Nepřehlédnutelný Zeman

Miloš Zeman, oslava položení základního kamene továrny mexického Nemaku na Mostecku, Foto: ČTK

O podobě budoucí vládní koalice se dá říci jen to, že každý - s výjimkou komunistů - může jít s každým. Velkou neznámou ale zůstává, jaká bude v české politice role dosavadního premiéra Miloše Zemana. Jak uvádí Zdeněk Vališ, těžko lze uvěřit tomu, že by se Zeman spokojil s rolí politického důchodce.

Miloš Zeman,  oslava položení základního kamene továrny mexického Nemaku na Mostecku,  Foto: ČTK
Do šedesátky má Zeman ještě hodně daleko. Dokonce ještě nemá ani nárok na odchod do předčasného důchodu. Přesto chce s politikou po volbách praštit a až do jara příštího roku, kdy mu takový nárok vznikne, žít z úspor. Daleko od Prahy i od rodiny, na své chalupě v lesích Českomoravské vrchoviny. Hovořil o tom už dlouho před loňským sjezdem sociální demokracie, na kterém odmítl kandidovat znovu na předsedu, a kde předal stranické žezlo svému vyhlédnutému nástupci Vladimíru Špidlovi.

Zeman říká, že se cítí po deseti letech, strávených ve vysoké politice, duševně i fyzicky opotřebovaný. Vzhledem k jeho pověstné ohromné pracovitosti není důvod mu to nevěřit. V roce 1993 si vytkl za cíl dovést sociální demokracii do vládních výšin. Mnozí se mu tehdy vysmívali. Vždyť tato strana se rok před tím jen horko těžko probojovala do parlamentu s necelými šesti procenty hlasů. Přesto se to Zemanovi během pěti let podařilo a navždy také zůstane zapsán v análech, že vytvořil první sociálnědemokratickou vládu v historii této nejstarší české politické strany, jejíž kořeny sahají až do dob rakousko-uherské monarchie. Zeman určitě, stejně jako vrcholový sportovec po mimořádném vzepětí sil a dosažení rekordu, touží po relaxaci.

Miloš Zeman,  dostihový areál Hipodrom,  Most,  Foto: ČTK
Na druhé straně čas, který hodlá strávit mezi stromy, není nijak vymezen. Těžké je navíc uvěřit tomu, že by Zemana při jeho naturelu uspokojovalo po zbytek života jen glosování politické scény a psaní memoárů. Šušká se leccos. Nejvíce je v poslední době v módě spekulace, že Zemanovi by na odpočinek stačilo šest měsíců, čímž je naznačováno, že jeho návrat do politiky by se mohl přesně krýt s volbou nového českého prezidenta. Pozadí této úvahy není příliš složité. Předpokládá ovšem splnění základní podmínky, totiž vznik povolební velké koalice občanských a sociálních demokratů s jasnou převahou ve sněmovně a upevnění pozic obou stran v Senátu při podzimních volbách.

Napřed to ale předpokládá, že nadcházející volby vyhraje přesvědčivě Klausova ODS a koalice lidovců a unionistů nezíská příliš silnou pozici, tedy ne tak silnou, aby s ní mohla druhá sociální demokracie vytvořit parlamentní většinu. Potom už by mohlo dojít na velkou hru ve stylu škatulata hejbejte se. V čele vlády by stanul staronový premiér Václav Klaus, šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla, který prohlásil, že by ve vládě s Klausem nikdy být nemohl, by byl odsunut na post do parlamentu a přišla by doba pro kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta.

Miloš Zeman,  výjezdní zasedání vlády v Čáslavi,  Most,  Foto: ČTK
Při jakémkoliv jiném volebním výsledku jsou šance Zemana usadit se na Hradě prakticky nulové. I kdyby sociální demokracie ve volbách zvítězila a utvořila s ODS velkou koalici. Pak by se stal premiérem Špidla a na Hrad by asi ODS nominovala Klause. Celá tato konstrukce navozuje ještě jednu temnou spekulaci. Současný premiér by mohl mít zájem na tom, aby volby vyhrála ODS. Ostatně neustále také zdůrazňuje, že pokračování stability v zemi může přinést jen velká koalice a že ODS plní dohody, což prý nelze vůbec říci o nevypočitatelné koalici lidovců a unionistů. I když ale zanecháme spekulací, je zřejmé, že tak napínavé volby tu ještě nebyly a ať už dopadnou jakkoliv, Miloš Zeman zůstane v české politice nepřehlédnutelnou postavou.