Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 24. dubna připravila Kateřina Brezovská.
Ačkoliv Zemanova vláda tvrdí, že je školství její prioritou, mnohé školy stojí před kolapsem, píší Lidové noviny. Kabinet sice splnil svůj slib a vyčlenil v rozpočtu o 3 miliardy více na platy učitelů, školám ale chybějí peníze na základní provoz. Na účty za energie, vodu, telefony či učební pomůcky totiž většina škol - zejména středních - dostala jen polovinu toho, co před pěti lety. Málo peněz ohrožuje už i hygienu ve školách. Ve školních skladech pomalu dochází i taková samozřejmost, jakou je toaletní papír. Některé střední školy dokonce uvažují, že poprosí rodiče, aby si děti do škol nosily vlastní hygienické potřeby, kromě toaletního papíru třeba i mýdlo. "Nemůžeme ani založit nadaci, která by vybírala příspěvky. To by někdo mohl chápat jako školné," řekl listu ředitel střední školy ve Frýdku-Místku Jaroslav Konečný. "Školy vydrží tak do září, října a potom nebudou mít za co existovat", uvedl pro Lidové noviny Tomáš Papírník, ředitel gymnázia v Brně.
Přijímací zkoušky na střední školy podle Mladé fronty Dnes potvrdily, že děti a jejich rodiče si představují svou budoucnost jinak, než jak to po nich žádá stát. Z listu vyplývá, že ministerstvo školství by chtělo učně, naopak děti by raději studovaly. A tak zatímco se učiliště doslova perou o každého žáka, gymnázia s dobrou pověstí jsou přeplněna k prasknutí. Počet uchazečů o studium, především na víceletých gymnáziích, několikanásobně překračuje možnosti škol. A přitom Česká republika má o polovinu méně gymnazistů, než je v Evropě běžné, píše Mladá fronta Dnes a v dalším článku dodvává: Děti se tedy nedostanou tam kam chtějí. Ne kvůli nedostatečné inteligenci a malým tvůrčím schopnostem. Ne, že by se špatně připravily. Ale proto, že se ke své smůle narodily v České republice. Žijí v zemi, kde je obecně méně vzdělaných lidí, než je evropský standard. Kde mladí lidé studují kratší dobu než jejich vrstevníci ze Západu. Politické elitě, zvláště té socialistické, nevadí, že středoškolský model máme pořád obrácený na hlavu, píše Mladá fronta Dnes.
Základy ústavního systému země se otřásají - představitelé ODS, konkrétně její místopředseda Ivan Langr vystoupil s vizí zeštíhlení státních orgánů jejíž součástí je i možnost vytvoření jednokomorového parlamentu o 150 poslancích, píší Zemské noviny. List ale zároveň připomíná, že jakkoli je třeba brát úmysly ODS vážně, nebude to snadné. Takže zatím senátoři nemusí propadat panice. Podle senátora Daniela Kroupy je likvidace dvoukomorového parlamentu stará myšlenka evropské levice. Proto ho udivuje, že si ji dnes osvojuje ODS, která v Česku pomohla dvoukomorový parlament zavést. Místopředseda Senátu sociální demokrat Zdeněk Vojíř spočítal kolik by občan na zrušení Senátu ušetřil. Měsíčně 50 haléřů ze mzdy. To je podle něj cena za demokracii. Pokud by Langrova myšlenka získala širší podporu, není ji možné uskutečnit rychle. Senátor Mirek Topolánek odhaduje, že nejbližší možný termín je rok 2008. Musela by s tím souhlasit ústavní většina senátorů. Což je nepravděpodobné. Jde i o finanční prospěch stran, které za mandáty v Senátu dostávají od státu nemalé peníze, píší Zemské noviny.
Podle Lidových novin nezaručuje ani nový zákon o ochraně klientů cestovních kanceláří turistům, že jejich dovolená včetně návratu z ciziny proběhne bez problémů. Někteří podnikatelé totiž už našli v zákoně díru: Nabízejí klientům samostatně pobyt a samostatně dopravu. Znamená to, že pak už nemusejí zájezdy pojišťovat, což je pro ně mnohem levnější. Pro klienty ale také mnohem nebezpečnější. Zákon totiž "zájezd", který musí být ze zákona pojištěn, definuje jako kombinaci minimálně dvou služeb, například dopravy a pobytu. "Když si klient koupí u kohokoliv jednu službu, pak není proti krachu cestovky, která službu zajišťuje, pojištěn," řekl listu tajemník Asociace Českých cestovních kanceláří a agentur Miroslav Ehl. Ministerstvo pro místní rozvoj, které žádosti o nové koncese pro cestovní kanceláře posuzuje, má pro klienty jedinou radu: "Musejí si zjistit, zda je společnost, která zájezd pořádá, spolehlivá," řekal Lidovým novinám mluvčí ministerstva Dagmar Plachá.
Zemské noviny píší, že lidé zažívají při nákupu hovězího masa pocit nejistoty. Panika z nemoci šílených krav, která zachvátila Evropu, postihla i český trh. Klid zákazníkům by dodala možnost nakupovat maso, které prošlo testy na BSE. Na trhu je však mnohdy zbytečně utajeno. Spotřebitel se to nedozví - na pultě či v mrazicím boxu vypadá všechno maso stejně. Protože je Česko stále zemí bez BSE, tak se plošně netestuje, ani není povinnost maso označovat. Jen několik výrobců se rozhodlo, že nechají zpracovávané maso na nebezpečnou chorobu testovat. "Spotřebitel má u nich jistotu, kupuje-li ovšem maso balené a výrobcem označené," řekl listu mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. S nebaleným masem, které lidé většinou kupují, je to složitější. "Setkáváme se s řezníky, kteří nemají zájem maso rozlišovat. Nakupují od několika výrobců, z nichž někteří testují, jiní ne. Netestované maso by jim zůstalo na pultě, a tak raději neznačí žádné," řekl Zemským novinám Duben.
Jak píší Hospodářské noviny, podle Státního zdravotního ústavu se životní prostředí za posledních 10 let celkově zlepšilo. Přesto v mnoha městech otravuje ovzduší doprava, lokální topení uhlím, spalování domovního odpadu v kamnech nebo kotli. Nejvíc ohroženi jsou lidé v Karviné. Tento primát jí nemusí nikdo závidět. Ze tří desítek měst, u nichž Státní zdravotní ústav sleduje vliv životního prostředí na zdraví lidí, má právě toto město nejvyšší koncentrace nebezpečných rakovinotvorných látek v ovzduší. Není ovšem sama. Limity pro přípustný obsah nejnebezpečnějšího benzo-a-pyrenu byly překračovány v některých městech u poloviny až tří čtvrtin měření. Odpovídá tomu také zdravotní stav obyvatel. Nejhorší byl zjištěn právě v Karviné, ale také v Brně a Ústí nad Labem. Naopak nejlepší ve Žďáru nad Sázavou, Kolíně a Českých Budějovicích
