Diskutabilní sbírka

01-08-2001

Tolik diskutovaná i požadovaná rekonstrukce Karlova mostu v Praze začíná veřejnou sbírkou. Hlavní město ji vyhlásilo od 1. září. Kromě 50 miliónů přislíbených Českou pojišťovnou se už nyní objevují první dary. Jak uvádí Zdeněk Vališ, diskusi nevyvolává pouze samotná rekonstrukce, ale právě i zmíněná sbírka.

Karlův most, vystavěný v roce 1357 Karlem IV., prošel generální opravou začátkem sedmdesátých let ještě za bývalého režimu. Po třiceti letech chystá pražská radnice novou generálku. Prý je to nutné, i když mnozí odborníci zastávají jiný názor. Gotická ozdoba Prahy podle nich rozhodně není havarijním stavu. Ale věřme radnici a primátorovi Janu Kaslovi z ODS, který je zřejmě nejlepším šéfem české metropole od pádu komunismu. Má to ovšem jeden podstatný háček. Praha nemá peníze, respektive nemá oněch zhruba 600 milionů korun, které si práce vyžádají. Karlův most je na druhé straně typická národní kulturní památka, která slouží nejen Pražanům. Na její obnovu by tudíž měl v první řadě přispět stát. Jenže právě stát v tomto ohledu nejvíce selhává. Něco samozřejmě dá. Rovněž pražská radnice samozřejmě ze svého napjatého rozpočtu pár desítek milionů uvolní. Je to ale stále málo.

Nedávno se tedy zrodil nápad, že by na zbytek potřebné sumy přispěli občané ze svých kapes ve veřejné sbírce. Ta by měla trvat asi tři roky. Což o to. Myšlenka to není špatná. Většina lidí, ať už jsou odkudkoliv, bere Karlův most jako velký symbol. Člověk může být jakýmkoliv kritikem pragocentrismu, může trpět jakoukoliv zlobou na Pražáky, ale záležitost s mostem by měla jít mimo takovou řevnivost. Někteří lidé však kladou vcelku logickou otázku, proč by se mělo vybírat na památku, která je s to díky milionům turistů si na sebe slušně vydělat. Výzvu ke sbírce proto považují za citové vydírání občanů.

Jenže je tu opět háček. Primátor Jan Kasl nepopírá, že pražské památky vůbec hodně vydělávají, ale pro koho, táže se Kasl? A uvádí příklad. Česká republika získává ročně z turistického ruchu více než čtyři miliardy amerických dolarů a 70 procent této sumy vydělává právě Praha. Ta ale z těchto příjmů nedostává nazpátek téměř nic. Kdyby mohla Praha disponovat alespoň deseti procenty částky, kterou vydělá, ale kterou schlamstne státní rozpočet, zaplatila by si bez problémů opravu Karlova mostu sama. A nejen Karlova mostu. Zbylo by dost peněz i na další památky.

Zazněl rovněž návrh vybírat na Karlově mostě mýtné. Stačilo by symbolické, nějakých deset korun. A až by se půjčka, kterou by si město vzalo zaplatila, vybírat by se zase přestalo. Mýtné je navíc spravedlivé proto, že na opravě mostu by se podíleli i cizinci, kteří jsou jeho nejčastějšími návštěvníky. Je zde ale další háček. Mýtné by okamžitě zakázal Ústavní soud, protože Česko nemá zákon o vybírání mýtného. Musel by se tedy kvůli Karlovu mostu sejít Parlament a příslušný zákon projednat. Kdo zná ovšem, jak to chodí mezi českými zákonodárci, už předem tuší, že výsledkem jejich jednání by byl nějaký paskvil, který by bylo nutné za pár měsíců novelizovat. Takže nakonec, jak se zdá, veřejná sbírka bude asi tím nejlepším řešením. Ostatně jde o sbírku dobrovolnou. Na rozdíl od nedobrovolných a řádově milionkrát větších sbírek, jež byli občané nuceni v uplynulých letech absolvovat, a jimiž skrze daně přispěli k očištění několika vytunelovaných českých bank.

01-08-2001