na počátku si vytváříte představu o knize a pak se rozhodujete, jestli se můžete odvážit takovou věc vydat. Doplňujeme rozpočet tak, aby kniha byla vydatelná v jakési optimální podobě a aby čtenář měl něco zajímavého v ruce. Nechceme dělat oholené výtvory, abychom za každou cenu ušetřili. Ten grant opravdu používáme k tomu, abychom knihu mohli vydat, případně abychom to vydali v podobě, která je zajímavější, lépe vybavená, lépe zlektorovaná. Vždycky je tam nějaká přidaná hodnota. Nikdy si nevezmeme grant s tím, že zajásáme: máme nějaké peníze navíc."

Výše literárních grantů ministerstva kultury se nejčastěji pohybuje mezi dvaceti až sedmdesáti tisíci korun. Přestože nakladatelé shodně tvrdí, že jde jen o zlomek jejich nákladů, získání grantu někdy rozhoduje i o samotném vydání titulu. Je to případ hlavně vědeckých nebo artových knih. Publikace, které vychází v nákladu dvě stě nebo tři sta výtisků, by se totiž zaplatily při ceně kolem dvou tisíc korun. Proto nebude podle některých nakladatelů vydávání odborných knih bez grantů vůbec možné.

07-06-2014