Trojlístek změnil tvář

02-08-2001

Tři největší celostátní deníky v Česku změnily před časem téměř současně svou grafickou tvář. Někomu se to líbí, konzervativněji založení čtenáři mají výhrady. Jak ale uvádí Zdeněk Vališ, u hlavních deníků dochází ještě k jiné změně. Jsou si stále více podobnější i obsahem.

Při zběžném pohledu na pult novinového stánku nyní od sebe těžko odlišíte deníky Mladá fronta Dnes, PrávoLidové noviny. Klidně si je ale také můžete splést s bulvárními tituly BleskSuper. V té pestrobarevné paletě známé logo deníku, které dříve uhodilo do očí už zdálky, prostě zcela zaniká. V anketě, kterou nedávno uspořádal mezi českými manažery týdeník Euro, hodnotí většina respondentů zavedení barevného tisku českých novin jako krok správným směrem. Ostatně jde o světový trend. V anketě ale také zaznělo, že skutečně kvalitní noviny v zahraničí v pestrém provedení nevycházejí. Barvu nechávají bulváru.

Jeden z respondentů doprovodil toto konstatování ještě komentářem. České noviny se podle něj prostě i barvou hlásí k tomu, jak dnes píší. V tomto ohledu ale vyslovili obdobné názory i ti z manažerů, kterým se jinak barevné deníky docela líbí. Téměř všichni si totiž myslí, že obsah tří hlavních deníků výrazně zaostává za grafickou úpravou. Ten charakterizují jako směs seriózních a bulvárních přístupů. A vylepšení formy je prý přímo úměrné zhoršení obsahu. Hlavní kritika manažerů se přitom soustředila na Mladou frontu DnesLidové noviny. U obou titulů je podle nich vidět silná snaha získat čtenáře zcela jinak než kvalitním zpravodajstvím a komentáři. Čeští manažeři ovšem nepřicházejí s nějakým objevným zjištěním.

Někteří mediální odborníci tvrdí, že trojlístek českých deníků tíhne stále víc k vehementně raženému heslu: Nepotlačujme dramatičnost události, což někdy implikuje další heslo: Nepromarněme žádnou příležitost k hysterickému záchvatu. Leccos prý třeba naznačilo už loňské jmenování šéfredaktora Lidových novin do téže funkce v Mladé frontě Dnes. Oba deníky mají ostatně stejného zahraničního majitele. Někteří pozorovatelé tehdy spekulovali s tím, že úkolem šéfredaktora bude probudit Mladou frontu Dnes takzvaně k životu, tak jako se mu to podařilo v Lidových novinách. Ty se podle mínění mnohých změnily na skrytý bulvár. Jiní na druhé straně pokládali tvrzení o chystané změně charakteru Mladé fronty Dnes za absurdní. Vždyť tento deník měl největší náklad ze všech, kvalitní novinářský kádr a pověst moderního evropského deníku, který den co den nabízí svým čtenářům široké spektrum vyvážených a důvěryhodných informací. Jenže právě to si spekulující analytici vyložili jako jeho největší slabinu. Vinou vysokého nákladu prý redakce podlehla iluzi jakési veřejnoprávnosti, takže svě postoje a názory tak urputně vyvažovala a objektivizovala, až vlastně postoji přestaly být.

Rukopis nového šéfredaktora byl v Mladé frontě Dnes jasně čitelný hned po nástupu. S jeho příchodem zmizela téměř okamžitě dosavadní proporcionálnost témat. Některým se noviny od začátku roku zkrátka věnují mnohem víc, než odpovídá jejich důležitosti. První takovou vlaštovkou bylo třeba šest tiskových stran o návratu dvou vězňů Castrova režimu. Něco do té doby nevídaného. Brzy si Mladá fronta Dnes osvojila i další výraznou vlastnost Lidových novin, totiž kampaňovitost. A také se začalo hovořit o tom, že se deník částečně posune i politicky. Spekulovalo se například o menší ostrosti vůči ODS. Faktem je, že z deníku zmizel nejznámější komentátor, proslulý svými tvrdými výpady vůči Václavu Klausovi. Spekulace mohou ale vyvolat i odchody jiných známých jmen.

Každopádně Mladá fronta Dnes se během půl roku změnila k nepoznání. Čím se vlastně tento deník teď liší od Lidových novin? Asi ve stále ještě lepší proporci seriózních a bulvárnějších témat. Určitě po formální grafické stránce a větším počtem sešitů, takže Mladá fronta Dnes se už prakticky nedá číst vestoje v tramvaji nebo v metru. Nezahálí ovšem ani další z trojlístku deník Právo. Stále je sice považován odborníky za noviny s nejlepším zpravodajstvím, ale v proporci seriózních a bulvárnějších témat už asi Právo dostihlo Lidové noviny. Základní otázka samozřejmě zní, co vedlo tři největší celostátní deníky k dosti radikální změně tváře? Všechny se oháněly jakýmisi blíže nespecifikovanými touhami vyjít čtenáři vstříc a naplnit jeho potřeby. Zřejmě takové, o kterých on sám nevěděl. Čtenář těžko toužil po uniformitě.

02-08-2001