Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 16. března připravila Eva Petržílková.
Listy hodnotí záměr ministra školství Eduarda Zemana postupně zrušit víceletá gymnázia. Tento záměr obsahuje návrh nového školského zákona, který ve středu schválila vláda. V Poslanecké sněmovně ale zřejmě nemá šanci na přijetí, odmítají ho totiž pravicoví poslanci i někteří členové vládní sociální demokracie.
Podle Lidových novin by měli zákonodárci ve sporu o zrušení víceletých gymnázií uvažovat o kompromisu. Zastánci i odpůrci víceletých gymnázií mají v něčem pravdu, píše dále list. Podle zastánců by se měli nadaní žáci učit se stejně talentovanými již od 12 let. Podle odpůrců je to ale příliš brzy a je to proti světovému trendu. Ten praví, že škola by měla mimo jiné naučit děti komunikovat mezi sebou bez ohledu na nadání, handicapy a sociální zázemí. Proto by se měly děti učit v různosti alespoň do 15 let. Podle deníku pro druhou variantu svědčí i fakt, že u mnoha žáků se v páté třídě ještě nepozná, jestli jsou nebo nejsou nadaní. Pokud ale jsou a zůstanou do 16 let v méně motivovaném kolektivu, je to pro ně nevýhoda. Co takhle, že by se v základních školách tvořily poslední dva roky třídy pro ty, kdo chtějí studovat dál, ptá se v závěru list.
Podle deníku Právo by staronová víceletá gymnázia měla být pro úroveň všeobecné vzdělanosti přínosem, protože jde v zásadě o návrat od zjevně nepovedeného k osvědčenému. Pokud ovšem vadí, že jsou obtížněji dostupná pro nadané děti z chudších vrstev, je třeba vymýšlet, jak jim pomoci, nikoli jak poškodit všechny ostatní, míní dále list. Tento způsob 'zjednávání spravedlnosti' je jednoznačně nejjednodušší a nejlevnější, v praxi ale myšlenka bohatým brát a chudým dávat zpravidla nepřináší pozitivní výsledky. Pokud "utkvělou myšlenku" ministra školství jakoby zázrakem poslanci schválí, není to zázrak, ale cosi horšího. Znamená to totiž, že sociální demokracii příště neprojde něco rozumnějšího, nebo že si podporu "jedné pseudolevicové myšlenky koupila za podporu nějaké pravotočivé fíkoviny", končí své zamyšlení deník Právo.
Deníky se také pozastavují nad tím, že Úřad pro ochranu osobních údajů požádal Český statistický úřad, aby pozastavil proces zpracování získaných osobních údajů. Důvodem jsou přetrvávající pochybnosti úřadu o připravenosti statistiků zabezpečit řádné zpracování údajů zejména vzhledem k tomu, že jej bude zajišťovat soukromá firma:
Podle podle deníku Mladá fronta Dnes je divné především to, že se tak podstatný problém řeší až poté, co stát miliardový "sčot už rozjel na plný plyn", přitom ho připravoval řadu měsíců. Všichni lidé, kteří se dosud o své údaje báli, se nyní mají důvod bát dvojnásob. Spolu s nimi totiž pochybuje i úřad, který má ochranu údajů v kompetenci, píše list. Úřad na ochranu dat může sčítání i zrušit, pokud jeho pochybnosti nikdo nerozptýlí. Žádejme to od něj. Je tu od toho, aby chránil naše privátní údaje, ne aby zachraňoval úspěch práce statistiků, míní Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny věří, že se spor mezi statistiky a ochránci dat vyřeší, ale otázky, jak a zda vůbec příště sčítat, přetrvají. Někteří komisaři porušili zákon o sčítání, poztráceli totiž dotazníky, nebo roznášeli současně jiné dotazníky, píše deník. I kdyby k ničemu takovému nedošlo, záruku, že právě naše dotazníky nebyly opsány nebo foceny a data z nich komusi poskytnuta, rozhodně nemáme. Při zvoleném systému sčítání tuto záruku ani nemůžeme mít. Český stát na případu sčítání bohužel prokázal, že se ještě stále nedokázal zbavit arogantního postupu vůči občánkovi, který je zde v prvé řadě od toho, aby tiše a bez námitek poslouchal své vládce. Takový postup je však do budoucna nepřijatelný, konstatuje deník.
Listy ke středečnímu jednání české vlády o náhradním výživném:
Vláda ve středu schválila návrh, aby stát v plné výši hradil výživné za neplatící rodiče a převzal na sebe jeho vymáhání, konstatují Lidové noviny a pokračují: Myšlenka je zajisté chvályhodná - konečně se někdo pokusil rodičům, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci, nějak pomoci. Mít na dítě k dispozici částku ve výši životního minima nestačí, nemluvě o tom, že matka s malými dětmi má stále menší možnost sehnat zaměstnání. Jenomže aplikace takového zákona je problematická. Skoro žádný stát světa není schopen garantovat úhradu výživného v neomezené výši a zpětně ho vymáhat. Mnohem levnější by bylo, kdyby rodiče pečující o děti měli ve vymáhání výživného pevnou institucionální oporu. To ovšem souvisí s celkovou vymahatelností práva v naší zemi, kterou předložený návrh nemůže zaručit, uzavírají své zamyšlení Lidové noviny.
V rozhovoru pro deník Právo odpovídá sociálnědemokratická poslankyně Jana Volfová na otázku, proč s několika kolegyněmi poslankyněmi navrhly zákon o náhradním výživném: "Jeho smyslem je usnadnit život těm rodičům, kteří dnes vymáhají dlužné výživné hrozně dlouho a složitě. Chceme, aby měli šanci dostat peníze co nejdříve a mohli s nimi hospodařit. Podle našich propočtů neplatí u nás alimenty asi sto tisíc lidí. Já sama znám případy, kdy ženy nedostaly žádné výživné osm až deset let, a není jich málo. Chceme také odstranit znevýhodnění těch žen, které jsou schopné si nějaké peníze vydělat. Podle současných zákonů totiž stát platí alimenty za neplatiče jen těm, které žijí s dětmi pod hranicí životního minima. Připadá mi to nespravedlivé vůči tomu dítěti, které nemůže za to, že se doma počítá každá koruna, protože jeho nezodpovědný tatínek či maminka dlouhodobě neplatí výživné, řekla listu Jana Volfová. Ta dále vysvětlila, jak by v případě schválení zákona musel postupovat rodič, jehož bývalý partner mu přestal posílat alimenty: "Přišel by na sociální odbor na obecním úřadě s pravomocným rozsudkem o výši výživného a nějak, například výpisem z účtu nebo poslední složenkou, by doložil, že druhý rodič již dva měsíce nezaplatil výživné. Doklady by mohlo nahradit i jeho čestné prohlášení. Sociální odbor by mu pak začal vyplácet výživné v plné výši stanovené soudem a úřad sám by převzal vymáhání výživného na dlužníkovi. Vždy po roce by dotyčný či dotyčná musel svoji žádost o placení náhradního výživného obnovit a oznámit úřadu, že druhý rodič stále alimenty neplatí. Dneska v takové situaci musíte chodit na sociálku každého čtvrt roku a dokládat všechno možné, dodala v rozhovoru pro deník Právo poslankyně Volfová.
Ani v pátečních novinách nechybějí postřehy o šířící se epidemii slintavky a kulhavky:
Hospodářské noviny podotýkají, že ve velkochovech prasat na Moravě zavládl tvrdý režim, který si prý nezadá s bezpečnostním opatřením v jaderných elektrárnách. Největší strach však panuje tam, kde chovatelé svá stáda, nepoučeni například záplavami, nepojistili. Jenže katastrofy a epidemie byly, jsou a nejspíš i budou. Zatímco v době koňských povozů ohrožovaly takové pohromy vesnice a města, nyní je během pár týdnů ohrožen celý kontinent. Dobrý marketing a pojištění se proto vyplatí, míní list.
Podle Zemských novin zpochybňují zemědělci a veterináři smysl likvidace stád skotu, prasat a ovcí kvůli podezření ze slintavky a kulhavky. Český venkov se vypořádal se stejnými nákazami v minulosti pomocí osvědčených selských metod, nebo použitím vakcíny, připomíná dále list. Ústřední ředitel státní veterinární správy má ale pro zákaz vakcinace pádný argument - pokud by se v Česku očkovalo, je vývoz na rok znemožněn. Přitom vývoz vepřového dosahuje polovinu českých dovozů, u hovězího je naopak export o třetinu vyšší. Omezení českého vývozu by tak podle mínění autorky nemuselo české chovatele tolik postihnout. Jenže kdo zaručí, že přes všechna ujištění veterinářů o nezávadnosti masa z vakcinovaných chovů bude spotřebitel hovězí a vepřové kupovat?" ptají se v závěru Hospodářské noviny.
K dalším tématům, kterým se věnují české deníky:
Prezident Václav Havel rozmlouval s národem prostřednictvím internetu. V záznamu rozhovoru se ale ve čtvrtek objevila jiná odpověď než ve středu, podotýká Mladá fronta Dnes. Důvodem je podle listu Havlův omyl. Na jednu z otázek odpověděl prezident, že udělil milost. Ve čtvrtek bylo možno na internetových stránkách číst, že Havel zatím ve věci nerozhodl. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček přiznal, že odpověď skutečně pracovníci prezidentské kanceláře změnili, když zjistili, že se Havel zmýlil. Omyl již není zřejmý, protože chybný text nahradil jiný. Špaček uvedl, že chybu pracovníci prezidentské kanceláře opravili ještě ve středu. Havel se podle něho zabýval podobnými spisy a zmýlil se, dodává deník.
Pražský magistrát připravuje návrh zákona, který má omezit prostituci, informují Lidové noviny. Věcný záměr návrhu zákona mimo jiné předpokládá, že bude zakázána pouliční prostituce. Prostitutky by mohly nabízet své služby pouze ve veřejných domech, které by povolil obecní úřad. Domy by nesměly být například u škol, církevních zařízení a u pietních míst. Prostitutky by také byly evidovány a musely by chodit na lékařské prohlídky. Platily by zdravotní a sociální pojištění a daně, uvádějí Lidové noviny.
V českých městech stále ubývá malých prodejen s potravinami, připomíná deník České slovo. Jak dále uvádí, města totiž podléhají boji se zahraničními řetězci. Přesto někteří drobní obchodníci už našli způsob, jak této konkurenci odolat - sdružují se do aliancí. Členové těchto uskupení se už svými cenami supermarketům pomalu blíží a navíc mají mnohdy širší sortiment něž některé zahraniční firmy, vysvětluje České slovo.
Česká republika vyšle do Kosova deset vězeňských dozorců. Uvádějí to Lidové noviny s tím, že situace v tamním soudnictví je totiž vzhledem k etnicky motivovanému násilí neúnosná a věznice jsou přeplněné. OSN proto požádala Českou republiku o pomoc. Dozorci se přidají ke dvěma stovkám vojáků a třiceti policistům, kteří už nyní naši zemi na jihu Srbska zastupují. Podle listu oslovil sekretariát OSN české ministerstvo zahraničí už před půl rokem. Zájem je také o soudce a státní zástupce. Těm ale naše legislativa nedovoluje, aby působili v zahraničí. Jak listu řekl náměstek generální ředitelky vězeňské služby Bohuslav Burkiewicz, není zatím jasné, kdy přesně a do jakých oblastí by měli dozorci vyjet. Jejich výběr je ale téměř u konce. Všech deset strážných bude v Kosovu vykonávat obdobnou práci jako v českých věznicích. Všichni navíc musí umět výborně anglicky, vlastnit řidičský průkaz a mít několikaletou praxi. V Kosovu čekají zadržovaní Srbové a Albánci ve věznicích na soud přes rok. Nyní tam totiž působí jen 11 zahraničních soudců a čtyři zahraniční prokurátoři. Albánští a srbští soudci v oblasti pracovat nemohou, protože by jejich rozhodnutí nebyla objektivní, připomíná list.
Nájezdy těžařských firem v českých lesích způsobují podle deníku Mladá fronta Dnes milionové škody. Řadu případů řeší policie a padá v nich jedno trestní oznámení za druhým. Těžaři si ale ze zákazů hlavu nedělají a úspěšně unikají spravedlnosti. Jejich případy totiž končí nanejvýš pokutami. Ročně tak podle Mladé fronty Dnes přicházejí naše lesy o sto padestát tisíc krychlových metrů dřeva.
Počet zastánců trestu smrti v České republice klesá a letos je od roku 1992 nejnižší; stále by s ním ale souhlasilo 59 procent lidí, uvádějí Lidové noviny. Opačný postoj zaujalo 29 procent občanů, ostatní nemají vyhraněný názor. Vyplývá to z únorového šetření, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zatímco nejčastějším argumentem stoupenců trestu smrti zůstává požadavek adekvátního postihu za brutální zločiny, odpůrci absolutního trestu nejčastěji argumentují možností justičního omylu, informuje deník.
Z kulturních stránek deníků:
České centrum v New Yorku zahájilo ve středu Dny českého baroka, pořádané u příležitosti chystaného výstavního projektu Národní galerie s názvem Sláva barokní Čechie. Informuje o tom deník Mladá fronta Dnes s tím, že dny zahájil Vít Vlnas přednáškou na téma Historické dědictví českého baroka a Vladimír Uher výstavou svých fotografií Krásy barokní architektury. Festival ukončí 27. dubna galavečer Kuks: ohrožený skvost českého baroka, který Americe představí cyklus barokních skulptur Matyáše Bernarda Brauna Betlém. Tolik o české kultuře v zahraničí Mladá fronta Dnes.
Hlavní konkurencí v Evropě co do rozsáhlosti studií a služeb jsou pro pražský Barrandov londýnské ateliéry. Zejména američtí filmaři ovšem stále častěji volí barrandovskou variantu, a to hlavně kvůli mimořádně výhodnému poměru kvality a ceny, uvádějí Hospodářské noviny. "Bylo mi jasně řečeno, že Praha je první zastávkou pro americké produkce na kontinentu," prohlásil pro list po návratu z pracovních jednání v Hollywoodu Radomír Dočekal, generální ředitel společnosti Barrandov Studia, která ateliéry i příslušné zázemí provozuje. V současné době se na Barrandově natáčí v režii Gregoryho Hoblita americký film Hart's war (Hartova válka) s hollywoodskou hereckou hvězdou Brucem Willisem v hlavní roli, píše dále deník. Práce na tomto filmu na území ČR potrvá až do konce dubna a kromě barrandovských ateliérů se zejména bojové scény natáčejí v exteriérech v okolí Slaného a v Milovicích. Dostupnost filmařsky zajímavých lokalit, ať už jde o historické stavby nebo rozmanité přírodní oblasti, je kromě velmi kvalitních služeb za nízké ceny jednou z dalších nesporných výhod volby natáčet film v ČR. Jistý podíl má podle listu i poměrně laciný kompars - právě na Hartově válce se účastní několik stovek českých komparsistů.
Britská skupina Depeche Mode, která se v tuzemsku poprvé představila již v roce 1988, vystoupí 4. září v pražské Paegas Aréně. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, bude to v historii "depešáckých" návštěv čtvrté setkání s domácími fanoušky. Druhý koncert Depeche Mode se konal na fotbalovém stadionu Sparty a třetí vystoupení ve vyprodané Paegas Aréně v létě 1998. Depeche Mode jsou dnes kapelou tří mužů, Martina Lee Gorea, Andrewa Fletchera a vokalisty Davida Gahana. Kapela před časem dokončila nové album Exciter, které se na trhu objeví 14. května, doplňuje Mladá fronta Dnes.
Stejný deník uvádí, že Matěj Kopecký - jeden z potomků slavné loutkářské dynastie, jejíž počátky sahají až do 18. století, zemřel ve středu v Praze ve věku 77 let. "Pro generaci šedesátých let znovuobjevil tradici českého loutkového divadla," připomíná pro list jeho místo na domácí scéně režisérka Markéta Schartová. Kopecký byl sice již vzdálen časům, kdy byli loutkáři nazýváni "metlou venkova", ale patřil ještě k pamětníkům poutí, na nichž se setkávaly loutkářské produkce s provazochodci, houpačkáři a cirkusáky. Na svůj původ však doplatil - rodinná divadla byla totiž v padesátých letech likvidována při tažení proti živnostníkům, dodává deník.
