Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 28. listopadu připravila Eva Petržílková.

Některé listy komentují neúspěch ČSSD v senátních a krajských volbách:

Lidové noviny uvádějí, že premiér Miloš Zeman ani jeho strana nejsou vynálezci osvědčeného alibi, že za všechny problémy vždy může vnitřní nepřítel. Používat ho ale umějí dokonale, píše list. Po zkušenostech s Olovy, Bambergy a tak dále asi už sotvakdo čekal, že ČSSD vysvětlí svou volební prohru jinak než další diverzní centrálou. Rozhádanost stranických řad určitě není kdovíjakým lákadlem pro voliče. Volby se ale dají prohrát mnohem účinněji. Ignorovat soudní verdikty, rozpoutat válku s médii, otevřeně jednat s komunisty. Kdo toto všechno poctivě splní, může si být jist, že jeden bezzubý šrapnel hozený zpoza rohu už jeho volebnímu výsledku moc neuškodí - uzavírají Lidové noviny.

Podle deníku Právo jediné, co může ČSSD udělat, aby se jí vrátila ztracená důvěra voličů, spočívá v její změně. A do toho se jí nechce, poznamenává list. Pokud jde o hledání příčin dnešních nesnází, stojí jistě za to znovu si přečíst prognostickou úvahu o úspěších sociálně demokratické vlády, kterou Miloš Zeman sepsal v srpnu 1999... je to představa inženýra lidských duší o tom, jak vláda napraví hospodářství, získané prostředky vrhne do sociálna a poté bude snadno usilovat o popularitu. To není špatná konstrukce, ale špatná je neúcta k lidem. A třeba by dnes bylo oživení hospodářství mnohem výraznější a životní úroveň zřetelně vyšší, občan se především ale nedočkal naplnění slibů, že vláda ČSSD bude výrazně jiná než ty předtím. To se nezapomíná, končí své zamyšlení list.


Deníky si také všímají zahájených protestních akcí členů zkrachovalých záložen, jimiž chtějí přimět politiky ke schválení zákona umožňujícího vyplacení všech jejich vkladů:

Deník České slovo se pozastavuje nad tím, že se vláda s poslanci nedokáže dohodnout, jakým způsobem odškodnit poškozené členy kampeliček. Odškodnit tedy, či neodškodnit? ptá se autor. Ve prospěch okradených členů spořitelních družstev hraje to, že podle zákona jsou vklady v kampeličkách pro případ jejich krachu pojištěny. Zákonodárci ovšem nepočítali s tím, že k tomu určený Fond pojištění vkladů může být prázdný. Pokud tedy lidé svěřovali záložnám své mnohdy poslední úspory s tím, že jsou pojištěny, neměli by na to doplatit. Je proto ostuda, že si vláda na jedné a poslanci na druhé straně populisticky posílají návrhy, jak členy družstev odškodnit. O návrzích protistrany přitom oba tábory tvrdí, že jsou protizákonné. Čekají snad politici, až většina oklamaných členů záložen umře, aby se platilo co nejméně? Zatím to vypadá, že se šťastného konce dožijí jen ti, kteří krachy záložen způsobili, konstatuje list.


K dalším tématům, kterým se věnuje český tisk:

Policisté mají důkazy, že vrcholní představitelé komunistického Československa kryli v 60. a 70. letech nacistického zločince Wernera Tuttera. Píše o tom deník Mladá fronta Dnes s tím, že proti dvěma tehdejším členům vládní komise pro stíhání válečných zločinců už Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu podal návrh na obžalobu. Oba obvinění, dnes důchodci, jsou podezřelí z toho, že nezákonně zařídili, aby dokumenty o Tutterových zločinech nebyly předány německým justičním orgánům. Dopustili se tak zřejmě trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Tutter totiž žil od roku 1954 v tehdejším západním Německu, kde působil jako agent II. správy StB, dodává deník Mladá fronta Dnes.


Nad zhoršením stavu komunikací v České republice se zamýšlí deník Právo. Všechny silnice druhé a třetí třídy totiž budou v příštím roce převedeny do vlastnictví krajů. Řadě správ údržby silnic, které čeká stejný osud, navíc hrozí likvidace a rozprodej majetku. Podle místopředsedy Odborového svazu pracovníků dopravy Josefa Novotného není jasné, kde kraje na údržbu vozovek vezmou peníze. Odboráři postrádají jakékoliv doporučení Ministerstva dopravy, jak by se kraje měly chovat ke správám údržby silnic. Ministr dopravy Jaromír Schling ale prohlásil, že kraje jsou svébytné a budou o svém majetku rozhodovat samy, píše deník.


Nových cen, které mají od ledna příštího roku platit zákazníci Českého Telecomu, si všímají Hospodářské noviny. Telefonní služby nás budou v příštím roce stát o 0,8 procenta víc než letos. Vedení společnosti hodnotí svoji cenovou politiku jako sociálně odpovědnou. Sociálně slabším nabízí dokonce slevy, což je jistě chvályhodné. Otázka ovšem zní: Kdyby už dnes u nás byl telekomunikační trh plně liberalizován, nešly by náhodou ceny za telefonní hovory dolů? Společnost bezpochyby investuje i nadále. Autor se ptá: jde ještě stále o dohánění starých restů a dokončení telekomunikace republiky nebo jde už o investice do budoucna? Čili do doby, kdy se bude muset podnik utkat s konkurencí a kdy se z dominantního operátora stane jeden z hráčů na trhu. Pak je velmi na pováženou, má-li toto ještě platit daňový poplatník skrze vyšší sazby za hovorné, konstatuje list.


Zemské noviny informují o tom, že se počátkem příštího roku mohou zvýšit ceny chleba, pečiva a ostatních pekárenských výrobků. Pokud stát dovolí exportovat více pšenice, musela by se chybějící surovina dovážet ze zahraničí. Tam je ale dražší. Přebytek potravinářské pšenice činí podle oficiálních statistik ministerstva zemědělství 300 tisíc tun. Vydané a předpokládané exportní licence však tento objem výrazně překračují, vysvětluje deník.


O tom, že prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník zrušil pracovní poměr se svým zaměstnancem, kterého policie obvinila z korupce a porušení pravomoci veřejného činitele, informuje deník Právo. Po firmě Lavana totiž se svým komplicem údajně požadoval třímiliónový úplatek za kladný posudek na třeboňské lázně Aurora. Podle tiskové mluvčí republikového úřadu pro vyšetřování Soni Jindrákové odmítá obviněný zaměstnanec i jeho komplic o případu vypovídat, dodává list.


Společnost Pyrr, která ovládá pět tuzemských textilních továren, měla do konce listopadu vrátit Československé obchodní bance za poskytnutý úvěr od IPB více než miliardu korun. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že se tak ale zřejmě nestane. Jednatel společnosti Viktor Malát je totiž už tři týdny nezvěstný. Podle informací deníku byl zapleten do pokusu zaplatit pohledávky ČSOB falešnou směnkou.


Plzeňské strojírny Škoda Holding se chtějí v roce 2002 pokusit o vstup na kapitálový trh. V rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes to uvedl generální ředitel strojíren Martin Roman. Škoda podle něj po dokončení revitalizace počítá nejen s návratem na hlavní trh pražské burzy, ale pokusí se také vstoupit na burzu londýnskou. Výsledkem revitalizace by podle Romana mělo být zachování zhruba poloviny z nynějších 40ti výrob. Škoda podle posledních kalkulací počítá, že z nich polovinu prodá strategickým zájemcům a zbytek si ponechá, uvádí deník.

Názory českých politiků na výsledky amerických prezidentských voleb přináší deník Právo:

Místopředseda ODS Petr Nečas listu řekl, že americké volby ukázaly, že může rozhodnout i každý jednotlivý hlas: "Ve světle naší dvaceti třicetiprocentní volební účasti bychom si to měli všichni uvědomit." Zahraničněpolitický expert Unie svobody Michal Lobkowicz fandil Georgi Bushovi. "Moje srdce mírně bilo pro Bushe, takže jsem rád, že je vítězem," řekl Právu s tím, že podle něj ale nejsou příliš šťastné okolnosti, jež volby provázely. "Předpokládám, že by to mohlo vést k nějakým úvahám, jak podobné situaci napříště zabránit. Je nicméně evidentní síla americké demokracie, kterou tato situace nijak vážněji neovlivnila," dodal Lobkowicz. Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody výsledky svědčí o tom, že v demokracii skutečně dochází ke střídání vlád. "Mohu jen poblahopřát panu Bushovi, ale Al Gore byl zdatným soupeřem," řekl Svoboda Právu. "Při systému voleb, který je ve Spojených státech, je téměř lhostejné, kdo z těch kandidátů vyhraje, protože programy těch stran se liší velmi málo," komentoval výsledky místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. Podle něj se ale ukázalo, že je americký volební systém v krizi a že ústava, která byla dlouho pokládána za velmi stabilní, může těžko zůstat bez jakýchkoliv korekcí. Tolik deník Právo k názorům českých politiků na výsledky amerických prezidentských voleb.


Nad situací Českých drah se zamýšlí v Hospodářských novinách stínový ministr dopravy a spojů za ODS Martin Říman:

Podivuhodně zní z úst odborového předáka Jaromíra Duška, když prohlásí, že dráhy jsou na tom za sociálně demokratické vlády hůř než za dob pravicových ministrů, píše autor. Vzhledem k tomu, že je všeobecně známo, co pro železniční odbory znamená "dobře" a co "špatně", totiž hodně dotací od státu za nic nebo naopak snižující se dotace za více práce, není to pro tyto ministry žádná skvělá vizitka. Kdyby to byla pravda. Pravdou spíše je, že levicová vláda nesplnila vysoká očekávání odborů. Podíváme-li se na vývoj provozní dotace, je jasné, že Mikuláš se nedostavil. Ani Zemanova vláda není ochotna a schopna lít další miliardy do bezedné díry. Za to by teoreticky mohla být pochválena. Problém je v tom, že na druhé straně zastavila veškeré kroky vedoucí ke skutečné reformě železnice, která jedině může přinést vyšší produktivitu a menší ztráty. Výsledkem pak je, že například loni klesly celkové tržby o více než miliardu, ale mzdové náklady o miliardu stouply! upozorňuje dále autor článku. Každý jiný majitel než socialistická vláda by tváří tvář takovému vývoji musel tvrdě reagovat, management by byl buď vyměněn, nebo dostal nůž na krk. Ne tak na železnici. Majitel - vláda se tváří, že nevidí a neslyší, vedení podniku natahuje ruku po dalších dotacích a ještě si dovoluje vlastníkům vyhrožovat, že omezí výrobu - rozuměj rozsah osobní dopravy. Vláda a ministr dopravy evidentně vsadili na kartu obrovské setrvačnosti železničního kolosu. Je neuvěřitelné, jak dlouho lze tento podnik doslova "vyžírat" zevnitř. Dnes se již jeví jako reálné, že pomocí různých finančních "přilepšení" typu obejití zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury (jak se již stalo a opět chystá) nebo vyvedením dluhů prostřednictvím zákona o transformaci ČD jsou dráhy schopny dožít voleb v roce 2002 bez kolapsu. Přičemž za kolaps se v tomto případě považuje pouze neschopnost proplatit mzdy. Vše ostatní počínaje projídáním odpisů, zanedbanou údržbou a konče neplacením faktur dodavatelům je povoleno. Protože jen mzdy zvednou Duškovy odboráře ke stávce, a to je to poslední, čím by se chtěl Zeman chlubit. Je zajímavé si připomenout, jak se snížily "nároky" Jaromíra Duška. V roce 1997 stávkoval čtyři dny kvůli "absenci dopravní politiky". To, že ta dnešní je skoro stejná, mu nevadí. Lze jistě namítnout, že za pravicových vlád na tom dráhy nebyly nijak lépe. To je do značné míry pravda, i když rozsah chátrání se stále zvětšuje. Pravicoví ministři se však alespoň pokoušeli o nastartování nezbytných změn, které by změnily pasívní chování železnice. Socialistická politika přežívání znamená, že minimálně do roku 2002 se nestane nic, železnice se bude dále propadat do bezvýchodnosti. Změny, ke kterým pak bude muset dojít, budou o to hlubší, rychlejší a bolestivější. Nic na tom nezmění ani Jaromír Dušek. Úměra, že čím je na tom firma hůře, tím je moc odborů menší, totiž platí i pro dráhy. Měl by si to uvědomit, uzavírá své zamyšlení stínový ministr dopravy a spojů za ODS Martin Říman.

Všechny sportovní stránky deníků se věnují úspěchu českého sportovce Jana Železného, který byl vyhlášen nejlepším atletem světa roku 2000:

Lidové noviny připomínají, že trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem zvítězil v této prestižní anketě poté, co byl před pár dny zvolen nejlepším atletem Evropy pro rok 2000. Deník také zmiňuje dosavadní Železného úspěchy, ke kterým patří čtyři olympijské medaile, z toho tři zlaté, dva tituly mistra světa, půltucet světových rekordů a stříbrná příčka v anketě o českého atleta století za legendárním vytrvalcem Emilem Zátopkem. Letos má za sebou čtyřiatřicetiletý Železný skvělou sezónu, která vyvrcholila ziskem zlaté medaile na olympiádě v Sydney. Český atlet se stal prvním oštěpařem v historii, který dokázal zvítězit na třech olympijských hrách v řadě. Svoje mistrovství navíc korunoval olympijským rekordem 90,17 metru, dodává list.


Oštěpaři Janu Železnému se na vyhlašování nejlepších atletů světa do Monte Carla zprvu nechtělo, píše deník Právo. Nakonec byl ale rád, že se ceremoniálu ve městě hazardu na Azurovém pobřeží zúčastnil. Na otázku listu, jaký byl jeho pocit z vítězství v nejprestižnější atletické anketě na světě, odpověděl, že má samozřejmě radost, ale přesto se to nedá srovnat s pocitem, když dostal na olympiádě v Sydney zlatou medaili. Tu, jak řekl vybojoval sám, v anketách o sportovcích podle něj rozhodují lidé. Promítá se do nich politika, vyšší zájmy, řekl Jan Železný deníku Právo.


Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio