Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 22. května připravila Eva Petržílková.

Titulní strany předních českých deníků přinášejí informace o úpadku obchodníka s americkými akciemi Private Investors. Stejnému tématu se v komentáři věnují Hospodářské noviny:

"Jak se zdá, český občan si musí prostě ozkoušet vše," konstatuje list. Dodává zároveň, že zkrachovaly už banky, kampeličky i penzijní fond. "V pondělí přišli zkrátka ti, co peníze investovali do amerických akcií, což se ve světě financí bohužel stává. Mnohdy jde o hru hop nebo trop," píše dále deník. "Vše však má svou míru a tato společnost ji nejspíš překročila. Zdůvodnění, že na vině je dlouhodobý pokles na kapitálových trzích USA, je proto nutné brát s rezervou. Příčinu je nutné hledat i jinde, například v nedostatku vnitřních kontrolních mechanismů firmy Private Investors, jak se zatím domnívá Komise pro cenné papíry, dodává deník.


Koncepce ministerstva vnitra zaměřená na boj proti neonacistům, kterou v pondělí vládě předložil šéf resortu Stanislav Gross, je jedním z hlavních témat zpravodajství a komentářů českých deníků:

Zemské noviny míní, že tolerance vůči extremistickým projevům je v naší zemi vysoká a to je jistě na pováženou. "Představitelé židovské obce jsou po právu rozezleni tolerancí k neonacismu. Rasisté a novodobí náckové o sobě totiž dávají vědět. Jenže hanlivé výroky a nacistické výpady "holých lebek" zhusta zůstávají bez trestu. Liknavost policistů dohlížejících na srazy extremistů vyvolává dokonce dojem, že aspoň část policejního sboru skinům straní. Je tedy na místě otázka, proč přichází Grossova iniciativa až nyní?" - ptá se list, podle kterého seděla sociálnědemokratická vláda s rukama složenýma v klíně a pro to, aby policii přiměla k většímu úsilí, tři roky nic nedělala. "A tak jistě není od věci výrok jednoho z filozofů: Kde je mírnost chybou, tam je lhostejnost zločinem. Tak co kdybychom dali těm novodobým náckům jasně najevo své opovržení," soudí Zemské noviny.

Podle Hospodářských novin není boj proti neonacismu a dalším obdobným skupinám jen záležitostí policie. Je to dlouhodobý proces výchovy a společenské ostražitosti. "Rasismus a xenofobie zdaleka nejsou jen "výsadou" sociálně a společensky neúspěšných lidí," píše deník. "Tyto projevy se vyskytují v různých formách a stupních intenzity v celé společnosti. Olej do ohně přitom přilévají všichni ti, kteří na tyto projevy nahlížejí se všednodenní nevšímavostí. Tyto jevy můžeme z naší společnosti vytlačit tím, že budeme roky a roky investovat svůj čas a energii do usilovné práce, do výchovy a osvěty. A to se týká všech: Od ministra vnitra, policie, politiků, škol, rodin až po církve," uzavírá list své zamyšlení.

Vládou schválená koncepce boje proti pravicovému extremismu je podle Lidových novin pro ministra vnitra Stanislava Grosse skvělá příležitost, jak předvést voličům svoji politickou sílu. Policie dostane více peněz, bude tvrdší, nesmlouvavější, ráznější," konstatuje list. "Na čas to možná pomůže, ale to nejdůležitější musí vláda vykonat jinde: své síly musí napřít směrem dovnitř, do státního aparátu, což nebude malá práce. Státní aparát je totiž pouhým otiskem společnosti, která mu dává žít," míní deník.


Listy si rovněž všímají sporů, které vyvolal návrh kandidátů, z nichž bude Poslanecká sněmovna ve středu vybírat Radu České televize:

Volba nových členů Rady České televize se podle Lidových novin "podobá představení, jež se odehrávalo před rokem - výběr lidí do rady se opět stává výsadně politickým problémem". Neřeší se odborné otázky, kdo více umí nebo kdo má větší morální autoritu, a kdo tudíž bude méně politicky ovlivnitelný. "Místo toho poslanci znovu diskutují o tom, kdo koho chce protlačit a proč," konstatuje list. "Splnily se tak obavy těch, kteří ke konci televizní krize z přelomu roku tvrdili, že nový zákon o ČT vůbec nic neřeší. Už jen pro tu maličkost, že novou radu bude opět volit stejná Poslanecká sněmovna, se stejným politickým rozložením, se stejným politickým myšlením," píše deník. Jako východisko list uvádí především nové myšlení, které by proti českému zvyku za vším nehledalo politiku, a to na obou stranách sporu. "U těch, kteří skutečně v ČT vidí jen prostředek ke zvětšení moci, i u těch, kteří vždy neomylně cítí, že někdo chce ČT uzurpovat pro své politické cíle. Ostatně: kdo z diváků má zájem sledovat zpolitizovanou televizi?" ptá se v závěru list.

Stejný deník také uvádí, že předlistopadový televizní moderátor Miroslav Fořt, který se dostal do užšího výběru uchazečů, má jen mizivou šanci stát se členem Rady České televize. "Byl totiž navržen na vyloučení ze seznamu kandidátů. Důvodem jsou údajné nesrovnalosti v jeho přihlášce a také to, že ho nominovala soukromá firma. To mediální zákon nedovoluje. Svého kandidáta mohou navrhnout pouze občanská a zájmová sdružení," dodávají Lidové noviny.

Podle deníku Právo není vyloučeno, že se do ulic opět vrátí členové občanské iniciativy "Česká televize věc veřejná", kteří se nově sdružili v platformě Občanská liga. "Mají totiž výhrady k dosavadnímu výběru budoucích radních a vřít to začíná i na samotných Kavčích horách. Kritické hlasy k témuž se ozývají také od poslanců Čtyřkoalice, kteří dokonce zvažují, zda-li nebudou středeční volbu v Poslanecké sněmovně blokovat," píše list.


Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad výběrovými řízeními v České republice: Podezření z protekce, z korupce a znechucení, jsou podle deníku dojmy, které zaručeně vyvolá každá větší státní či veřejná zakázka, pokud ji anonymní úředníci zadají jedné konkrétní firmě bez výběru. "Strana čistých rukou chtěla zatočit s korupcí i s pouhým podezřením na ni. Odpovídala dobře na společenskou poptávku. Další 'kauzy' však sama plodí," konstatuje list v souvislosti s obchodem s počítači na ministerstvu dopravy. "Stěží uvěříme tísni času, který nedovolí vybírat mezi nabídkami firem," podotýká list s tím, že každé nekonané výběrové řízení v zemi, kde není právní systém silný v kořenech a kde politické strany berou peníze neznámo odkud, se mění ve výstražné varování: hle, zde se děje cosi nekalého! "Možná se za éry této vlády rychleji postaví nějaká autostráda, nový počítačový systém bude zapojen o tři měsíce dříve. Ještě rychleji se však usadí podezření, že mocní nejednají fér a úředníci jsou uplaceni. Vláda se tím sama staví na roveň onoho zemětřesení či povodně," uzavírá Mladá fronta Dnes.


Deník České slovo komentuje zavedení eura jako nové měny dvanácti zemí Evropské měnové unie:

List srovnává organizační problémy spojené se zavedením nové měny s převedením dopravního provozu z levé strany na pravou. Konstatuje však, že zatímco v silničním provozu zůstat na levé straně znamená ohrožení života, s novou měnou to tak horké nebude. "Jednotná měna usnadní život podnikatelům, bankám, ale i turistům. Podmínky zavedení jednotné měny jsou velmi tvrdé, proto tu s námi česká koruna bude ještě velmi dlouho i po vstupu České republiky do Evropské unie," míní České slovo.


Kraje už nechtějí dále čekat na vládní předlohu rozpočtového určení daní a samy poslancům navrhly způsob svého financování, uvádějí Hospodářské noviny. Představitelstvo Pardubického kraje přišlo s kompromisním návrhem, který upravil dřívější návrh Olomouckého kraje. Základní představa je, že dvě třetiny výnosu daní by měly plynout do státního rozpočtu. O zbylou třetinu by se pak podělily kraje a obce. Pro nově vzniklé kraje by navíc bylo vyčleněno necelých 13 procent celostátního hrubého výnosu z DPH a daní z příjmů fyzických a právnických osob. Jak list dodává, návrh pardubického zastupitelstva podpoří čtyřkoaliční poslanci.


Nabídka na post hlavního ekonoma u pražské dcery rakouské Raiffeisenbank pro bývalého místopředsedu vlády a ministra financí Pavla Mertlíka je podle informací deníku Právo spíše nabídkou na pozici hlavního ekonoma v mateřské centrále ve Vídni. Deník to uvádí s odvoláním na dobře informované zdroje z finančních kruhů. Podle deníku Mertlíka podobně oslovila nejméně desítka převážně zahraničních firem. "Bývalý ministr by měl zřejmě největší cenu pro zahraniční firmy investující v ČR nebo pro nějakou konzultantskou společnost jako poradce. Na své vládní funkce rezignoval letos 10. dubna. Jako důvod uvedl malou schopnost ovlivnit některá zásadní rozhodnutí kabinetu," připomíná deník.


Podle informací deníku Právočeká české domácnosti další rána. Energetický regulační úřad předložil vládě materiál, který počítá s dalším zvýšením ceny plynu od 1. července v průměru o 12 procent. Kabinet sice může ovlivnit konečné rozhodnutí o ceně, ale Energetický regulační úřad je nezávislým orgánem, kterému v této věci přísluší poslední slovo, píše list.


Podle deníku Mladá fronta Dnes obešel ministr dopravy Jaromír Schling zákon. Jeho ministerstvo totiž zadalo bez výběrového řízení stomiliónovou zakázku na kompletní výměnu počítačové sítě Podniku výpočetní techniky. "Zákon však jasně říká, že ministerstvo musí vypsat konkurs na každou zakázku nad milión korun. Celý případ proto prošetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže," připomíná list.


Nadšení z nakupování v hypermarketech v Česku polevuje, konstatují Hospodářské noviny. "Domácí trh je totiž podle analytiků velkými prodejními řetězci nasycen a další navýšení zájmu spotřebitelů nelze očekávat. Dokazuje to i fakt, že zisk obchodníků v uplynulých měsících držel prodej automobilů a dražší benzín. Ekonomové odhadují, že vyšší tržby by mohlo přinést pouze zvýšení mezd," informuje list. [5~


Autor: Eva Petržílková
spustit audio