Korbel ve Slavii

18-08-2001

V sobotu 10.srpna právě před deseti roky v Praze vybuchla sportovní bomba onoho léta. Čechoameričan Boris Korbel vstoupil se svým kapitálem jako první skutečný velký podnikatel do českého fotbalu. Vzdor tomu, že jeho srdce bilo pro Spartu a s jejím vedením také dlouze vyjednával o možném společném podnikání,dohodl se nakonec se Slavií. Přivedl s sebou jako manažera i dosavadní symbol vítězící Sparty, totiž slovutného Václava Ježka. A tak dne 23.srpna 1991 uzavřela SK Slavia Praha s Borisem Korbelem společenskou smlouvu, jíž založila novou společnost SK Slavia-fotbal.

Pro všechny slávisty se tento krok stal doslova "živou vodou". Z průměrného ligového mužstva majícího hodně daleko do naplnění snů pamětníků Pláničky a Bicana se okamžitě stalo nejperspektivnější mužstvo českých trávníků. Přišly budoucí opory Slavie a reprezentace. Jen namátkou Suchopárek, Rusnák, Berger. A spolu s Jánošem, Šilhavým a Kukou vytvořili silný základ. Přišla výhra na Spartě 1:0 a nebýt famózního Slovanu Bratislava s Venclem, Tittelem, Krištofíkem a především Dubovským, mohl se v Edenu slavit ligový titul hned první sezonu. Ale nestalo se tak.

Ve Slavii se objevila poprvé od neospravedlnitelného puče z roku 1948 zase struktura společnosti slibující dobrý chod a stanovení nových a smělých cílů. Patřila mezi ně i výstavba nového stadionu. Boris Korbel odsouhlasil zvýšené náklady při pobytu na Strahově, leč nebyla by to Slavie, aby nepřekvapila svými přístupy a malou průhledností. O výstavbu se nemohl starat fotbal sám, ale byla v kompetenci vedení celé Slavie v čele s normalizačním funkcionářem Ladislavem Komárkem. Ten měl sice připravenu smlouvu o výstavbě a částečném financování do té doby s neznámou zahraniční formou MATELCO, ale nic z toho nevzešlo. Následky byly očekávané. Rozpor vedení klubu a vedení fotbalu. Obě hlavní postavy ze Slavie odešly. V červnu 1993 abdikoval předseda Komárek a z Anaheimu poslal depeši i Korbel. Vzdal se funkce prezidenta fotbalové společnosti, přestal klub podporovat a vzdal se všech aktivit. Z jeho půjček však Slavia vytvořila silný hráčský kádr, získala vizi a dočkala se. Tolik kýžený titul v roce 1996 nakonec vyhrála.

Co ta sranda stála? Ptá se vždycky potutelně Čecháček. Bratru tři sta milionů. Slavia do společnosti vložila jméno, hráče, výstroj, byty a provozní prostředky. To vše bylo oceněno na 121 milionů a 571 tisíc korun. Boris Korbel to "dorovnal" hotovostmi na rovných 300 milionů. Takže, půjčil Slavii necelých 180 milionů. Ona je také vedla na účtu "půjčka jednoho z věřitelů" jako závazky společnosti. O splácení, třeba i částečném, nebo o prominutí dnešní vedení Slavie mlčí. Korbelovy vklady byly zhodnoceny. Za přestupy do zahraničí vyinkasovala Slavia za své hráče více než miliardu v tuzemské měně. Přetavila ji pohříchu především pro pohádkové životy vedení a hráčů. Jinak se mezi červenobílé navrátil socialismus. Sparta vyhrává ligu rok co rok, a na nový stadion v Edenu je řada vtipů. Taky rok co rok.

Ani Boris Korbel se nevrátil se svými úmysly a penězi, ani Ladislav Komárek se nevrátil se smlouvami na výstavbu a neocenitelnými zkušenostmi z doby výstavby areálu v Edenu, nenašli společnou řeč. Škoda. Slavia se ubírá už jen skromným směrem bez euforie velkých plánů a nemá charismatického vůdce s jasnou vizí, ale to už je jiná kapitola.

18-08-2001