Pivní zlom

31-08-2001

V uplynulých dvou týdnech teklo v Česku pivo ještě větším proudem než obvykle. A v tropických vedrech ani ti největší pivní labužníci příliš nekoukají na značku, kterou obsahuje jejich sklenice. Hlavní je spláchnout žízeň. A tak, jak uvádí Zdeněk Vališ, je zřejmě ani nenapadlo, že právě v období největších veder se událo něco, co může znamenat zlom na celém českém pivním trhu.

Je známou skutečností, že globalizace už dorazila i do tradičních českých hospod. Nejviditelnějším projevem je hromadný úbytek lokálních značek piv vyráběných v malých pivovarech.

Na jejich obranu vystoupil začátkem devadesátých let Ing. Stanislav Bernard, majitel rodinného pivovaru v Humpolci na Českomoravské vrchovině. Z jeho iniciativy také vznikl Český svaz malých nezávislých pivovarů, kterému se zásluhou veleúspěšného Bernardova lobbingu podařilo - k silné nelibosti tehdejšího premiéra Václava Klause - přesvědčit parlament, aby udělil malým pivovarům výraznou daňovou úlevu. Bernarda podpořil i prezident Václav Havel. Humpolecký rodinný pivovar se postupem času stal pojmem v celé zemi. Koncem loňského roku vyhodnotilo prestižní Sdružení přátel piva na slavnostním aktu, jehož se zúčastnil i premiér Miloš Zeman, Stanislava Bernarda za českou pivovarskou osobnost století. Nyní ale mnozí Bernardovi příznivci asi lapají zděšením po dechu. Vlajková loď malých českých pivovarů se stala z poloviny belgickou. Půlka firmy byla totiž prodána pivovaru Duvel Moortgat. Určité pikantnosti dodává spojení s Belgičany fakt, že Duvel prý ve vlámštině znamená ďábel. Humpolecký pivovar je samozřejmě tímto okamžikem formálně vyřazen z Českého svazu a přichází rovněž o daňovou úlevu, kterou před lety vydobyl všem malým a nezávislým pivovarům. Ty mohou mít dnes pocit, že byly zrazeny. A to ve chvíli, kdy na českém trhu dochází ze strany zahraničních pivovarnických skupin k nové vlně silného tlaku na provozovatele restaurací a hospod.

Velké pivovary se opět snaží poskytovat hospodským za odběr jejich piva takové výhody, že to už začátkem srpna vzbudilo pozornost antimonopolního úřadu. Možná se tedy opakuje situace z let 1996 až 1997, kdy antimonopolní úřad zjistil v některých dohodách výrobců s hostinskými ustanovení, která bránila zákazníkům ve výběru z různých piv. Provinilým pivovarům tehdy úřad dohody zakázal a uložil jim citelnou pokutu. Výsledky současného šetření by měly být známy do poloviny září. Faktem je, že v řadě regionů se situace malých pivovarů letos podstatně zhoršila a některé budou zřejmě nuceny výrobu ukončit.

Ale zpět do Humpolce. Stanislav Bernard se dušuje, že zájmy malých pivovarů bude dál vehementně bránit a rozhodně nemá pocit, že by je nějak zradil. Od belgické finanční injekce si slibuje především posílení filozofie firmy, kterou razí od začátku. Začátkem devadesátých let vsadil na to, že Bernard rozhodně nebude patřit mezi levná piva, ale že prorazí kvalitou a určitou specifikou. Tou je výroba nepasterizovaného piva, závislá na úzkostlivém dodržování technologického procesu, kdy každá chyba várku znehodnotí. Pivo v Humpolci se vlastně dělá tradičním, skoro rukodělným způsobem. Jádro Bernardovy filozofie je bezesporu správné: běžné věci umějí vyrobit všude na světě a třeba levněji, je proto nutné vsadit na originalitu.

Nabízí se přirozeně otázka, proč se Humpolecký pivovar ve snaze získat peníze na investice nepoohlédl po zdrojích v Česku. Bernard tvrdí, že se o to pokoušel, ale bez úspěchu. Pravděpodobnější bude ale zřejmě jiná verze. Bernard má dobré zboží, ale chybí mu obchodní síť. Belgický ďábel vyrábí rovněž speciality a své produkty vyváží do 40 zemí světa, včetně Spojených států. Takže to nakonec vypadá tak, že úspěšnou výrobní filozofii spojuje Bernard s docela chytrým obchodním kalkulem. A právě tento krok někdejšího guru malých českých pivovarníků může být předzvěstí zlomu na celém českém pivním trhu. Dá se očekávat, že v brzké budoucnosti se pokusí následovat Humpolecký příklad i další malé pivovary. Jak bude vypadat česká pivní mapa za dva tři roky si dnes určitě nikdo neodváží odhadnout.

31-08-2001