Ministerstvo práce chce posílit prevenci v rodinách, dětské domovy ale rušit nechce

06-11-2015

Na pobyt dětí v dětských domovech by v budoucnu mělo plynout méně peněž. Rušit se však nebudou. Řekla to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která chce, aby péče o ohrožené děti spadala pod její rezort. Ministerstvo chce také posílit služby pro rodiny.

Ilustrační foto: Evropská KomiseIlustrační foto: Evropská Komise Česko už léta sklízí kritiku za vysoký počet dětí v ústavech i roztříštěnost péče. Tu mají na starosti hned tři rezorty. Pod ministerstvo školství spadají dětské domovy, pod ministerstvo zdravotnictví domovy pro děti do tří let a pod ministerstvo práce dětské azylové domy a pomoc rodinám.

Michaela Marksová zdůraznila, že změna by neznamenala rušení dětských domovů a propouštění odborníků. Zařízení by se jen přeměnila a místo pobytu by začala poskytovat služby. Podle ministryně mají i v jiných evropských zemích problematiku ohrožených dětí na starosti ministerstva sociálních věcí:

"Každoročně vydáváme na péči o ohrožené děti okolo 8,2 miliard korun. Polovina z této částky jde do péče ústavní. Méně než deset procent je určeno na preventivní péči, to znamená práci s rodinou. Abychom jim byli schopni poskytnout sociální zázemí i bydlení, to je jeden z cílů této transformace. Část peněz z poloprázdných dětských domovů, které se vyprazdňují samovolně, by se mohla přelít do preventivních služeb, abychom nemuseli už nikdy odebírat žádné dítě jen ze sociálních důvodů."

Michaela Marksová-Tominová, foto: Filip Jandourek, ČRoMichaela Marksová-Tominová, foto: Filip Jandourek, ČRo Dítětem, které bylo odebráno ze sociálních důvodů a vyrostlo v dětském domově je Michal Ďorď. Dnes je předsedou spolku Vteřina po té, který sdružuje děti z ústavů. Podle něj jen 13% z nich potřebuje ústavní péči, protože jsou oběťmi domácího násilí, nebo sirotky. Tvrdí, že je málo terénních pracovníků, kteří by mohli rodinu opakovaně kontrolovat, a tak je jednoduší umístit dítě do ústavu:

"Sám jsem případ dítěte, které bylo odebrané z bytových důvodů. Máma údajně neměla nějakou dečku a dostatek jídla doma. To byl důvod, proč mě odebrali a umístili do dětského domova. Přitom stačilo, aby jí ta sociální pracovnice někde sehnala nějakou deku a jídlo. Takhle jednoduše se některé věci dají řešit."

Péči o děti mělo sjednotit memorandum, k podpisu zatím nedošlo

Sjednotit péči o ohrožené děti mělo tento týden memorandum. Ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD ale schůzku zrušila. Ještě čeká na dohodu s kraji, které jsou často zřizovateli dětských domovů.

Předseda Asociace náhradní výchovy Miloš Picek ale nesouhlasí s tím, aby všechna zařízení spadala pod jedno ministerstvo:

Miloš Picek, foto: archiv Radia PrahaMiloš Picek, foto: archiv Radia Praha "Já vítám, že se sjednotí pravidla, otázky kompetencí a koordinace. To je naprosto v pořádku. Ale nikdy v minulosti úkol vlády nezněl sjednotit vše pod ministerstvo práce a sociálních věcí."

Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Na konci loňska jich v ústavech bylo 1213. Jejich počet ale postupně klesá. V dětských domovech pro děti nad tři roky je nyní zhruba 5000 lůžek, v zařízeních pobývá 4300 dětí.

Ministryně přesvědčila poslance, že by služby měly dostat hlavně rodiny

Proti změnám v ústavní péči se už dříve stavěli někteří experti, poslanci, i bývalý prezident Václav Klaus. Kritizovali třeba posilování profesionální pěstounské péče, chválili naopak kvalitu českých kojeneckých ústavů a dětských domovů a odbornost personálu. Studie ale prokázaly, že pobyt v ústavech má na děti nepříznivý dopad.

Miroslav Opálka, foto: archiv Parlamentu ČRMiroslav Opálka, foto: archiv Parlamentu ČR Emoce provázely i jednání ministryně Marksové s poslanci sociálního výboru. Ministryně se je snažila přesvědčit o tom, že služby by měly dostat hlavně rodiny, aby se z nich děti nemusely odebírat. Na tom se s ní nakonec členové výboru shodli.

Debata byla poměrně ostrá. Podle komunisty Miroslava Opálky ústavy nejsou "žádné sirotčince z první republiky" a systém by se prý neměl měnit pod nátlakem EU a neziskových organizací. Naproti tomu poslankyně ČSSD Zuzana Kailová nechápe, proč se Česko tak odmítá trendy a poznatky v péči o děti řídit.

06-11-2015