Paralympionici zahájili svůj svátek

Foto: ČTK

Od minulé středy probíhají v Londýně 14. Paralympijské hry. Do 9. září bude ve jednadvaceti sportech a pěti stech třech disciplínách soutěžit na 4280 handicapovaných sportovců ze 166 zemí světa. Dva sportovci byli v Londýně už na olympijských hrách - atlet Oscar Pistorius z Jihoafrické republiky, který běžel finále štafety na 4x400 metrů, a polská stolní tenistka Natalia Partyka. Do bojů už zasáhli i čeští paralympionici.

Zahájení 14. Paralympijských her,  foto: ČTK
Nechybělo mnoho, aby čeští paralympionici nemohli v Londýně jako sportovci vystupovat za Českou republiku. Kvůli dlouholetému sporu Českého paralympijského výboru s Českým svazem tělesně postižených sportovců Mezinárodní paralympijský výbor pozastavil českému výboru členství pro údajné nedemokratické principy a nedodržování práv uvnitř výboru. Znamenalo by to mimo jiné, že by se nemohla hrát česká hymna v případě vítězství českého paralympionika. Naštěstí rozum zvítězil, znesváření lidé odstoupili a nebezpečí bylo zažehnáno. Na prestiži a klidu v období přípravy sportovců to však nepřidalo.

Čeští paralympionici dosud nikdy nezklamali. Před odjezdem do Londýna si sice nedávali žádné konkrétní cíle, chtějí se však vrátit úspěšní. Těžko ale lze očekávat obhajobu sedmadvaceti medailí z Pekingu, z toho šesti zlatých.

Čeští paralympionici,  foto: Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
"Laťka je velmi vysoko. V posledních paralympijských cyklech jsme se na hrách umisťovali vždy do dvacátého místa mezi národy. Dvacet sedm medailí z Pekingu bylo opravdu hodně, nicméně si myslím, že budou sportovci bojovat, a pevně věřím, že se tomuto číslu nějakým způsobem přiblížíme," prohlásil už v Londýně vedoucí české výpravy Roman Suda. Ještě před odletem z Prahy o medailových ambicích našich paralympioniků s nadsázkou řekl: "Pokud medailí bude více než deset, bude to pro naši výpravu úspěch. Když jich bude pětadvacet, bude to skvělé číslo, ale opravdu to nedokážu odhadnout."

V české nominaci je šestačtyřicet sportovců, o devět méně než kolik se jich účastnilo paralympiády před čtyřmi lety.

"Věřím tomu, že naši sportovci jsou připraveni, a i když to nedávají najevo, každý z nich v koutku svého srdce doufá, že se dostane na nejvyšší místa, takže se budou o medaile moc a moc snažit," doufala před zahájením her výkonná předsedkyně Českého paralympijského výboru Alena Erlebachová. Koulařka Eva Kacanu, obhájkyně zlata z Pekingu, svým způsobem její slova potvrdila:

Eva Kacanu,  foto: Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
"Jedu tam s cílem odvést co nejlepší výkon, samozřejmě by bylo asi na místě říct, že bych chtěla obhájit zlato, ale vzhledem ke změně pravidel a změně přepočtových systémů jsou to cíle hodně vysoké. Sen to samozřejmě je, ale moc šancí nemám, nicméně dám do toho maximum a věřím, že to dopadne dobře."

Bohužel nedopadlo, protože rozhodčí korpulentní koulařce neuznali nejdelší kvalifikační pokus pro pohnutí tyčí, které se při vrhu na odhodové židli drží. Přitom ve druhé skupině se tak bez následků stalo několikrát:

"Ta tyč pod mou váhou, když se zakloním dozadu se ohne, ale rozhodně si nemyslím, že by mi ta tyč jakkoliv pomáhala. Nerozumím tomu a je mi to líto. Hlavně, že jsem zklamala fanoušky."

Plavec Jan Povýšil byl ve svých prognózách opatrný:

"Já tam fakt letos nejedu s žádným cílem, jedu si to užít, protože vím, jaká je konkurence. Když tam náhodou něco spadne, tak jenom dobře."

A už mu spadlo - v pátek bronz. Jan Povýšil postoupil do finále na 50 metrů volný způsob ve třídě S4 až sedmým časem. Soupeře překvapil v první dráze. "Šel jsem z první lajny a vůbec jsem netušil, že to bude takhle skvělý," radoval se po závodě. "Já jsem tohle vůbec nečekal," dodal nadšeně. V první dráze měl přehled o soupeřích. "Fantasticky jsme to vyladili s trenérkou, všechno si to sedlo a parádně to vyšlo. O první dráze se říká, že je to únikovka, protože na všechny vidíte, a to jsem dnes využil," uvedl po finále Jan Povýšil.

Jiří Ježek,  foto: ČTK
Největším adeptem na cenné kovy je sedmatřicetiletý cyklista Jiří Ježek, který obhajuje dvě zlaté, jednu stříbrnou a bronzovou medaili z paralympijských her v Pekingu. Celkem má na kontě ze tří paralympiád pět vítězství. I v Londýně už dal o sobě vědět - ve stíhacím závodu na 4000 metrů vybojoval stříbro. Ve finále nestačil pouze na světového rekordmana Carola-Eduarda Novaka z Rumunska. Má tak desátou medaili z paralympijských her. Celkem od Sydney 2000 získal Jiří Ježek pět zlatých, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili, čímž se vyrovnal nejúspěšnějším cyklistům v paralympijské historii.

"Finále bylo strašně těžké. Já jsem v kvalifikaci zajel můj druhý nejlepší čas v životě a přiznávám, že jsem nejel úplně naplno, šetřil jsem nějaké síly na finále. Čekal jsem, že je využiji, bohužel se to nepodařilo. Už v polovině finálového závodu jsem cítil, že už nemohu zrychlit tak, jak bych potřeboval, a pak jsem finále dojel s tím, že jsem věděl, že Eduard je lepší. Poznal jsem to podle reakce publika. Fakt si vážím toho, co on dělá pro tento sport. Já jsem to dělal tři roky zpátky. On se teď snaží to posunout dál. Naučil se ode mně trénovat, rok jsem s ním v profesionálním týmu jezdil a on se ode mně spoustu věcí učil. Mám radost, že mu to teď takhle jde,"řekl Jiří Ježek pro Českou televizi krátce po finálové jízdě.

Jiří Ježek,  foto: ČTK
Další medaile mu unikla o jedinou sekundu v týmovém sprintu. Společně s Jiřím Bouškou a Ivem Koblasou skončili čtvrtí:

"My jsme ani nečekal, že se dostaneme do souboje o medaile, takže to čtvrté místo beru jako úspěch."

Českou medailovou žeň zahájil v Londýně Radim Běleš v hodu kuželkou, když vybojoval stříbro. Po skončení závodu neskrýval nadšení. O více než metr si totiž navíc zlepšil osobní maximum. Zaznamenal výkon 26 metrů a 67 centimetrů:

"Teď jsem maximálně spokojený, šťastný, uvolněný, ještě působí euforie. Začal jsem úplně strašně. První tři pokusy byly hrozné, protože mě nechali hodit první zkušební pokusy a pak až do desíti nechali sedět na koze. Ten první pokus jsem prostě nedal a trochu jsem znervózněl. Byl jsem vůbec rád, že jsem se probojoval do osmičlenného finále. tam vím, že na to mám."

Další z českých reprezentantů skončil Jan Vaněk čtvrtý a Martin Volánek vybojoval pátou pozici.

Rostislav Pohlmann,  foto: Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
Třetí stříbro pro české barvy připojil v pátek Rostislav Pohlmann v diskařské kategorii F57/58. V osobním rekordu 46 metrů 89 centimetru nestačil jen na Rusa Alexeje Ašapatova.

"Už jsem věděl, že budu nejhůř druhý. Rus mi říkal, že se chystá na šedesátku, tak jsem to vzal tak, že si to užiju a ještě se pokusím přiblížit svému výkonu, abych potvrdil aspoň jedním hodem, že to nebyla náhoda. Aby mi někdo nevykládal, že mi to zrovna fouklo... Možná je škoda, že nefoukalo, protože formu jsem měl a zlatá je pořád nejcennější. Tehdy jsem ji získal ve světovém rekordu a dovršil jsem čtyřletku od Sydney, kdy jsem vyhrál všechny závody. Této medaile si ale musím považovat, protože jsem vyhrál ve své kategorii a od svého maxima to nebylo ani metr. Po osmi letech je to můj nejlepší výkon a splnilo se mi to, s čím jsem do toho závodu šel. Myslel jsem, že mohu bojovat o bronzovou, nakonec se z toho vyvrbil boj o stříbrnou, a tím líp. Skončila doba bronzová, protože jsem teď měl v závodech tři bronzové po sobě. Teď jsme se asi vrátili na začátek."

Handicapovaný atlet a basketbalista Rostislav Pohlmann byl vlajkonošem české výpravy při slavnostním zahájení paralympijských her v Londýně.

Za první čtyři dny her tedy získali češti handicapovaní sportovci tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Před sebou mají ještě sedm dnů 14. Paralympijských her v Londýně. Jaká bude jejich konečná medailová bilance si řekneme za týden.

klíčové slovo:
spustit audio