Podpora slovy i skutky

Mnozí lidé si kladou v poslední době otázku, jakou roli hraje či má hrát Česká republika v probíhajícím střetu s terorismem. Zazněly názory, že Česko nemá moc co Američanům nabídnout a ti také Česko o žádnou větší konkrétní pomoc nepožádali. Jak uvádí Zdeněk Vališ, v tuto chvíli nejde ani tak o účast při útocích na Afganistán, ale o jednoznačnou podporu Ameriky.

Praha nabídla Washingtonu elitní parašutistickou jednotku zvláštního určení. K dispozici jsou rovněž polní nemocnice, která už prokázala své kvality v balkánských misích, a samozřejmě protichemická jednotka, která si svůj válečný křest úspěšně odbyla před deseti lety v Perském zálivu. Američané zatím projevili zájem pouze o jedno dopravní letadlo s dvacetičlennou posádkou. Má zajišťovat personální a materiálové přesuny po Evropě. V tomto ohledu jde tedy spíše o symbolickou pomoc. V tuto chvíli ale může Česká republika pomáhat Spojeným státům zřejmě mnohem efektivněji jiným způsobem. Především tím, že neustoupí ani o píď z jasného postoje, který ve svém televizním proslovu k národu vyjádřil Miloš Zeman. Premiér se v něm bez sebemenšího náznaku vykrucování přihlásil k povinnostem České republiky vůči spojencům. Vláda České republiky, jak rázně dodal, není vládou zbabělců a v nastávajících těžkých chvílích se jí nebudou třást kolena. Zeman rovněž odmítl chytrácké pokusy některých intelektuálů a pacifistů rozmělnit vinu poukazováním na "sociální kořeny terorismu" a útok na New York označil za útok na Prahu.

Po nemístném zaváhání české vlády na začátku tzv. kosovské krize, které staré členy Severoatlantické aliance určitě poněkud rozladilo, byla tentokrát reakce Česka rychlá a jednoznačná, jak se také sluší na důvěryhodného spojence v době, kdy je nutné ukázat tváří v tvář teroristům naprostou jednotu. Výsledný dojem z postoje české vlády by ale byl bezesporu ještě příznivější, kdyby na něm neulpěl nehezký šrám. Jako blesk z čistého nebe musela zapůsobit zpráva, že už dva dny po tragédii jednal ministr zahraničí Jan Kavan o prodeji českých letadel do Jemenu, tedy do země, která sehrála temnou roli v loňském teroristickém útoku na americkou vojenskou loď, a na jejímž území existují podle CIA výcvikové tábory pro teroristy. Česko dodalo do Jemenu už před dvěma roky více než sto tanků a i když nešlo o porušení embarga OSN, utržilo obchodem pěknou ostudu. Představme si, samozřejmě jen čistě teoreticky, že by prezident Bush mohl třeba vztáhnout také na Prahu své varování, že za nepřítele budou Spojené státy považovat i ty země, které nějakým způsobem teroristům pomáhají.

Je tu ale ještě jedna trochu delikátní záležitost. Nejen Washington, ale i mnozí Češi zřejmě pociťují jisté rozpaky z nervózní kampaně za odsunutí Radia Svobodná Evropa z centra Prahy. Pouze prezident Václav Havel vystoupil ostře proti takovým snahám a právem je označil za ústupek teroristům. Svobodná Evropa vysílá do islámských zemí, a proto je v tuto chvíli nesmírně důležitá. Je takříkajíc v první linii boje proti terorismu. Jak jinak chce vláda dokázat, že není vládou zbabělců, než tím, že bude za všech okolností bránit tento zatím nejviditelnější doklad českého spojenectví s Amerikou?