České perličky znají Masajové i světoví módní návrháři

21-08-2015

3,5 miliónu kilogramů perliček za rok. Kdyby se všechny navlékly, možná by se jimi obtočila Země. České perličky znají domorodé kmeny na celém světě i světoví módní návrháři. A právě toto spojení propojilo výstavu fotografií komunity Masajů, které zdobí perličky z české firmy.

Foto: PRECIOSA ORNELA a.s.Foto: PRECIOSA ORNELA a.s. O fenoménu perličky vznikla dokonce knížka.

"Vznikla v loňském roce, ve spolupráci s mladým designérem Dominikem Strnadem. Text vytvořil Petr Nový z Muzea skla a bižuterie, člověk, který má o korálcích to nejlepší povědomí ve světě. Historie korálků je opravdu letitá, už od starého Egypta, kdy vznikaly první skleněné korálky. Abychom byli konkrétní, když přeskočíme egyptské Théby a Mezopotámii, pak už se dostáváme do Čech, kdy se mluví o 6. a 5. století před naším letopočtem. Ve 3. století tu byli Keltové, kteří kromě toho, že byli dobří bojovníci, byli také zruční řemeslníci. To je neuvěřitelná doba, ani se nechce věřit, že se tu něco takového vyrábělo. Korálky byly i platidlem. Cestovatelé si na své dobrodružné cesty rádi sebou brali korálky, protože byly dobrým artiklem," zalistovala knížkou Příběh o perličce Jaroslava Růžičková z Preciosy Ornela.

Třpytivý poklad tvořený vůbec největším počtem korálků, našli archeologové na keltském sídlišti v Němčicích na Hané.

Skláři s šedesátimetrovou trubičkou už neběhají

Jaroslava Růžičková z Preciosy Ornela, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio PrahaJaroslava Růžičková z Preciosy Ornela, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio Praha Ale pojďme přeskočit několik staletí. Skleněné perličkové trubičky se v Jizerských horách vyráběly nejpozději od 80. let 18. století, kdy je nabízely sklárny Ungerů a Riedelů. Sklářský mistr Josef Riedel se v Zásadě usadil v roce 1858 a během několika desetiletí tu vytvořil jednu z největších sklářských firem monarchie. Nabízel dvě stovky barevných odstínů perliček.

První sekáč perliček je pak v kraji doložený roku 1784. Asi by nevěřil svým očím, kdyby se dnes probudil a viděl, jak výroba vypadá:

"Zmodernizovala se technologie, co se týče strojního zařízení. Už to není všechno jen rukodělná výroba. Přesto je ruční výroba v jistých technologiích zachována. Základem pro výrobu perliček jsou tažené trubičky. Tady už došlo také k jisté mechanizaci. Dnes už neběží dlouhou chodbou nějaký sklář s nabraným sklem, aby vytáhl šedesátimetrovou trubičku. Ale jinak ty postupy jsou stále stejné, jenom do toho vstoupily modernější stroje."

Kde všude se můžeme s perličkami setkat?

"V řadě zemí. Oscilujeme mezi 60 až 80 zeměmi celého světa, kde máme naše tradiční odběratele a zákazníky, kteří se drží celá léta tradičního sortimentu. Ale existují i novinky, které vypouštíme do světa. Máme jednu designérku, která to má jako zaměstnání, ale pak máme spoustu našich externích spolupracovnic, které se vyvinuly z řady korálkářek, které se sdružují na sociálních sítích a vytvářejí pro nás zajímavé designy. My je potom představujeme prostřednictvím našich sociálních sítí spolu s jejich jménem."

Ornamenty z perliček ukazují i kmenovou příslušnost

Foto: PRECIOSA ORNELA a.s.Foto: PRECIOSA ORNELA a.s. České korálky nosí indiáni, neobejdou se bez nich karnevaly, zdobí masajské ženy i muže kmeny. A právě Masaje nafotila Slovenka Vladia Bajerovská, která mezi Masaji žila šest měsíců a viděla jejich složité ozdoby z korálků. Korálky tu hrají svoji úlohu i při obřadech a tradicích. Některé ornamenty svědčí o tom, že zemřel manžel, jiný symbolizuje narození dítěte. Každý kmen má své vlastní barvy a symboly, kterými se odlišuje.

Ženy Masajů využily své dovednosti a díky projektu Red Tribe začaly vytvářet perličkou bižuterii, která se už dnes prodává po celé Evropě, Africe i Austrálii.

"Říkali jsme si, že by byla škoda jen tisknout a vystavit fotografie. Nabízíme je i k prodeji a z toho chceme přispět zpátky do tohoto afrického teritoria. Budou třeba zásobeny dětské knihovny kvalitními knížkami," dodala Jaroslava Růžičková.

21-08-2015