31-07-2001

Výběr z českých deníků s datem 31. července připravila Eva Petržílková.

Listy mimo jiné hodnotí postoj ministra zahraničí Jana Kavana, který odmítl, že by přítomnost britských imigračních úředníků na ruzyňském letišti byla projevem rasové diskriminace:

Za naprosto nevhodné považuje předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda letištní kontroly, které mají podle Prahy a Londýna zabránit zavedení britských víz pro české občany. Uvádí to deník Právo s tím, že podle Svobody by však vízová povinnost s Velkou Británií mohla znamenat vážný signál pro zavedení víz s celou Evropskou unií. Naopak pro zavedení víz se v pondělí vyslovil předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus, který se zároveň ostře ohradil proti kontrolám Britů s odůvodněním, že jimi britští úředníci narušují suverenitu České republiky. Právo dodává, že se zavedením víz nesouhlasí ani předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). V době, kdy se Česko chystá ke vstupu do EU "mi (návrh) připadá nenormální, proti smyslu procesu, kterým jdeme", řekl Právu. Kontroly na letišti zavedli Britové na základě mezivládní úmluvy předminulý týden, a to ve snaze předejít vízové povinnosti, která České republice kvůli žadatelům o azyl hrozí již několik let, vysvětluje deník.

Do slepé uličky, v které by se každý soudný člověk obrátil a rychle vydal nazpět, zavedla podle autora komentáře v Lidových novinách snaha ministra zahraničí Jana Kavana obhájit letištní kontroly na ruzyňském letišti. Podle listu se ministr Kavan zvolna stává hlavním pionýrem slepých uliček v české vládě. Prosadil nesmyslný bojkot legitimní rakouské vlády, představil chimérický česko-řecký plán, který měl uklidnit Kosovo, kvůli kubánské rezoluci nás rozhádal s USA, vypočítává autor. "Dalším jeho dítkem je elegantní rasové síto na ruzyňském letišti. A je to stejné jako v minulých případech. Na konci slepé uličky, kde by se každý soudný člověk obrátil a rychle vydal nazpět, pochoduje Jan Kavan na místě, dře čelem o zeď a zmateně hovoří o cestách, které vždy vedou do Říma (či v tomto případě do Londýna?)," ptá se autor komentáře.

Komentář v deníku Právo upozorňuje na to, že čtyřem českým občanům, kteří nebyli Romy, nedovolili britští úředníci odletět za kanál La Manche až poté, co kontrolou neprošel romský externí reportér ČT Richard Samko. List soudí, že tito lidé možná opravdu vzbudili nějaké podezření britských úředníků, v každém případě však Britové tyto případy uvítali. Podle Práva jsou totiž důkazem, že sice diskriminují, a dokonce svévolně, a navíc podle nezveřejněných, neznámých a pravděpodobně přesně neurčených kritérií, avšak jejich diskriminace není rasová. "Ta úleva - konečně důkaz, že britská státní správa neprovádí rasovou diskriminaci. Důkaz tolik vítaný, že je podezření, že si ho Britové sami záměrně vyrobili," píše Právo.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 podalo žalobu na někdejšího předsedu vlády ČSSR a bývalého ministra vnitra Lubomíra Štrougala. Lidové noviny o tom informovala vedoucí zastupitelství Eva Zářecká. Štrougal je podezřelý, že v březnu 1965 neodeslal generální prokuratuře spis o některých příslušnících ministerstva vnitra. Měl tak krýt vraždy tří lidí zastřelených bývalou StB v roce 1948. Zastupitelství podalo žalobu ve shodě s návrhem vyšetřovatele pro zneužívání pravomoci veřejného činitele, za které Štrougalovi hrozí až desetiletý trest vězení. Sedmasedmdesátiletý Štrougal se ale cítí nevinen. V Právu se při tom odvolává na svědectví více než 40ti lidí. Podle něj není jediný svědek, který by dosvědčil, že bránil nebo vytvářel jakékoliv překážky vyšetřování zmíněných vražd.

 

Stoleté výročí narození někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, popraveného po vykonstruovaném procesu s komunistickými funkcionáři v roce 1952 komentuje Mladá fronta Dnes. Nejprve bolševici napájeli svoji revoluci krví třídně a ideologicky "jiných", píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Když začala jejich krevní banka postrádat materiál, revoluční upír se zakousl do krku vlastních lidí. Litujme každého života. Už v roce 1963 byl Rudolf Slánský rehabilitován právně a občansky. O pět let později pak stranicky. Nikdy však v minulém režimu nepadlo slovo o tom, že kdyby nebyl tehdy popraven, měl by být nyní odsouzen za smrt Heliodora Píky či Milady Horákové. Vykladači marxismu-leninismu-stalinismu rehabilitovali své soudruhy, které popravili a kteří byli ochotni sloužit až do roztrhání těla. Nesoudí ty, kteří trhali těla oněm "jiným", konstatuje deník.

 

K pomalým mlýnům přirovnávají pozdní a polovičaté stíhání komunistických zločinů v České republice Lidové noviny. Soudci odložili líčení s Aloisem Grebeníčkem i se sadistickým velitelem Dubou z lágru Vojna. A když na někoho dopadla pozdní spravedlnost, byli mučitelé trestáni tak sametově, že to je výsměch jejich obětem, píše dále deník. Ze statisícové zločinecké mašinérie bylo dodnes pravomocně odsouzeno jen devět lidí. Kdyby nebylo práce ÚDV, byli by na svobodě i oni. Alibistické odsouzení jednoho komunistického prokurátora Vaše či komunistického expremiéra Štrougala ovšem nemůže ospravedlnit deset let právního marasmu. Ten zůstane hanbou polistopadových vlád, uzavírají Lidové noviny.

 

Vedení odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy hodlá požádat premiéra Miloše Zemana, aby odvolal ministra dopravy Jaromíra Schlinga. Píší to Zemské noviny s tím, že odboráři nejsou spokojeni se skutečností, že ministr přes veškeré sliby nezměnil testy pro řidiče, které jsou podle nich zavádějící a umožňují švindlovat. "V červnu nám slíbil, že po kritických připomínkách připraví nové sady zkušebních testů. Minulý týden nám řekl, že nic takového nepřipadá v úvahu," řekl novinám předseda svazu Stanislav Havrlík. Podle Schlinga jsou však testy v pořádku a většina uchazečů o řidičské průkazy je podle něj v dobrých autoškolách zvládne napoprvé, dodává deník.

 

Zemské noviny se zamýšlejí nad privatizací Českých aerolinií a kladou si otázku, koho jim vláda vybere za partnera. "Letecká společnost už jednou ženicha dostala a nebyl to nikdo jiný než gigant Air France. Z tohoto manželství však ČSA musely rychle vycouvat, protože přineslo jen velké ztráty, z nichž se domácí firma vzpamatovává dodnes," píše deník. Mnoho lidí proto překvapí, že se v souvislosti s opakovanou privatizací znovu hovoří o Air France jako o nejvážnějším nápadníkovi. Podle odborníků však v posledních pěti letech prošla i francouzská firma pozitivním vývojem. V prospěch Air France hovoří i to, že je jedním z nejvýznamnějších členů aliance Skyteam, kam patří i ČSA. České aerolinie se podle listu mohou už pochlubit svými úspěchy a mezi leteckými společnostmi postsocialistických zemí nemají nikoho, kdo by se jim mohl rovnat. "Obrovský pokrok nejlépe vynikne při srovnání s jiným dopravcem - Českými drahami. Zatímco státní železnice ještě nepřekročila svoji minulost, aerolinie přesvědčují, že Češi dokážou v mezinárodní konkurenci obstát na výbornou," dodávají Zemské noviny.

 

Pravděpodobně na více místech současně začne letos na podzim realizace projektu Internet do škol, který zajistí napojení všech základních a středních škol na globální počítačovou síť. Píše to deník Právo s odvoláním na pondělní prohlášení koordinátora projektu Jakuba Rainische. Podle něj bude zavádění internetu do škol ještě předcházet uzavření smlouvy s generálním dodavatelem a zřejmě také série atestačních řízení se subdodavateli v regionech. Rainisch Právu řekl, že reálným termínem pro podpis smlouvy s generálním dodavatelem je polovina září. Realizace projektu je od samého počátku terčem kritiky ředitelů škol a některých pravicových poslanců, kteří opakovaně vyzývali ministra školství Eduarda Zemana, aby řízení zrušil a urychleně hledal náhradní řešení. Zeman ale trval na pokračování soutěže, připomíná deník.

 

Jak uvádí deník Mladá fronta Dnes, českého vína může být za pár let na trhu podstatně méně. Našim vinařům totiž hrozí, že přijdou po vstupu země do Evropské unie kvůli svým chybám o stovky hektarů vinic. Polovina z nich totiž přes blížící se termín 21. srpna dosud nepřihlásila své vinohrady k nové registraci u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Jen z takto přihlášených vinic budou moci po vstupu České republiky do unie lisovat víno. Stejně tak se budou smět obnovovat jen registrované vinohrady. Podle Jaromíra Čepičky z odboru trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského bude v den vstupu země do unie platit takzvaný stop stav - oficiálně tedy budou existovat jen přihlášené vinice. Jak k tomu Mladá fronta Dnes dodává, Česko by za neodpovídající evidenci muselo po vstupu do unie každoročně platit značné pokuty. Navíc jen evidovaných ploch se bude také týkat možnost získávání dotací.

 

Na nedostatečnou disciplinovanost českých vinařů upozorňuje komentář ve stejném deníku. Vinice bez registrace nedostane dotaci, nevyrobí se na ní přívlastkové víno, píše autor. A co je nejhorší, na vinici bez papírů se už nesmí znova zasadit. A založit novou, to už vůbec nepřipadá v úvahu. V unii by se strhl větší poprask, než způsobil Temelín. Evropská unie chrání svoje zemědělce dokonce i před těmi lepšími z nich a zakazuje jim investovat do nových vinic. Změkčilé prostředí bez konkurence přináší podle komentáře výsledky. Stará dobrá evropská vína stále častěji vytlačuje Jižní Amerika a Afrika nebo třeba Austrálie. Zemědělská politika Evropské unie si nehraje na hospodářskou soutěž a svobodné podnikání. Každý ať má tolik vinohradů, s kolika vstoupil do Evropy, víc ani ránu. A tak perspektivní pěstitelé sázejí, seč jim dostatek kapitálu dovolí. Zbývá jim už jen pár týdnů. Jejich úporná snaha je výplodem zdravého selského rozumu. Dobře vědí, že žádné dotace ani zelená nafta půdu nenahradí. S takovým názorem ovšem v Evropě neuspějí, konstatuje v závěru komentátor.

 

Zemské noviny soudí, že veřejnoprávní televize nemá takové pravomoce jako stanice soukromá proto, že na ni dohlíží rada, kterou zas bedlivě sledují politici. Vánoční krize na Kavčích horách podle listu slova předvedla, v jaký "absurdistán" může tento stav vést. "V Poslanecké sněmovně se dokonce dvakrát hlasovalo, jestli je v Česku svoboda slova," píše deník. Připomíná, že redaktoři, kteří proti svým nadřízeným stávkovali nepřetržitou prací, se po vítězství dostali do nesnadné situace. Protože jedni politici je podpořili a jiní kritizovali, leckdo redaktory podezírá, že nejsou při své práci nezaujatí, míní deník. "Také noví šéfové na Kavčích horách tančí mezi vejci. Zdůrazňují profesionalitu a některým reportérům začali vytýkat chyby. To by bylo všechno v pořádku, kdyby stejně přísný metr platil na všechny a všechno," uzavírá deník.

 

Hospodářské noviny se vracejí ke kauze Štiřín. Získaly totiž další informace, že v Konferenčním centru ministerstva zahraničí našli policejní experti tři místo původně oznámených dvou štěnic. Listu to potvrdil nejmenovaný vysoce postavený policejní důstojník. Z nalezených odposlechů byly dva plně aktivní. Představitelé Kavanova resortu přitom v květnu ubezpečovali, že v době nálezu už štěnice nefungovaly. Tyto zprávy vyvracejí nedávné tvrzení představitelů ministerstva zahraničí, že diplomatcké rozhovory na štiřínském zámku nemohly být odposlouchávány, dodává list.

 

Od prvního srpnového dne se zvedne v České republice nová spotřební daň na cigarety, cena za jednu krabičku o jednu až pět korun, připomínají Hospodářské noviny. Kuřáci to ale pocítí až za měsíc. Výrobci totiž musejí označovat krabičky známkou s jednotnou cenou od prvního září. Kuřáci se tak brzy setkají se stejnou cenou cigaret v tržnici, u trafikanta nebo v pětihvězdičkovém hotelu. Výrobci chtějí nastavit ceny co nejvýhodněji, a proto zatím vyčkávají, aby je upravili podle toho, jak se zachová konkurence, uvádí deník.

 

K nepovolené technopárty na Českolipsku se vrací deník Právo. Terčem jeho kritiky se ale nestali ani tak její pořadatelé a účastníci, nýbrž policisté. Proti gustu žádný dišputát, svobodný člověk má právo bavit se jakkoli, pokud tím nezpůsobuje újmu jinému, konstatuje. V této zemi ale nelze svobodnou technopárty uspořádat, aniž by trpěla svoboda občanů v sousedství. Jde o to, že policie České republiky nebyla schopna řádně chránit jejich práva. Jen se ochomýtala kolem a vykazovala činnost vybíráním pokut. Z těch ale občan X, který v sobotním vedru nemohl otevřít okno kvůli kraválu, nedostane ani haléř. Ta nejzávažnější zpráva, která k nám z technopárty přichází, se tedy zdaleka netýká jen milovníků hlučné muziky. Každý z ní totiž může vyčíst, že při dostatečném počtu a při dostatečné míře arogance lze dělat cokoli - aťsi tím trpí libovolné množství lidí, konstatuje v závěru Právo.

 

Představte si, že ve většině evropských zemí musí nosit roušku přes obličej pouze ženy mezi osmnácti a třiceti lety. V několika ji nemusí, aspoň ve vybraných podnicích, nosit vůbec. Ve Spojených státech musí však chodit zahalené všechny... Šílený nesmysl? - píše autor komentáře v Mladé frontě Dnes a pokračuje: Představme si místo tradiční roušky jiný východní produkt, marihuanu. Nechová se v tomto případě vyspělá západní civilizace stejně jako v onom "absurdním" příkladě? Z konopí se dřív vyráběly oprátky. Jednu si pyšný Západ navléká na krk. Zatímco někde v Evropě si lidé starší osmnácti let mohou koupit sušené konopí stejně jako cigarety, většina amerických států tvrdě trestá i jeho držení. Podobně přísný je náš zákoník, podotýká autor. Kanada nyní povolila marihuanu požívat těžce nemocným. Podle lékařů totiž zmírňuje potíže. Očividný paradox zmizel. Zatímco už desítky let může lékař na tišení velkých bolestí předepsat silné opiáty, marihuanu dosud nesmí. U nás mohou být stále nemocní, kterým konopí pomáhá, odsouzeni k poměrně vysokým trestům. Z čeho by plynula potíž s rouškou? Z toho, že na rozdíl od jiných kultur ta euroatlantická dospěla k tomu, že nemůže svobodným občanům přikazovat, co mají nosit. Nechává to na soukromých klubech. Podobně odmítá zakazovat zákonem vybrané poživatiny. Nebrání hinduistům nejíst hovězí, muslimům a židům vepřové. Zákaz něčeho, čím neohrožujeme druhé, však jde proti základním představám Evropy a Ameriky, píše komentátor. Konopí i tvrdší drogy byly přesto ve "vyšším zájmu" zakázány. Tím vyšším zájmem je zdraví občanů. Ve jménu zdraví je omezena svoboda. Nyní se ve jménu zdraví do Kanady kus svobody vrací. Není však svoboda vyšší hodnota než dobrá kondice? Dokud tuto otázku Západ jednoznačně nerozřeší, bude se zmítat v konopné smyčce, uzavírá autor komentáře své zamyšlení.

31-07-2001