Fotbal bez hranic

29-08-2005

Už za pár dní skončí prázdniny a školní třídy se opět rozezní hlaholem dětí. V západočeských Františkových Lázních a v nedalekém německém Hofu vyběhnou mladí chlapci také na zelený pažit. Začne totiž další ročník projektu nazvaného Fotbal bez hranic - Česko-německá fotbalová škola. Aktivitám školy věnoval Josef Kubeczka dnešní sportovní rubriku.

Jedinečný projekt s názvem "Fotbal bez hranic - Česko-německá fotbalová škola" pokřtila v srpnu 2002 společně se svým německým protějškem Ottou Schillym ministryně školství Petra Buzková. O pilotní projekt se jedná jednak kvůli formě přeshraniční spolupráce, ale i kvůli zajímavé nabídce pro mládež, jak trávit volný čas. Základní myšlenkou projektu je, aby německé a české děti díky koníčku, v tomto případě sportu, poznaly jazyk a kulturu sousední země. Fotbalová škola nabízí dětem od 9 let, které pocházejí z oblasti Hochfranken a z chebského regionu možnost setkávat se každý týden po dobu několika let a společně trénovat fotbal. V doprovodném kurzu mohou navíc zlepšovat své jazykové znalosti.

Projekt Fotbal bez hranic se odlišuje od komerčních fotbalových škol ve dvou směrech. Jednak se děti nesetkají pouze jednou krátce na táboře, nýbrž společně pravidelně trénují. Druhým aspektem je, že díky výuce cizího jazyka přesahuje projekt čistě sportovní aktivity. Pavel Maršík, vedoucí projektu ve Františkových Lázních, hovoří o své práci skromně.

"S tím nápadem přišla německá strana, nicméně byl jsem osloven a zapojil jsem se do toho projektu. Je to každodenní, velice zajímavá práce, která mně uspokojuje. A myslím, že i kolegu Geralda Prella, tak že obě strany, česká i německá, dělají velkou reklamu České republice, Německu i přeshraniční spolupráci."

Česko-německá spolupráce se v této škole rozvíjí velmi dobře, což dokumentují už dva ročníky mezinárodních fotbalových turnajů. Loňský byl určen pro mladé hráče z deseti zemí vstupujících do Evropské unie. Ten letošní by se dal nazvat malým mistrovstvím Evropy jedenáctiletých fotbalistů. Jak by také ne, když na soupisce zúčastněných celků nechyběly opravdu zvučné velkokluby: z domácích pražská "S", tedy Sparta a Slavia, ze zahraničí italská Fiorentina, skotský Glasgow Rangers, španělský Athletic Club Bilbao, maďarský Ferencváros Budapešť, či německé cely VfB Stuttgart, Werder Bremy a Bayern Mnichov, pozdější vítěz.

"Měli jsme nějakou koncepci, představu, že letošní ročník bude obsazen i týmy z tzv. západní Evropy. Po kontaktech německých, italských a španělských týmu jsme získali skupinu, která přijela, zkvalitnila účast. To, co tady vidím, je výsledek dlouhodobé práce a je to super. Chybí mi tu snad jen Real Madrid nebo Barcelona a jinak si myslím, že je to takové mini mistrovství Evropy, se vším všudy. Ohlasy jsou jednoznačně pozitivní. Samozřejmě někteří budou spokojeni s výsledkem, protože byli první, druzí, třetí, a někteří budou nespokojeni, že jsou sedmí, dvanáctí či poslední, čtrnáctí. To je ale až na druhém místě. První úkol je, abychom spolu komunikoval, abychom se setkávali a abychom týmy v této věkové kategorii z celé Evropy měli pohromadě. Myslím, že je to ojedinělý projekt, který nemá obdoby v Evropě," říká Pavel Maršík.

Milým překvapením byl tento turnaj také pro mladé fotbalisty pražské Sparty, kteří však letos neuspěli, protože postavili mužstvo o rok mladších hráčů než jejich soupeři. Sparťanského trenéra Petra Macka to trochu mrzelo.

"Je to docela dobrý manšaft, ale prostě ten rok rozdílu je tam znát. U některých je to dokonce rok a půl, protože mám některé kluky narozené ve druhé polovině roku, některé dokonce z první poloviny dalšího roku. Dost mně to mrzí, ale udělám tomu turnaji co největší reklamu po návratu do Prahy."

Přesto byl podle trenéra Macka turnaj pro jeho svěřence velmi přínosný.

"Je to naprosto skvělý turnaj, protože ti kluci už si v životě nemusejí zahrát proti Glasgow Rangers či Fiorentině. Například Petrohrad já jsem v životě. Ti kluci mají obrovskou památku na to a nikde není psáno, že budou hrát za rok ve Spartě nebo že vůbec budou dál hrát fotbal. Tak alespoň mohou vzpomínat, že hráli proti těmto manšaftům. Já osobně to také beru jako nádhernou vzpomínku. Když jsem v Praze řekl naše rozlosování, tak mi poměrně dost lidí závidělo. Jsem opravdu moc šťastný, že mohu tyto manšafty poznat."

Celek pražské Slavie došel na turnaji až do finále, v němž nešťastně podlehl slavnému Bayernu Mnichov. Asistent trenéra Ludvík Sekeráš však celý turnaj i výkony svých svěřenců hodnotí kladně.

"Turnaj po všech stránkách splňuje naše představy o kvalitním turnaji, jak po organizační, tak po herní stránce či účasti kvalitních mužstev. Samozřejmě nás mrzí, že jsme ve finále nešťastně prohráli, ale myslíme si, že naše mužstvo musíme pochválit, protože máme za poslední týden velice těžký sled zápasů za sebou. I s tímto turnajem jsme odehráli zhruba 25 až 30 zápasů. Nejen organizace hry, ale i technická stránka naší hry je povedená. Na turnaji o Zlatý míč v Berlíně, který jsme proti bundesligové špičce vyhráli, jsme byli pochváleni od bývalého reprezentanta Andiho Möllera za tuto práci, za celkový herní projev, za technickou stránku i za organizováni hry. Je to o mentální síle, ale hlavně je to o tom, že my umíme po technické stránce dobře pracovat s balonem u nohy a jsme silní kombinačně. Proto my tu fyzickou přednost bavorských týmů eliminujeme technickou, kombinační, přesnou hrou. Pak oni jenom honí míč a my hrajeme, vyhýbáme se fyzickému kontaktu tím, že pracujeme dobře s míčem. Právě v tomto věku pracujeme s hráči tak, aby byli vynikající na míči. A pak k tomu připojujeme fyzickou stránku. V našem klubu je systém hry velice založen na technické stránce, od prvního mužstva až po ten minifotbal."

O tom, že projekt Fotbal bez hranic - Česko-německá fotbalová škola má dobrý zvuk a je pro mladé fotbalisty přínosný, svědčí i přítomnost rodáka ze západu Čech, bývalého kapitána české reprezentace, opory Juventusu Turín Pavla Nedvěda na turnaji.

"Krásný turnaj pro kluky za účasti těch nejlepších manšaftů. Myslím, že se jen musí snažit si zahrát a aby je to bavilo. Jsem jenom rád, že je to tady u nás, kde já jsem také vyrůstal. Doufám, že z těch kluků také něco vyroste, nějací šampióni. Přeju jim, aby se pobavili a aby se snažili hrát co nejlepší fotbal."


29-08-2005