Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 3.11.2000 připravila Eva Petržílková.

Listy se především věnují blokádám česko - rakouských hranic, které ve čtvrtek obnovili rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín po schůzce premiérů v Židlochovicích:

Deník Právo schvaluje varování českého premiéra Miloše Zemana, že dokud neskončí blokády hranic, nebude pokračovat v jednáních s rakouskou stranou. Postoj české vlády zahnal odpůrce do defenzívy a Česko přitom nic neztratilo, píše list. Zemanův jasný postoj zasáhl především průhlednou taktiku Rakušanů, kteří by rádi s Temelínem hráli málem jako s celoevropskou kartou. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel může jen opatrně vyzývat k ukončení blokád, mnoho politického prostoru ale v "protitemelínsky" namířeném Rakousku nemá. Česko si nemůže dovolit zneužití tohoto tématu pro zpochybnění snahy o integraci do Evropské unie v době, kdy od ní očekává výrazně příznivější posudek než v minulých letech, uzavírá list.

Také deník Mladá fronta Dnes míní, že Schüsselova pozice je nyní výrazně oslabena. Blokády totiž posilují při jednáních Zemana už jen tím, že "ti špatní jsou teď Rakušané". Schüssel k nim již nemůže zaujímat neutrální postoj, tedy omlouvat je respektováním svobody názoru. Rakouští politici a jejich experti prostě svému národu lhali a slibovali nesplnitelné (zastavení elektrárny). Teď budou muset s pravdou o Temelínu ven, poznamenává deník.

Elektrárna Temelín vyhovuje evropským předpisům. Řekla to předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová deníku České slovo. Elektrárna prý vyhovuje ve většině případů i předpisům německým. A ty jsou, jak uvedla Drábová, v mnoha ohledech nejtvrdší. Při srovnání českých a německých předpisů pro tlakovou zkoušku primárního okruhu je podle Drábové dokonce přísnější norma uplatněná na Temelíně. Čeští občané proto nemají důvod k obavám. Tolik rozhovor Dany Drábové pro deník České slovo.


Některé deníky také komentují vládní návrh zákona o státní službě:

Například Lidové noviny vítají, že vláda návrh zákona o státní službě schválila. Zákon má totiž mimo jiné zajistit kvalitním státním úředníkům, že nemohou být propuštěni, nedopustí-li se kázeňského prohřešku. Zároveň ale klade na úředníky vyšší odborné nároky. Vrstva kvalifikovaných státních úředníků je pro fungování státu nesmírně důležitá, píše dále deník. Zákon jim zajistí stabilní postavení, takže snad už bude konec obavám, které vždy před volbami zavládly na ústředních úřadech. Nově příchozí představení totiž nebudou moci jednoduše dělat "personální zemětřesení". Kromě toho zákon zamezí korupci, protože vedoucí nebudou moci slibovat za podporu pohodlná úřednická křesla. Zákonná pravidla pro státní službu by mohla úředníky zbavit starostí o budoucnost a zároveň by jim měla jasně vyložit, co se od nich požaduje. V první řadě to, že jsou zaměstnanci občanů, kteří si je platí, a tedy že slouží jim, a nikoli jakémusi všemocnému státu, podotýká deník.


V centru pozornosti českých deníků stále zůstává i nedělní útěk dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka z věznice Mírov na Šumpersku:

Hospodářské noviny varují před zlehčováním Kajínkova útěku. Připomínají, že v soukromých rádiích a na Internetu se na toto téma již objevila řada vtipů. List se pozastavuje také nad tím, že za útěk nebyl odvolán ředitel věznice Milan Kohoutek. Útěk dvojnásobného vraha, odsouzeného na doživotí, se zkrátka změnil v show se zaručenou vysokou sledovaností. Jeho lehce operetní nálada jakoby se přenášela i na osoby odpovědné za to, že se inteligentní a bezskurpulózní vrah dostal za zdi Mírova, naší údajně nejpřísněji střežené věznice, píše list. Ten také obecně rozebírá problém osobní zodpovědnosti lidí v řídících funkcích. V českých poměrech podle deníku není příliš zvykem kvůli vlastním pochybením rezignovat. Neuplatnila-li tento princip ředitelka vězeňské služby (Kamila Meclová) vůči šéfovi mírovské věznice, pak by jej měl uplatnit ministr spravedlnosti Pavel Rychetský vůči ní, uzavírají Hospodářské noviny.


K dalším tématům:

Česká republika přestává být místem, kam proudí ze zahraničí zaměstnavatelé jen za lacinou pracovní silou, píše deník Mladá fronta Dnes. Ten uvádí, že do země přicházejí naopak investoři, kteří pomohli nastartovat růst v Irsku, Spojených státech či ve Skandinávii. Jde o firmy z oblasti služeb spojených s moderními technologiemi. Typickým příkladem těchto investic jsou výzkum a vývoj softwaru, zákaznická centra velkých podniků nebo telefonních společností. Podobné firmy by mohly během dvou let nabídnout práci několika tisícovkám převážně vysokoškolsky vzdělaných lidí. Navíc mají takové investice další výhodu, jsou totiž dlouhodobé - poznamenává deník.


Místo toho, aby firmy zaměstnávaly postižené lidi, raději platí desítky tisíc ročně do státní kasy, soudí Lidové noviny. Nejméně čtyřicet procent ze zhruba 150ti tisíc lidí se změněnou pracovní schopností tak hledá práci marně, píše dále list. Zákon přitom každému podniku s alespoň dvaceti pracovníky ukládá zaměstnávat pět procent lidí se změněnou pracovní schopností. Druhou možností, jak zákonu vyhovět, je odebírat výrobky od firem, ve kterých zdravotně postižení lidé tvoří více než polovinu zaměstnanců. Třetí cestou je platba do státního rozpočtu. Kamenem úrazu je právě neúměrně nízká sazba tohoto odvodu - polovina průměrného měsíčního platu za jedno nevytvořené místo ročně. To potvrzuje i vedoucí sociálněprávního útvaru Sdružení zdravotně postižených Jan Hutař. Podle něj podniky raději oželí nízkou částku než aby se více staraly, dodává deník.


Nebezpečí zneužívání internetu v České republice podle Hospodářských novin pravděpodobně v příštích letech vzroste. Důvodem je poměrně značný nepořádek v této komunikační síti. Ten vyplývá z nedostatečného zabezpečení databází společností, do kterých se velmi často daří dostat cizím narušitelům, takzvaným hackerům, a zneužít informace. Jejich úspěchu často napomáhá ledabylá práce správců sítí. Dalším důvodem rostoucího ohrožení společností přes internetovou síť je neochota napadených spolupracovat s policií. Podle pracovníka Ředitelství kriminální policie Jiřího Dastycha se firmy bojí, že informace o vykradení jejich databází způsobí pokles jejich důvěryhodnosti a hodnoty akcií. Společnosti vede k neoznámení napadení i malá pravděpodobnost odhalení pachatele. Jak uvedl pro Hospodářské noviny Dastych, úspěšnost zjištění počítačových pirátů není velká, protože se velmi obtížně usvědčují.


Deník Mladá fronta Dnes upozorňuje, že sídlo prezidenta republiky hlídají muži, kteří byli už dříve trestaní pro krádež nebo ublížení na zdraví. I to může být příčinou šikany mezi vojáky Hradní stráže. Podle důstojníka z jejího velení ale minulost nastupujícího vojáka není vůbec možné zjistit. Základními kritérii pro výběr vojáků je výška, zdraví a minimálně základní škola. I tyto tři základní podmínky je však údajně mnohdy obtížné splnit, dodává list.

Ani zásah policie a trestní stíhání deseti mazáků nezastavilo šikanování mezi vojáky Hradní stráže. Jak uvádí deník Právo, své vědí o elitní jednotce i Pražané a zahraniční návštěvníci, kteří jezdí na Hrad hromadnou městskou dopravou. Často neupravení, s čepicemi s kšiltem dozadu a pod vlivem alkoholu se vojáci povalují na sedadlech a obtěžují cestující. Dobrou pověst nemá elitní jednotka ani na Generálním štábu. Podle jednoho z jeho důstojníků není jednotka elitou, ale spíš ostudou české armády, uvádí deník.


Úřad na ochranu hospodářské soutěže se podle deníku Mladá fronta Dnes rozhodl prozkoumat praktiky EuroTelu a RadioMobilu. Ti totiž svým zákazníkům účtují vyšší ceny do sítě třetího operátora Oskar než sobě navzájem, což může ovlivnit i budoucí majitele mobilních telefonů při rozhodování, koho z operátorů si vyberou. Úřad zkoumá, zda se nejedná o zneužití dominantního postavení na trhu. Správní řízení antimonopolní úřad zatím nezačal, ale už pro něj několik týdnů sbírá informace, informuje deník. Úřad, podle něhož může jít o cenovou diskriminaci, je oprávněn dát oběma operátorům pokutu do deseti miliónů korun, případně nařídit EuroTelu a RadioMobilu vrátit část neoprávněně účtovaných cen zákazníkům, dodává Mladá fronta Dnes.


Urážlivé výroky na adresu Bulharska podle místního tisku údajně pronesl na recepci v Českém klubu v Sofii český velvyslanec Ondřej Havlín. Informují o tom Lidové noviny, podle nichž ambasador tyto informace popírá. Bulharský deník Standart ve čtvrtek napsal, že Havlín šokoval svými výroky účastníky recepce pořádané v předvečer českého státního svátku 28. října. "Co tady děláte, tady nemá smysl být. Situace je tady katastrofální, jen vám lžou, že Bulharsko se stane členem Evropské unie. Přijďte za mnou, já vám to vysvětlím," vybral Standart z údajného proslovu Havlína k českým a slovenských diplomatům a také zástupcům Bulharska. Velvyslanec prý také nevhodně hovořil o bulharském premiérovi a ministryni zahraničí. Lidové noviny s odvoláním na Standart citují účastnici recepce Burju Touškovou, která potvrdila, že Havlín takové výroky skutečně pronesl. "Ano, je to pravda," uvedla Toušková, jejíž otec pocházel z Česka. "S překvapením jsem si přečetl onen článek, je to naprostá dezinformace, je to celé vytrženo z kontextu," řekl Lidovým novinám Havlín. Dodal, že v projevu nikoho nenapadl ani neurazil. I bulharské ministerstvo zahraničí již podle něj sdělilo, že jde o dezinformaci, což potvrdil také mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Ten, jak řekl, tuto informaci sám nedokáže posoudit a ministerstvo ji nehodlá dále zkoumat. I Pospíšil ale podle Lidových novin hovořil o "jistých podezřelých aspektech případu".


Bývalý ministr financí Ivo Svoboda bude muset brzy u policejního výslechu vysvětlit, proč uzavřel těsně před svým odchodem z vlády tajnou smlouvu o vydání dluhopisů za dvě miliardy eur. Píší o tom Lidové noviny s tím, že šéf 2. odboru pražského úřadu vyšetřování Miloslav Kocán listu potvrdil, že policie Svobodu skutečně vyslechne. Ještě předtím však musí shromáždit všechny potřebné podklady. Jak list dodává, zájem na prošetření všech souvislostí má podle náměstka Eduarda Janoty i ministerstvo financí.


Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio