Do Tábora byla zapůjčená drahocenná relikvie, údajná část Husova pláště

Jan Hus

Kozí hrádek, Tábor, Sezimovo Ústí, Žlutice a tak bychom mohli pokračovat. Míst a měst s husitskou tradicí a minulostí je mnoho. Právě Kozí hrádek bylo místo, kam odešel Jan Hus z Prahy. U Kozího Hrádku i v jeho okolí kázal, věnoval se práci na svých dílech.

Jan Hus
Jak uvedl vedoucí historického oddělení Husitského muzea v Táboře Zdeněk Vybíral, Hus musel z Prahy odejít na konci roku 1412 kvůli vyhlášení církevních trestů. Obhajoval Viklefovo učení a církev ho pronásledovala. Proč se vydal právě do jižních Čech?

"Proč odešel do jižních Čech, se přesně neví. Jeho odchod z Prahy je trochu zahalen mlčením. Víme, že se objevil v jižních Čechách, konkrétně na malé pevnosti Kozí Hrádek nedaleko dnešního Tábora. Kozí hrádek tehdy patřil drobným nemajetným šlechticům, kteří byli ve službách Rožmberků. Tehdy byl hlavou rožmberského rodu nezletilý Oldřich II. z Rožmberka a za něj vykonával vládu Čeněk z Vartenberka. Ten je poměrně známou postavou, vystupuje i ve filmové husitské trilogii Otakara Vávry. V té době byl přívržencem Husovy reformy, husitského hnutí. Je celkem pochopitelné, že drobní šlechtici, kteří byli v jeho službách, byli ochotni poskytnout, zřejmě na jeho doporučení, útočiště Janu Husovi vyhnanému z Prahy. Do značné míry to mohla být náhoda, ale určitou vazbu na Husovy šlechtické podporovatele a příznivce tady můžeme najít."

Kozí hrádek,  foto: Zdeňka Kuchyňová
Ví se z kronik, jak tehdy hrádek vypadal? Dnes jsou to rozvaliny.

"Z kronik se to neví, ale ví se to z archeologických nálezů. Kozí hrádek byl předmětem dlouhého archeologického výzkumu už od konce 19. století. Na tvrz šlo o poměrně rozlehlou stavbu, na hrad zase malou. Je to něco mezi tím. Dobové prameny nazývají Kozí hrádek jako castrum, tedy latinsky hrad. Uprostřed vnitřního okrsku stála mohutná věž, která mohla mít dvě nebo spíš tři patra o tloušťce zdiva téměř dva metry. V té věži se ukrýval hradní palác a komnaty pro členy rodiny hradního pána. Tam zřejmě také pracoval Jan Hus. Vnitřní okrsek byl opevněn hradbou. Vlastní hradbu s příkopem a palisádou měl i vnější okrsek. Do hrádku se chodilo po dřevěném mostě ve výšce asi 9 metrů nad příkopem, takže opevněné to bylo opravdu důkladně. Nicméně stavba to byla na tehdejší poměry hradů celkem malá."

Kozí hrádek,  foto: Zdeňka Kuchyňová
Jak dlouho tam Jan Hus pobyl?

"Dohromady několik měsíců, protože on se poměrně brzy, už někdy v polovině roku 1414 přesunul do nedalekého Sezimova Ústí, které tehdy bylo poddanským městem pánů z Ústí. Ti byli jednou z větví slavných Vítkovců. Tam strávil asi dva měsíce, řekněme léto. Stihl tam vytvořit některé ze svých významných literárních děl. Poté přijal pozvání od Jindřicha Lefla z Lažan na jeho hrad Krakovec u Rakovníka."

Jaká díla během této doby vytvořil?

"Asi nejvýznamnější dílo je De ecclesia, česky O církvi, kde popsal své názory na fungování soudobé středověké církve. "

Podle pověsti Jan Hus předpověděl svůj konec

Rodný dům Mistra Jana Husa,  foto: Martina Schneibergová
Další místo spojené s Janem Husem je Husinec. Tady stojí Husův rodný dům. Letos 30. května tu bylo otevřené Centrum Mistra Jana Husa. Památník, ve kterém se nachází i tzv. Husova světnička, prošel rekonstrukcí včetně vytvoření nové expozice s využitím audiovizuálních programů.

Zajímavá zpráva o stavu domku se dochovala z roku 1859. V tomto roce vyhořelo v Husinci 32 domů včetně domu Ondřeje Jílečka, který požádal Královské české muzeum o podporu na opravu světnice, v níž se podle tradice narodil Hus. Archeologický sbor muzea mu však odepsal, že nemá potřebné prostředky. Před sto lety, u příležitosti prvních velkých veřejných Husových oslav byl na domku odhalen Husův reliéf, jehož autorem byl sochař Bohuslav Schnirch.

Husova skála
Asi půl kilometru od Husince je tzv. Husova skála, u níž podle pověstí Jan Hus odpočíval při cestách ze školy z Prachatic. Podle jedné z pověstí měl hlavu opřenou o skálu a tam se prý do kamene otiskla podoba jeho hlavy. Vypráví se i další pověst. Při jedné z cest ze školy prý blesk zapálil jalovcový keř. Když tam Janova matka přiběhla, našlo ho, jak sedí pod skalou zamyšlen a dívá se na hořící keř. Na otázku: proč nepospíchá domů, ukázal na hořící keř, a řekl: Vidíš, tak jak tento keř, tak já ohněm z toho světa sejdu."

První vyobrazení Jana Husa vzniklo zhruba 10 let po jeho smrti

Zdeněk Vybíral,  foto: Zdeňka Kuchyňová
I když se dochovaly pověsti, o rodině Jana Husa se z historie příliš neví, uvedl Zdeněk Vybíral.

"Informací je velice málo, protože Hus se narodil v prostých poměrech. Jeho otec byl zřejmě poddaný z městečka Husinec. V té době to bylo královské zboží, takže byl pro středověké kronikáře v podstatě nezajímavý. Informací z Husova raného věku je opravdu velmi málo. Víme pouze o jeho bratrovi, který měl dva syny. Oba se také pokoušeli vydat na kněžskou dráhu. Hus v jednom ze svých dopisů zmiňuje, že by bylo asi lépe, kdyby se vyučili řemeslu, že se na duchovní službu příliš nehodí."

Panují také dohady, jak Jan Hus vypadal.

Táborský pomník Jana Husa od Františka Bílka,  foto: Archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
"V dobových pramenech, které pocházejí přímo z Husovy doby, bohužel žádný popis Jana Husa nikdo nezanechal. Známe samozřejmě středověká vyobrazení, na kterých Jan Hus je zachycen, ale všechna pocházejí až z doby po jeho smrti. Nejbližší obrazový pramen je z 30. let 15. století, takže zhruba 10 až 15 let po smrti Jana Husa. Dá se předpokládat, že tyto nejstarší obrazové prameny pocházejí od někoho, kdo mohl Husa buď vidět, nebo mohl mít informaci od někoho, kdo Jana Husa osobně znal. Ale můžeme pouze spekulovat, nakolik věrně zachytil podobu mistra Jana. Středověké iluminace pochopitelně vypadají trochu jinak, než moderní portrétní malba. V každém případě mohu říci, že se příliš nepodobá zafixovanému obrazu mistra Jana, jak ho známe ať už ze zmiňované Vávrovy trilogie, kde ho představoval Zdeněk Štěpánek nebo z pomníků vyrostlých v českých městech koncem 19. a začátkem 20. století. Táborský pomník Jana Husa pochází od Františka Bílka, což byl vynikající sochař přelomu 19. a 20. století, čelný představitel českého symbolismu. Bílek se Husovi věnoval ve své tvorbě poměrně dlouho. Dokonce jedno z jeho prvních drobných děl už mělo za námět Husovu osobnost. Pomník v Táboře vznikal poměrně dlouho, má složitou kompozici a vévodí Husovu parku u nádraží. Pochází z roku 1922, kdy byl odhalen. Zobrazuje Jana Husa v takové konzervativní podobě. Bílek je však taky autorem monumentální jedenáctimetrové sochy Jana Husa v Kolíně, kde ukazuje Husa spíše jako zhmotnění myšlenky české reformace, než jako fyzickou postavu."

Návštěvníci výstavy v Táboře uvidí unikát, ústřižek tzv. Husova pláště

Brožíkův obraz Hus před koncilem Kostnickým | Foto: Wikimedia Commons,  public domain
A už jsme se dostali do Tábora, dalšího města s husitskou tradicí, které nabízí mimořádnou výstavu. Je na ní i slavný obraz Hus před koncilem Kostnickým od Václava Brožíka, ústřižek tzv. Husova pláště nebo originál tzv. Husova hrnečku, kachle s podobou Jana Husa nebo model středověké polozemnice, v jaké se Hus pravděpodobně narodil.

"Jedná se o největší výstavní akci, věnovanou Janu Husovi v České republice v letošním roce. Využili jsme více než 600 metrů čtverečních výstavní plochy a budeme se snažit ukázat návštěvníkům mimořádné exponáty dokumentujících Husův život a dílo, jak z mnoha českých muzeí a galerií, archivů a jiných kulturních institucí, tak i ze zahraničí."

Dochovala se po Husovi nějaká osobní věc?

Muzeum ve francouzském Colmaru,  foto: Wladyslaw,  Wikimedia CC BY-SA 3.0
"Katolická církev se pochopitelně snažila co nejvíce zahladit památku po Janu Husovi. Nezapomínejme, že z jejího pohledu to byl odsouzený kacíř. Pochopitelně i členové kostnického koncilu dobře věděli, že pokud by zůstala nějaká památka, Husovi následovníci by ji využili jako symbol pro své hnutí. Dnes se zdá, že by přece jenom mohlo něco takového přežít až do naší doby. Muzeum ve francouzském Colmaru uchovává jako drahocennou relikvii údajnou část Husova pláště. Návštěvníci táborské výstavy ji mohou shlédnout. Podle moderních výzkumů textilie skutečně pochází z Husovy doby, ale pochopitelně je téměř nemožné prokázat přímou souvislost mezi tímto kusem látky a Janem Husem samotným, to znamená, zda skutečně pochází z oděvu, který Hus nosil."

Spolupracujete s Kostnicí?

Husův dům v Kostnici,  foto: Gortyna,  Wikimedia CC BY-SA 3.0
"Kostnice je partnerským městem Tábora, tudíž vazby mezi Kostnicí a Husitským muzeem jsou také velmi úzké. Husitské muzeum se významně podílelo na obnově expozice v Husově domě v Kostnici, kde jsme vytvořili úplně novou expozici, která se otevírala loni právě v památný den Husova upálení," dodal historik Zdeněk Vybíral.