Přehled tisku

Přehled článků v českých denících s datem 8. června připravila Milena Štráfeldová:

Jak uvádění Hospodářské noviny, v armádě může pracovat daleko více agentů totalitní vojenské kontrarozvědky, než dosud připouštěl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ten dosud hovořil o osmi příslušnících bývalé StB, kteří pomocí falešného lustračního osvědčení prošli prověrkami. Ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleš Šulc tvrdí, že stále platný federální lustrační zákon z roku 1991 měří vojákům "jiným metrem" než státním zaměstnancům v civilní sféře. Lustrační osvědčení jsou podle něj povinni ze zákona předkládat jen vojáci v hodnosti plukovníků, generálů a vojenští přidělenci. Připustil tak, že někteří bývalí agenti vojenské kontrarozvědky mohou pracovat nejen v armádě, ale i v pozici šéfů odborů ministerstva obrany. Tedy na vysokých postech, kde mají přístup k tajným informacím. S názorem, že současný zákon může nahrávat vojákům, kteří v minulosti pracovali pro StB, souhlasí právník Oldřich Choděra. Na místa ředitelů odborů ministerstva obrany se však prý dostat nemohli. Podle zákona musejí být šéfové odborů takzvaně jmenováni a lustrační osvědčení předkládají automaticky. V praxi však už na některých ministerstvech proces jmenování obešli a dotyčného pracovníka výkonem funkce pouze pověřili.

Aféra se sto čtrnácti agenty někdejší vojenské kontrarozvědky, z nichž osm dosud pracuje na ministerstvu obrany, se podle Mladé fronty Dnes dostala na veřejnost jen velkou náhodou. Agenti si byli totiž natolik jisti, že veškeré záznamy o jejich spolupráci s kontrarozvědkou byly zničeny, že se bez rozpaků odvolali, když neprošli prověrkou Národního bezpečnostního úřadu. Svou bezúhonnost přitom dokazovali negativními lustračními osvědčeními, které jim v roce 1991 a 1992 vydalo ministerstvo vnitra. Pokud by v tichosti odešli na místa, jichž se prověrka netýká, aféra by možná ani nepropukla, připustil ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleš Šulc. "Dokumenty špičkových agentů byly likvidovány, u méně významných lidí se přepisovala jména či data narození, proto také kartotéka kontrarozvědky často neodpovídá registru svazků agentů," říká Pavel Žáček z Ústavu pro soudobé dějiny. V takových případech je podle Šulce z ministerstva vnitra obtížně zjistitelné, zda šlo o vědomého agenta, či osobu, o niž měla kontrarozvědka zájem. Ministr vnitra Stanislav Gross svaluje zatím vinu za neoprávněné vydání negativních lustračních osvědčení na bývalé federální ministerstvo vnitra, které nepracovalo s dokumenty kontrarozvědky svědomitě.


Mladá fronta Dnes informuje, že Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu /ÚDV/ navrhuje zažalovat někdejšího předsedu vlády a ministra vnitra ČSSR Lubomíra Štrougala. Jak uvedl mluvčí ÚDV Jan Srb, vyšetřovatel navrhl obžalovat Štrougala ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Štrougal podle návrhu na obžalobu 12. března 1965 - v době, kdy byl ministrem vnitra - uložil svým podřízeným v sekretariátu ministra vnitra "neprovádět šetření ve věci podezření ze zneužití moci úřední a vražd". Těchto deliktů se měli dopustit příslušníci StB vůči Petru Konečnému, Františku Novotnému a Bedřichu Wiesnerovi. Pracovníci sekretariátu také neměli dosud shromážděné materiály postoupit generální prokuratuře. Štrougal již loni v lednu prohlásil, že v této kauze žádné povinnosti neporušil. Příslušníci Státní bezpečnosti měli na svědomí kruté vyslýchání Konečného, Novotného i Wiesnera, podezřelých z "protistátní činnosti". Zdravotní stav Konečného byl po výslechu kritický, proto se StB rozhodla ho zlikvidovat. Podle ÚDV byl Konečný zastřelen počátkem června 1948 u Banské Bystrice; Novotný byl zastřelen v září téhož roku při eskortování do Tábora a Wiesner zemřel v listopadu 1949 po brutálním výslechu. Počátkem listopadu loňského roku zastavil vyšetřovatel ÚDV jiné Štrougalovo trestní stíhání, které se vztahovalo k nedovolenému ozbrojování Lidových milicí. Vedení úřadu však s tímto postupem nesouhlasilo. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš v květnu podal Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, která směřuje proti zastavení tohoto trestního stíhání.


Podle Lidových novinČerní baroni bojují o místo v historii. Příslušníci pomocných technických praporů se již posedmé sešli, aby se na ně úplně nezapomnělo. "Komunisté s námi zacházeli jako s kusem masa. Dnes se o tom moc nemluví, tak na sebe musíme upozorňovat sami," uvedl pro LN čtyřiasedmdesátiletý Václav Janovčík z Olomouce, který nastoupil k příslušníkům pomocných technických praporů (PTP) v roce 1949. Janovčík po pádu komunistického režimu využil příležitosti a společně se svými přáteli začal organizovat setkání tzv. Černých baronů. Jeden z prvních táborů nucených prací vznikl totiž právě v Městě Libavá.

"Komunisté do těchto táborů izolovali osoby nepohodlné pro tehdejší režim. Vadil jim majetek, vadilo jim, když měl člověk vlastní názor. My, kteří si toto zacházení pamatujeme, pomalu umíráme. A tak se pomalu zapomíná i na to, že jsme k takovému osudu byli odsouzeni bez jakéhokoli soudu," říká Václav Janovčík. "Zúčastnil jsem se demonstrací a kvůli tomu mě vyloučili z vysokoškolských studií. Aniž bychom měli tenkrát nějaké zkušenosti s pyrotechnikou, nasadili nás na hledání a odstraňování min v Dukelském průsmyku. Když tam pár lidí tragicky zahynulo, došli k závěru, že nás vymění. Tak jsem skončil v Městu Libavá," vypráví Václav Janovčík. Do pracovních táborů podle něj komunisté zavírali muže od 17 do 60 let, a to hlavně z politických důvodů. "Těmi útvary prošlo asi čtyřicet tisíc lidí. Pracovali jsme, kde se dalo. Káceli jsme stromy v lesích, rubali v uhelných dolech, stavěli jsme silnice a neminuly nás ani kamenolomy. Pořád nám vyhrožovali. Říkali, že když nás nepřevychovají, půjdeme do gulagů. Strávil jsem u pétépáků dva a půl roku," vysvětluje.

Z této nedobrovolné služby si odnesl pracovní knížku, která mu zakazovala vykonávat technicko-hospodářské práce. "Bylo to velmi složité období. Nikde mě nechtěli. Pak jsem se podvodem dostal do jednoho závodu na místo mistra výroby. Přišly ale prověrky, a na hodinu mě vyhodili. Nikoho nezajímalo, že jsem měl hodně znalostí ze školy. Ženil jsem se až v devětadvaceti. Do té doby jsem totiž nebyl schopen zajistit svou případnou rodinu," upřesnil Janovčík. Po několika letech za ním přišli členové KSČ a nabídli mu návrat do zaměstnání v případě, že splní jejich podmínky. "Určili mi, kde budu pracovat, a já to nesměl odmítnout. Jejich nabídku jsem přijal, protože nebylo jiného východiska. Uživit rodinu jsem musel. Mé názory ale nikdy nezlomili," tvrdí Václav Janovčík. Na včerejším setkání v Městu Libavá se sjelo asi pět set černých baronů. Kromě toho, že se setkali s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, zúčastnili se i bohoslužby na poutním místě ve Staré Vodě u Libavé.


Poslední nadějí před bydlením pod mostem se pro posledních 20 romských sociálně slabých rodin, žijících ještě v Hrušově, stal podle deníku Právo ombudsman. Kancelář ochránce veřejných práv (ombudsmana) nyní jedná s magistrátem o nalezení náhradního ubytování pro Romy. Původně v Hrušově žilo v katastrofálních podmínkách asi 400 rodin, z nichž většině už ostravský magistrát našel náhradní bydlení. "Posledních 20 rodin tu zůstává zatím bez pomoci v hrozných podmínkách. Podle zprávy Stavebního úřadu v Ostravě je bydlení v Hrušově životu nebezpečné, protože domy jsou částečně zbořené. V těchto podmínkách, které neodpovídají kultuře ani nuzného bydlení, zůstává 20 rodin a těm se s magistrátem snažíme najít nějaké byty," řekla Právu zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Podle ní je stav v Hrušově nevyhovující i po hygienické stránce, protože v domech není potřebné sociální zázemí a všechny rodiny žijí v kruté bídě. "Podle poslední zprávy z hygienické stanice je situace pod kontrolou tak, že tu zatím nehrozí žádná epidemie," doplnila Šabatová. "Zatím se zdá, že s magistrátem a dalšími institucemi nacházíme společnou řeč. Máme slíbeno, že do konce srpna najde bydlení pro devět rodin a posléze se postupně bude hledat řešení i pro zbývající obyvatele Hrušova," doplnil svou zástupkyni ombudsman JUDr. Otakar Motejl. Kancelář ochránce veřejných práv se tak stala pro poslední obyvatele Hrušova poslední nadějí před vystěhováním na ulici. Nezbývá jim než doufat, že jejich rozpadající se domy vydrží do doby, než jim ombudsman s magistrátem najdou bydlení nové.


Podle Práva Spojené státy vyzvaly Českou republiku, aby nekupovala nadzvukové stíhačky. Českému ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi to v Bruselu sdělil jeho resortní kolega Donald Rumsfeld. Odůvodnil to sice obavou o to, aby české armádě zbyly peníze na potřebné reformy. Může to však souviset i s tím, že americké firmy Boeing a Lockheed Martin stáhly před dvěma týdny na žádost americké vlády svoji účast ve výběrovém řízení na dodávku stíhaček. Mnozí komentátoři tehdy poukazovali na to, že soutěž je prý rozhodnuta již předem ve prospěch britsko-švédského Gripenu, který s sebou měl nést zdaleka největší objem doprovodných investic do české ekonomiky. "USA mají obavu, zda na tento projekt Armáda ČR v současné době má. Spíše by preferovaly dozbrojení zejména pozemních sil. Mají zájem o funkční akceschopné síly k plnění úkolů v rámci NATO," informoval Tvrdík v bruselském sídle NATO. Tvrdík požádal Rumsfelda o pomoc USA při marketingu bitevníků L-159 s tím, že jednání zahrnou i konzultace o nákupu nadzvukových stíhaček. Upřesnil, že mantinelem bude pokračující výběrové řízení o jejich nákupu. Připomněl, že ČR patří ke čtyřem zemím NATO, které udržují své obranné výdaje na nejvyšší úrovni - 2,2 procenta HDP. Rada - stíhačky nekupujte - nezazněla včera zdaleka poprvé. Velvyslanec při NATO Karel Kovanda tento týden informoval: Oficiálně nám budou všichni říkat, že nákup je naše věc, ale varují, zda si nákup "můžete dovolit a zda jakýmkoli nákupem kteréhokoli zbraňového systému neohrožujete vyvážené rozvíjení všech složek armády". Mezi skeptiky přitom patří i sám Tvrdík. "Vývoj ve zbrojním průmyslu jde takovým tempem, že možná budeme za pět sedm let schopni zajistit vzdušný prostor třeba bez nadzvukového letectva," prohlásil koncem května. V soutěži o stíhačky zůstal britsko-švédský BAE Systems. Letku 36 strojů nabízí za méně než 75 miliard korun beze zbraní. Zpětné investice do české ekonomiky mají činit 150 procent kontraktu, zhruba tři miliardy dolarů (120 miliard korun)


Jak uvádějí Hospodářské noviny, Státní podniky nebudou opravovat L-159. Nouzi o zakázky mají již delší dobu dvě z vojenských zbrojovek, které se specializují zejména na opravy zastaralé ruské letecké techniky. Předpokládalo se, že je nyní získají v souvislosti se zaváděním moderních zbraňových systémů do výzbroje armády. "Aero Vodochody - výrobce lehkých bitevníků L-159 - slíbilo, že opravy motorů budou zajišťovat naše podniky. Firma, která motory produkuje, to však odmítá," řekl Hospodářským novinám ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Lletos jeho resort zaplatí za L-159 téměř 15 miliard korun, dohromady i s výzbrojí mají stát zhruba 50 miliard. Na otázku Hospodářských novin, zda je nějaká naděje, že se tyto prostředky vrátí do určité míry zpět, ministr Tvrdík odpověděl, že při podpisu smlouvy s Aerem byl jasný příslib offsetových programů, které jisté ekonomické kompenzace měly zajistit. Nyní se ukazuje, že jejich vynutitelnost je poměrně malá. Například motory bitevníků se měly opravovat v našich podnicích, jejichž je stát stoprocentním vlastníkem. Dnes je trend zahraničního výrobce motorů takový, že opravy do ČR nepředal a bude je zajišťovat sám. To je pro nás nepřijatelné, prohlašuje ministr Tvrdík. K šetření některých kauz z posledních měsíců, jako byl nákup vadných raket, 30mm střeliva nebo pořízení údajně předražených počítačů, Tvrdík řekl: "Objasnění těchto i jiných sporných zakázek patří mezi mé priority. Nemůžeme se tvářit, že se na tyto případy najednou zapomnělo, a kráčet dopředu. Vytváříme Radu pro ochranu ekonomických zájmů. Zasedání rady se budou účastnit zástupci zpravodajských služeb, náčelníci vojenské policie, ředitel inspekce ministra obrany, představitelé resortního Úřadu ekonomické kontroly, inspektor generálního štábu a představitelé dalších orgánů či institucí. Rozhodl jsem rovněž o posílení analytické skupiny vojenské policie. Pokud jde o finanční otázky, požádal jsem ministra financí, aby mi zapůjčil svoje odborníky, kteří se zaměří na některé kontroly. Rozhodně neděláme tlustou čáru za zmíněnými kauzami. Nákupy raket, střeliva i počítačů budou vyhodnoceny a předloženy. Já jsem je začal šetřit ještě jako náměstek, teď jako ministr budu chtít znát výsledek.


Podle Lidových novin farmáře ovládl strach z BSE. Pokud laboratorní vyšetření potvrdí výskyt BSE v České republice, bude Česko první východoevropskou zemí s prokázaným výskytem BSE. Jestliže bude test pozitivní, hrozí další snížení poptávky po hovězím mase. "Pokles prodeje hovězího dobytka by zasáhl všechny tuzemské chovatele," tvrdí předseda Agrodružstva Klas na Pardubicku Ladislav Štěpánek. Přitom již nyní si chovatelé skotu a zpracovatelé masa stěžují, že za posledních šest měsíců prodělali kvůli BSE miliardu korun. Velké potíže rovněž nastanou firmám, které vyvážejí maso do zahraničí. "Lze očekávat, že ostatní státy uvalí na maso z Česka embargo," říká mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Zástupci Polska a Slovenska již včera ohlásili, že s uzavřením hranic pro české maso v případě nákazy počítají. Veterináři by museli všechen skot určený na porážku testovat. "To by bylo drahé. Roční testy by stály zhruba 280 milionů korun," říká Duben. Dodal, že testy by musel platit stát. Měsíční spotřeba hovězího masa se od ledna loňského roku do letoška podle údajů ministerstva zemědělství meziročně snížila téměř o 2000 tun na 7468 tun.


Zatímco se ještě nedávno podle Hospodářských novin spekulovalo o tom, že Volkswagen koupí nějakou významnou automobilku, čtvrteční valná hromada akcionářů firmy naopak přemýšlela o způsobu, jak snížit riziko převzetí Volkswagenu jiným koncernem. V současné situaci připadají v úvahu pouze dva zájemci: Ford a General Motors. Ať už by získal Volkswagen jeden či druhý, v každém případě by to znamenalo konec pečlivě budované hierarchie uvnitř VW. Až dosud dbalo vedení firmy na to, aby si automobilky uvnitř koncernu svým výrobním programem vzájemně nekonkurovaly. Jakákoliv fúze se silnějším partnerem pak může potenciálně přinést ohrožení výrobního programu slabšího člena v případě, že představuje konkurenci. Vstup Fordu by pro Škodovku znamenal, že by uvnitř koncernu proti sobě stály Octavia a Ford Focus, Škoda Fabia by zase křížila plány připravovanému nástupci Fordu Fiesta. Až by se rozběhla výroba "velké" škodovky, kterou automobilka vystavovala letos v Ženevě ještě coby studii pod názvem Montreaux, zřejmě by s úspěchem narušovala prodejní strategii automobilky Volvo, kterou získal Ford v roce 1999 a jež mimochodem donedávna představovala pro Škodovku kvalitativní vzor. V případě, že by se Volkswagen dostal do rukou koncernu GM, stála by Škoda tváří tvář výrobnímu programu německé automobilky Opel, která je v Evropě jeho strategickou součástí. Stala by se konkurencí zejména modelům Astra a Corsa, v blízké budoucnosti by nový prostorný sedan Škody mohl ubírat zákazníky Opelu Omega.


Jak píší Lidové noviny, vrásky přidělává mnoha firmám v Horních Rakousích snaha rakouské vlády omezit příliv pracovních sil z nově přijatých zemí EU. Podnikatelé se totiž obávají, že bez zahraničních zaměstnanců se v zemi zastaví hospodářský růst. Rakousko se ocitlo ve velmi paradoxní situaci. Většina jejích obyvatel žádá, aby lidé z nově přijatých zemí EU nesměli ještě sedm let po vstupu volně pracovat v kterémkoliv státě unie. Hornorakouské firmy ale přitom doslova zoufale shánějí kvalifikované zaměstnance. V Horních Rakousích, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje jen těsně nad třemi procenty, chybějí řemeslníci, číšníci, pokrývači, zedníci, počítačoví experti a celá řada dalších profesí. "Kdyby záleželo na podnikatelích, samozřejmě by za takového stavu žádný dočasný zákaz volné práce Čechů v EU nepožadovali," potvrdil LN předseda Průmyslové komory v Linci Walter Bremberger. Takřka plná zaměstnanost Hornorakušanů totiž podle něj brání rozvoji takových odvětví, jako je třeba turismus a tradiční řemesla. Proč tedy vláda tak tvrdě prosazuje dočasný zákaz práce lidí z nově přijatých zemí na pracovním trhu EU, když země nutně potřebuje pracovní síly? "Na to se musíte zeptat vlády, která zřejmě podléhá tlaku voličů. Mnozí z nich si totiž pamatují, jak sami před 25 lety jezdili za prací do Německa, kde byla tehdy o 40 procent vyšší životní úroveň," uvedl Bremberger. Celá řada Hornorakušanů se tak podle něj obává podobného scénáře, jaký už oni sami zažili z druhé strany. Obyvatelé chudší země především z příhraničí se okamžitě začnou podbízet zaměstnavatelům za hranicemi a připraví tak o zaměstnání příliš drahé domácí pracovníky.


Podle deníku Právo je zpochybněn prodej Lucerny švagrové prezidenta Dagmar Havlové. Prodej poloviny paláce z majetku dceřiné společnosti Chemapol Group totiž zpochybnil zvláštní konkurzní správce Jaromír Henyš. Podle něj se prodej uskutečnil za nápadně nevýhodných podmínek. Společnost C.H.R. koupila polovinu Lucerny za 200 miliónů korun od prezidenta Václava Havla v roce 1997 a po dvou letech ji prodala jeho švagrové za 145 miliónů. "Otázkou je, zda za 24 měsíců mohla klesnout cena této nemovitosti o 55 miliónů," sdělil Právu Henyš. Dodal, že soudní znalci budou muset stanovit tržní cenu v době prodeje. "Domnívám se, že podmínky prodeje byly z pohledu konkursních věřitelů firmy C.H.R. nevýhodné. Za další problém transakce považuji i platební podmínky a způsob úhrady kupní ceny," dodal. Úpadce podle něj fakticky inkasoval ze 145 miliónů pouze 5,5 miliónu korun. Zbytek úhrady tvořil zápočet pohledávek vůči Havlové. "Tím byl jeden z věřitelů společnosti C.H.R. fakticky uspokojen na úkor ostatních věřitelů. Navíc část plateb ze strany Havlové byla uhrazena formou směnek, což bude předmětem dalšího zkoumání," poznamenal Henyš. Havlová pro Právo reagovala slovy: "Není žádného důvodu, který by mohl zpochybňovat řádně nabyté vlastnictví k paláci Lucerna. Zdůrazňuji, že všechny mé závazky vůči C.H.R. byly splněny." Správce tvrdí, že zákon mu umožňuje do konkursní podstaty zahrnout i věci, které náleží třetím osobám, zjistí-li, že byly podle zákona prodány za nevýhodných podmínek. "Proto jsem do konkursní podstaty zapsal i onu ideální polovinu Lucerny," vysvětlil Henyš. Podle Jaroslava Hudce, pracovníka správy konkursu Chemapol Group, ideální polovina Lucerny, kterou držela v majetku C.H.R., měla v zástavě slovenská Tatrabanka za úvěr, který poskytla této firmě. "To znamená, že jestli je majetek v zástavě, tak se nedá prodat, a C.H.R. byla v době vyhlášení konkursu Chemapol Group v takovém finančním stavu, že vůbec nebyla schopna úvěr Tatrabance splatit," informoval Hudec Právo. "Jak se Havlová vyrovnala s Tatrabankou, je její věc," řekl Hudec a dodal, že prodej ideální poloviny Lucerny Havlové byl ze strany C.H.R. v té době nejlepším možným řešením vzhledem k předcházejícímu hospodaření Chemapol Group.


Mladá fronta Dnes informuje o premiéře inscenace Mor na ty vaše rody!!!, kterou uvede v neděli pražské Divadlo Archa. Jde o společný projekt královéhradeckého Divadla Drak, Mezinárodního institutu figurálního divadla a Japan Foundation. Režisér Josef Krofta tu spojil inspiraci japonským loutkovým divadlem bunraku se Shakespearovou hrou Romeo a Julie, hradecký soubor doplnil japonskými herci. Bunraku patří mezi tradiční druhy divadelního umění a loutku v něm zpravidla ovládají tři vodiči odění v černém: hlavní vede hlavu, trup a pravou ruku, druhý levou ruku a třetí animuje nohy, případně sukni. Kroftu japonské loutky bunraku uchvátily už před lety. "Od začátku jsem si kladl otázku, kdo jsou ti tři černí anonymní vodiči," říká režisér. "Hledali jsme s dramaturgem Miloslavem Klímou vhodný titul, jak jejich výsostně východní techniku spojit s evropským divadelním názorem. A došli jsme k Shakespearovi a k jeho Romeovi a Julii. Jde totiž skoro o tutéž dobu: technika tří vodičů vznikla na ostrově Awadži zhruba v době evropské renesance." Bunraku provázejí prastaré rituály: mistr si loutku nosí domů a do divadla ji přinese dvě hodiny před představením - garderobiérka a vlásenkářka ji obléknou, přidělají paruku a chovají se k ní jako ke skutečné herečce. K dalším plánům režisér královéhradeckého Divadla Drak uvádí: "Chodím dlouho po špičkách kolem Exupéryho Malého prince s vědomím, že jde o látku nepřevoditelnou na divadlo. Viděl jsem Malého prince hrát mockrát - sice i ohromně zajímavě, ale vlastně nikdy dobře. Nikdy mě představení nezasáhlo stejně jako knížka. A rád bych se víc soustředil na Mezinárodní institut figurálního divadla, které působí při Divadle Drak, a jeho propojení s DAMU. Přál bych si, aby se jeho činnost legalizovala v tom smyslu, že nebudeme odkázáni jen na prostředky ze zahraničí. Abychom mohli být i důstojnými hostiteli."


Soutěž je kompletní, jednání s hvězdami vrcholí a na zvýhodněné přihlášky zbývá pár dní - v takovém stadiu se podle Mladé fronty Dnes nachází 36. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který 5. července zahájí Nastassja Kinská s filmem Americká rapsodie a 14. července ukončí Deník Bridget Jonesové s Renée Zellwegerovou v hlavní roli. Až na dvě výjimky, americký Svět duchů a francouzskou Amélii z Montmartru, představuje sedmnáct soutěžních snímků světové či mezinárodní premiéry. Z mimosoutěžních filmů, o které usilovala, musela programová ředitelka Eva Zaoralová oželet jen canneského vítěze - Synův pokoj. Majitel práv se prý na ni zlobí, protože jiný jeho snímek odmítla přijmout do soutěže. "Zdál se mi mírně obscénní," vysvětlila, "nicméně měkčí erotiku si mohou dopřát milovníci nahých ženských těl v retrospektivě španělského filmaře Bigase Luny." Další tvůrčí pocty budou věnovány Otakaru Vávrovi, Krzysztofu Zanussimu či Jafaru Panahimu, jenž představí i svůj vítězný Kruh z loňských Benátek. Zvláštního uvedení se dočká Kusturicův dokument o skupině, s níž 7. července také zahraje ve festivalovém klubu Lázně I; o vstupenky na koncert je zájem už nyní.

Speciální projekce Beresfordovy Nevěsty větru, též za účasti režiséra, se pak uskuteční stylově v karlovarském divadle pyšném na Klimtovu oponu - právě Klimt, ale i Gustav Mahler či Oscar Kokoschka totiž v příběhu vystupují. Chystají se i distribuční předpremiéry, klasikové Godard a Visconti či mladá korejská generace. Fórum nezávislých představí třicet snímků včetně argentinské nové vlny či ženských režisérek. "Na téma digitální nezávislost, tedy o technologii, která dává kameru do ruky i mladým, chudým a neznámým, připravíme debatu s tvůrci i diváky," informuje autor sekce Štefan Uhrík. Festival hostí i další pracovní setkání: s lidmi z Východu působícími na Západě, s producenty, jako je Andrew Vajna, z jehož dílny vzešel Terminátor či Základní instinkt, a s hercem Benem Kingsleym: ten slíbil, že povede studentskou dílnu. Zájem o akreditace se zatím neliší od loňského, je tu však jedna důležitá změna. "Kdo se přihlásí ještě v Praze, což je možné do 15. června, má nárok na pět vstupenek denně. Kdo se akredituje až ve Varech přímo na festivalu, získává jen čtyři lístky na den," vysvětlila šéfka produkce Markéta Černá. Letos je možné vybírat filmy a rezervovat vstupenky i mobilními telefony. O filmový trh, jaký mají Cannes či Berlín, karlovarský festival zatím neusiluje. "Zkoušely to Benátky a vzdaly to. Jsme malá země s malým trhem a nemá cenu riskovat trapas jako třeba v Káhiře, kde stálo pár liduprázdných stánků. Vždyť ve Varech se vybírá, jedná, prodává, nakupuje, čili obchodní styk se děje i bez oficiální nálepky," míní prezident přehlídky Jiří Bartoška.


Českokrumlovský zámecký park opanují podle Hospodářských novin Dumasovi Tři mušketýři. Hra režírovaná mladým Martinem Glaserem, který se spolu s Olgou Šubrtovou podílel na adaptaci Dumasova díla, nabídne všechno, co k ní patří - rytíře, koně, bohatý kompars. V jednu chvíli je na scéně až padesát lidí a všechno musí klapnout na vteřinu. Nástupy, hudba, otočení točny. "Vedení divadla nám na tak těžkou inscenaci dalo jen šest týdnů. Chce to nasazení ode všech a věřím, že to dobře dopadne," říká Glaser. Své Tři mušketýry označuje dodatkem "s láskou a úsměvem". "Jejich autor je bral dost vážně. Pro krásné zámecké prostředí jsme proto hledali trochu jiné pojetí, aby se lidé i pobavili a zažili hezký večer. Snad jsme ty křehké proporce správně nastavili," dodává. V programu Divadelního léta v Českém Krumlově je dále Bizetův balet Carmen, Dvořákova Rusalka, muzikále Divotvorný hrnec a Mozartův Don Giovanni. Očekává se, že letos do hlediště přijde podobně jako vloni na třicet tisíc diváků. Možná takřka naposledy, protože příští divadelní léto 2002 by mělo být na zámecké točně poslední.