Praotec neměl dozimetr

Strach z radioaktivity je hlavní příčinou obav lidí z atomových elektráren. Obyvatelé Česka, jak uvádí Zdeněk Vališ, ale žijí už od nepaměti v mnohem radioaktivnějším prostředí, než lidé v okolních zemích, aniž by si to uvědomovali a aniž by více trpěli následky ozáření než jiní.

Čekali byste třeba, že v kraji Mrštíkovy Pohádky máje sváděl vlastně Ríša Helenku uprostřed oblaků alfa částic z rozpadajícího se radioaktivního radonu? Asi těžko. Stačí ale pohlédnout na mapu České republiky, na níž jsou vykresleny oblasti se zdroji přírodní radioaktivity v půdním podloží. Člověk by čekal, že oblasti s největšími koncentracemi radioaktivity najde spíše někde kolem Jáchymova, Příbrami a Hamru, kde se těžil nebo ještě těží uran. Kdepak! Jeden široký pruh třeba začíná východně od Prahy a směřuje na jih podél Vltavy, na Táborsko a Písecko. Další velké koncentrace lze zaznamenat těsně na sever a na západ od hranic Brna. Relativně nejlépe jsou na tom severozápadní a východní Čechy. Také Pražáci mohou být vcelku klidní. Vysoké koncentrace radonu se vyskytují jen na Pankráci. A pocit bezpečí dává mapa ještě obyvatelům Plzně, Českých Budějovic a Olomouce. Jinak většina území České republiky v té či oné míře vykazuje asi dvojnásobně vyšší výskyt přírodní radioaktivity, než je tomu v okolních zemích. Přitom výskyt rakoviny není v Česku dvojnásobný, ale dokonce ani o trochu vyšší než jinde.

Jaderný fyzik, profesor František Janouch, který žije ve Švédsku, uvedl minulý týden v rozhovoru pro deník Právo, že rovněž v oné severské zemi si zvykli žít se žulou, která je podstatně víc radioaktivní, než je běžná úroveň. Podle švédských statistik se prý nejvíce na ozáření člověka podílí právě radon, asi 30 procenty, následuje televize, potraviny a lékařství, asi sedmi procenty. Podíl atomových elektráren je nicotný. V každém případě je zřejmé, že zásluhou či vinou praotce Čecha žijeme dnes na území, o kterém odborníci hovoří jako o ráji pro geology. Český masiv se prý může pyšnit nejrozmanitější geologickou stavbou území na světě. Zahraniční badatelé řvou nadšením nad tím, jak nejrůznější geologické jevy mohou objet prakticky na kole, zatímco třeba v Americe, pokud by chtěli zkoumat totéž, by jen za letenky musely vydat celé jmění.Na onom kousku Evropy, kterému se říká Česko, se totiž udály snad všechny geologické procesy, které věda zná. Má to ovšem za následek, že někde je koncentrace radioaktivity obrovská a o pár kilometrů či dokonce metrů je téměř nezjistitelná.

Asi třicet kilometrů východně od Prahy leží známé Jevany. Už před válkou se staly módním místem vyhledávaným pražskou smetánkou. Točily se zde také filmy s Adinou Mandlovou, Voskovcem a Werichem, do Jevan jezdil Jan Masaryk, který pak za války vzpomínal z Londýna na rozhlasových vlnách na krásné chvíle strávené v jevanských lesích. České milionáře vystřídali po válce odboráři, ale po nich se tam v osmdesátých letech opět vrátili milionáři. Napřed socialističtí a posléze kapitalističtí. Dnes se někdy Jevanům říká Beverly Hills. Přitom už před několika lety zjistili odborníci v Jevanech a v celém okolí mimořádně silnou koncentraci radonu. A jednomu majiteli luxusní vily prý naměřili superkoncentraci v místech, kam se většinou chodí se spuštěnými kalhotami. Ale vždyť ani praotec Čech, když přivedl svůj lid do země zaslíbené s sebou neměl dozimetr a jací přitom bývali Češi junáci.