03-08-2001

Z českých deníků s datem 3. srpna vybírala Zdeňka Kuchyňová.

O speciálním týmu, který bude dohledávat nezákonně nabytý majetek píší Hospodářské noviny. Jeho výši odborníci odhadují na stamiliardy. Šéf takzvané ekonomické kontrarozvědky Jaroslav Macháně uvedl, že informace o ziscích ze zločinů, u kterých nebude dostatek důkazů k soudnímu zabavení, předá ke zdanění finančním úřadům. Dohledávat nezákonně získaný majetek má za úkol nově založený tým s názvem "Výnosy". Na jeho činnost výrazně přispěje evropský podpůrný program Phare. Tým funguje už druhý měsíc. Snaha o odebrání zisku by měla výrazně omezit další aktivity podsvětí, které se neustále pokoušejí proniknout do legální sféry obchodu a politiky. Náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík dodává, že tým bude velmi aktivně spolupracovat s Ministerstvem financí, které v této problematice disponuje množstvím závažných informací. Vedení policie se bude snažit, aby do útvaru přicházeli nejlepší odborníci z resortu, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Na svět se klube nová strana, píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Chtěla by být jako ruský bohatýr. Zrodí se tři čtvrtě roku před volbami a chce výrazně zamíchat jejich pořadím, ne-li přímo vyhrát. Vstupuje do otevřených dveří. Voliči touží po změně. Doba hraje do ruky těm, kdo dokážou být přesvědčiví v médiích a umějí ve správný čas oslovit ty pravé lidi. Nová strana s návzem Cesta změny může překvapit, budou-li v jejím čele velmi dynamičtí lidé. Ti, kdo dokážou do přitažlivých hesel zformulovat skutečné problémy dneška. Ti, kdo konečně dokážou přijít s důvěryhodnou politickou nabídkou. V takovém případě má nová strana šanci zaujmout. Nutno však dodat, že pouze v takovém případě. Jediná chyba, jediné zaváhání ji naopak srazí do hrobu, končí Mladá fronta Dnes.

O nové politické straně píší i Lidové noviny. Bude plná nových mladých ambiciózních lidí, kteří už nehodlají pouze protestovat proti opoziční smlouvě, ale chtějí nabídnout i pozitivní alternativu. Nováček to nebude mít jednoduché. Mohl by překvapit programem, to ovšem bude vzhledem k podobnému zaměření Čtyřkoalice těžké. Dalším trumfem by mohly být silné osobnosti, ty ale od nové strany dávají postupně ruce pryč a není kde brát. Václav Havel chce zůstat nestranický a Jan Švejnar se raději drží svých teorií. Sázet na nováčka proto může jen hazardér. Tak mizerný kurs totiž už dlouho nikdo neměl. A to se ještě nezačalo hrát, uvádějí Lidové noviny.

 

Irácký národní kongres, organizace aspirující na zastřešení všech skupin bojujících za svržení režimu Saddáma Husajna, se chystá brzy otevřít v Praze svou kancelář. Poradce londýnského vedení Záb Setna deníku Právo řekl, že o vzniku kanceláře začali s českou stranou diskutovat před šesti měsíci. Tyto debaty v zásadě skončily a od české vlády dostali příznivou odpověď, že můžou mít v Praze své zástupce. Ředitel odboru Blízkého východu na ministerstvu Ilja Mazánek, pro deník uvedl, že informaci o rozšíření kanceláří zmíněné organizace ve světě zaznamenali. Ale že by se to týkalo České republiky, o tom neví. Mazánkovo tvrzení se shoduje s informací, které listu poskytl člen ústředního výboru kongresu Mufak Francis Fatúhí. Dosud s českou vládou nezačali jednat. Čeká ale, že příští týden z ústředního výboru přijde dopis ministru zahraničí Janu Kavanovi. Jako hlavní důvod vybudování kanceláře právě v Praze aktivisté irácké opozice uvedli strategickou polohu města v centru Evropy - z níž ovšem podle arabského tisku těží i irácké tajné služby, podotýká Právo.

 

Hospodářské noviny uvádějí, že společnost CET 21, která má licenci k vysílání televize Nova, požádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o její prodloužení o dalších 12 let. Jestliže rada žádosti vyhoví, získá Nova jistotu až do roku 2017. To by jí mělo pomoci zdárně dokončit jednání o vstupu nového zahraničního strategického partnera. Jednání se vedou se dvěma možnými investory z mediální a jedním z finanční oblasti. Jména CET 21 zveřejnit nechce, aby neohrozila probíhající rozhovory, dodávají Hospodářské noviny. Možnost požádat o prodloužení licence za správní poplatek 200 miliónů korun zaručuje provozovatelům vysílání nový mediální zákon, který umožňuje i propojování vlastníků médií. Majetkové spojení dvou celoplošných televizí či dvou takových rádií však zákon nepřipouští.

 

Ministr české vlády podepíše ve vypjatých dnech desítky dokumentů. Jak píše Mladá fronta Dnes, bývalý ministr Jindřich Kabát před sedmi lety podepsal, co neměl. Zastavil nemovitosti, přestože mu to zákon nedovoloval. Nyní mu reálně hrozí, že kvůli tomu půjde před soud. Podle policejních vyšetřovatelů je věc jasná. Ministr porušil povinnosti při správě svěřeného majetku. "Tento výklad je pochybný," hájí svého klienta advokát Tomáš Sokol. Ministr není v pozici člena představenstva podniku, který má jasnou odpovědnost za správu majetku. Pokud podepíše nebo rozhodne na základě informací, které mu připravoval celý aparát, nemůže být génius, aby odhalil, jestli je to špatně, říká Sokol. Nový zákon o státní službě by se měl pokusit vnést jasno do toho, nakolik je ministr politikem a nakolik spíš nejvyšším úředníkem - manažerem. Po schválení této normy bude nejspíš jednoznačnější i to, nakolik je člen vlády osobně odpovědný za každý podpis na smlouvě. Ve většině zemí je díky zákonu o státní službě část odpovědnosti ministrů přenesena na státní tajemníky ministerstev. Jejich postavení a odpovědnost se dají srovnávat například s vedením firmy, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Přední místo v ekonomickém zpravodajství na stránkách tisku zaujímají zprávy o tom, že Česká národní banka ve čtvrtek oznámila vyšší odhad růstu cen pro letošní rok. Banka odhaduje, že ceny ke konci roku vzrostou o 5,1 až 5,8 procenta. Podle Hospodářských novin takové radikální zvýšení odhadu cenového růstu vede odborníky k úvahám, že Česká národní banka si může připravovat půdu pro následné zvýšení základních úrokových sazeb. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že "pokud se předpokládaná inflace naplní, bude muset vláda sáhnout k valorizaci důchodů a životního minima, ze kterého se vypočítávají veškeré sociální dávky. Pro státní pokladnu to může znamenat, že v příštím roce si bude muset jen na důchody připravit kolem deseti miliard korun navíc". Informuje také o tom, že vyšší inflace znehodnotí většinu bankovních vkladů občanů. Přes mírný růst úrokových sazeb se mohou průměrné výnosy z termínovaných vkladů pohybovat na konci roku na úrovni kolem čtyř procent.

 

Půl miliónu korun zatím stálo rodinu pátrání po ztracené dceři. Stát bez zaplacení odmítl pomoci. Jak uvádějí Lidové noviny, více než 14 dní hledá Ludvík Kubišta z Boharyně na Královéhradecku svoji dceru Janu, která se ztratila při sestupu z ekvádorské sopky Ilimisa. Bez výsledku po ní pátrala ekvádorská policie i armáda. Jedna z verzí vyšetřovatelů hovoří dokonce o únosu. Pátrání však začalo teprve poté, co dceru začala hledat rodina. Otci totiž v pátrání české úřady příliš nepomohly. Jediné pomoci se mu dostalo od policie, která požádala o spolupráci Interpol. Do Ekvádoru rodina na vlastní náklady vyslala dva mladíky, aby dívku hledali. Ti pod sopkou našli pouze její batoh a deník. Najali domorodé stopaře a prohledávali okolí sopky. Stopaři tvrdí, že dívka je ještě na živu. Rodina se už smířila s tím, že prodá dům a je rozhodnutá dceru hledat. O její ztrátě se Kubištovi dozvěděli až po deseti dnech elektronickou poštou. Přestože se Lidovým novinám podařilo získat kontakt na rodinu Kubištových během třiceti minut, vymlouvají se pracovníci ministrerstva zahraničí na to, že měli chybné telefonní číslo.

 

Zlaté časy dobře placených jedlíků, kteří si zvykli docházet na oběd do snad nejlevnější restaurace v zemi - senátní jídelny - se chýlí ke konci. Jak píše Právo, od září budou stát všechna jídla v Senátu o osmdesát procent více. Klidně spát mohou jen pracovníci kanceláře parlamentní horní komory, na které se nové ceny vztahovat nebudou. Odzvoní tak dobám, kdy si zákonodárci mohli vychutnat celé menu i se zákuskem a stačila jim k tomu padesátikoruna. Zdražování v jídelně patří k horkým tématům současných politicko-gastronomických debat senátorů. Někteří z nich neskrývají rozhorčení a tvrdí, že nové ceny budou neúměrně vysoké. Nevadí jim, že i tak pořídí kompletní stravu nepoměrně laciněji než jejich voliči v restauracích mimo parlament. Nyní musí pokrmu lačný senátor s příjmem téměř 42 tisíc korun měsíčně zaplatit za polévku okolo pěti korun. Hotová jídla se pak pohybují v relaci 20 až 30 korun. Senátní stravování získalo tak velkou proslulost, že sem z Poslanecké sněmovny zaskočí občas i její šéf Václav Klaus. Ačkoliv je ve sněmovních budovách pět restaurací, nikde však zdaleka nevaří tak dobře jako v Senátu.

03-08-2001