Volební maratón

Jak uvádí Zdeněk Vališ, pod tlakem aktuálních politických zájmů se v předvolebním období téměř nepřipomínalo, že v neděli byl v podstatě zahájen tříletý volební maratón, který může zcela změnit tvář Česka.

Třetinová obměna Senátu je z hlediska krátkodobých politických zájmů jistě důležitější než první krajské volby. ODS a sociální demokracie mohou získat zpět loni ztracenou ústavní většinu v druhé parlamentní komoře. A to by jim umožnilo prosadit zatím neprůchodné změny v ústavě. Obě největší strany ale také mohou ztratit dokonce prostou většinu v Senátu a ten by pak mohl blokovat jakékoli zákony přicházející ze sněmovny. Opoziční smlouva uzavřená mezi Zemanem a Klausem by tím prakticky ztratila smysl. V delším časovém horizontu má jistě mnohem větší důležitost vznik krajských parlamentů a vlád. Vytváří se tím úplně nová rovina politiky, nová mocenská úroveň v zemi. A vliv strany, která ovládne většinu krajů, bude minimálně srovnatelný s vlivem strany, která z Prahy vládne celé zemi. Navíc, když pravomoci krajů budou postupně růst na úkor centrální vlády.

Pozorovatelé také připomínají, že v případě nedělních premiérových voleb do krajů může hrát důležitou roli tzv. efekt prvního vítězství. Jenže to vše je teprve začátek nadcházejících možná přelomových změn. Už za rok a půl budou parlamentní volby a opět v jisté smyslu premiérové. Měly by totiž proběhnout podle nového volebního zákona. Pokud k němu samozřejmě nebude mít výhrady ústavní soud. Důsledky zákona, zvýhodňujícího nejsilnější stranu, popřípadě dvě nejsilnější strany, dnes nedokáže nikdo odhadnout. Za pět měsíců po parlamentních volbách půjdou občané k volebním urnám znovu. Souběžně proběhnou komunální volby a třetinová obměna Senátu. Přitom na komunální volby by se měl opět vztahovat další nový volební zákon, který ze hry prakticky vyloučí nezávislé kandidáty. Dá se předpokládat, že v těchto komunálních a senátních volbách bude zvýhodněna strana, která krátce před tím zvítězila v parlamentních volbách a zároveň bude objektivně zvýhodněna ta strana, která vyhrála současné premiérové volby do krajů.

Může, i když nemusí, to být stejná strana. Ale volební maratón podzimem roku 2002 ještě neskončí. Už v lednu 2003, přijdou prezidentské volby. Také ty by měly být v něčem výjimečné. Poprvé od pádu komunistického režimu už nebude kandidovat Václav Havel. A jestliže neprojdou návrhy na přímou volbu prezidenta, bude Havlův nástupce tím či oním způsobem napojen na některé politické uskupení. Čili bude záležet na tom, jaký politický poměr sil se do té doby vytvoří v obou parlamentních komorách. O budoucím prezidentovi se vlastně rozhoduje už při současné třetinové obměně Senátu. Ti, kteří nyní zasednou do druhé parlamentní komory, budou v roce 2003 patřit mezi jeho volitele. V neděli byl tedy zahájen tříletý volební maratón, který spojeným efektem výrazně zasáhne všechny mocenské úrovně a instituce v zemi. Někteří pozorovatelé soudí, že takovou komplexní změnu, která navíc proběhne v relativně krátké době, lze srovnat jen se začátkem devadesátých let, s revoluční změnou dvou režimů. A Česká republika koncem ledna 2003 prý může být úplně jinou zemí, než je dnes.