15-08-2001

Výběr z českých deníků s datem 15. srpna připravil Josef Kubeczka.

Většina komentářů českých deníků se shoduje v tom, že za pokles počtu obyvatel podporujících vstup České republiky do Evropské unie mohou čeští politici. Lidové noviny uvažují nad výrokem vicepremiéra Pavla Rychetského, že britské úřady by měly českou stranu informovat o neúspěšných žadatelích o azyl v Británii.

Nárůst občanů, kteří pochybují o užitečnosti vstupu České republiky do Evropské unie, je podle Zemských novin "výsledkem práce" české politické scény. Hodně škody natropili vládnoucí sociální demokraté. Kdejaký zákon protlačují parlamentem se zaklínáním, že bez něj se dveře do unie zabouchnou. Proti nim šturmují občanští demokraté. Ti sice vstup do unie podporují, nezapomenou ale pokaždé dodat, že je to jaksi jen z nezbytí. Bohužel zatím nevyvrátili podezření, že strana modrého ptactva se nejvíce obává například zavedení pořádku do soudnictví a státní správy, uvažuje komentátor. Nikdo však podle Zemských novin nebyl schopen občanům říci, že Evroposké unii nelze uniknout například proto, že valná většina českého zahraničního obchodu směřuje právě tam a české zboží proto musí tak jako tak vyhovět tamějším nárokům a normám. A jestli na tom chce Česká republika něco měnit, tak jedině, když bude uvnitř a ne venku, dodává autor komentáře Zemských novin.

Při kombinaci negativních zpráv z Evropy a nemohoucnosti českých politiků vysvětlit, proč do unie ANO, nepřekvapuje podle Hospodářských novin skutečnost, že postupně narůstá počet lidí rozhodnutých unii říci NE. Například při vysokých preferencích komunistů by bylo naivní předpokládat, že se neustaví odpovídající skupina odpůrců Evropské unie, píše list. Soudí, že i zaznamenaný rozpor sociální demokracie, kdy vláda rozdává často prvoplánový eurooptimismus, zatímco její příznivci se posouvají do tábora odpůrců, se dá vysvětlit sociálním složením voličů České strany sociálně demokratické. Zaměstnance, dělníky, úředníky i důchodce musejí změny spojené s Evropskou unií děsit. Nikdo jim zatím srozumitelně nezprostředkoval to, čeho si mohl všimnout třeba turista v Řecku: U každé větší stavby je cedule s informací o dotaci z evropských fondů," uvádějí Hospodářské noviny. Připomínají, že peníze znamenají práci, rozvoj. Co by se dělo, kdyby hlasování o členství v unii dopadlo záporně, si asi nikdo podle listu neumí představit. Stále totiž platí základní premisa, že není alternativa ke členství v Evropské unii. Možností, jak se bude unie vyvíjet dál, po rozšíření, je zato mnoho, zdůrazňují Hospodářské noviny.

 

Prostřednictvím Českého rozhlasu upozornil podle Lidových novin posluchače místopředseda vlády Pavel Rychetský na to, že Romové se nejen uchylují do Británie a požívají tam sociální pomoci. Po návratu navíc ještě vyinkasují sociální dávky, které se jim za dobu nepřítomnosti nahromadily. Pan Rychetský ale hravě našel z té neblahé situace východisko: britské úřady by nám oznámily, kolik od britského státu obdrželi žadatelé, kteří nedostali azyl a budou deportování do České republiky. Nemusel už ani dodávat, že navrátilci by pak už české dávky nedostali, požadovali by je nezákonně, píše autorka komentáře Lidových novin. Řešení považuje za opravdu jednoduché a možná i dobré, kdybychom nevěděli, že velkorysého systému sociálních dávek nezneužívají zdaleka jen Romové, nýbrž kdekdo. Pak se ovšem nápad, jak skončit s romskými podvody, nutně jeví jako poněkud rasistický, dodávají Lidové noviny.

 

Bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné nestandardně zastavil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) v případě svého bývalého pracovníka Ondřeje Karase. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že Karas za krokem NBÚ vidí jednoznačnou odplatu za to, že si dovolil vzepřít se direktivě této instituce. Karas, který má ambice pracovat pro českou diplomacii, je tak předem deklasován, a to bez možnosti odvolání, dodávají Hospodářské noviny. Ondřej Karas vedl spor s NBÚ ohledně výpovědi, kterou řádně podal. Soud mu dal loni v listopadu za pravdu a NBÚ musel bývalému zaměstnanci doplatit zbytek ušlé mzdy a náklady na soudní řízení. Ředitel bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec letos počátkem srpna Karasovi sdělil, že se zastavuje jeho prověřovací řízení - dva roky poté, co bylo téměř dokončeno, píše list. "Vím o tom, že úřad žadateli o prověření sdělí, že prověrkami prošel nebo neprošel. Termín zastavení neznám," uvedl podle deníku poslanec ODS Jan Klas. Zatímco lidem, kteří od NBÚ už v uplynulých třech letech obdrželi rozhodnutí, že bezpečnostními prověrkami neprošli, dal v půlce července určitou naději na zvrat Ústavní soud, Karas zůstává bezmocný, poznamenává deník. Podle nálezu Ústavního soudu budou moci lidé, kterým NBÚ nevydá osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi, požádat o soudní přezkum. S tím ovšem nynější zákon o ochraně utajovaných skutečností nepočítá a ministr vnitra Stanislav Gross proto bude muset připravit novou normu. Rozhodnutí soudu bude platit až od června 2002. Na možné machinace NBÚ s bezpečnostními prověrkami upozornila Bezpečnostní informační služba. Následnou rozepří mezi civilní kontrarozvědkou a bezpečnostním úřadem se zabývala vláda, respektive její rada pro činnost zpravodajských služeb. Sporem se měl v červenci zabývat i sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost, avšak kvůli Kadlecově zdravotní indispozici se jednání neuskutečnilo, píší Hospodářské noviny.

 

Svoji účast na vojenské operaci Krkonoše, která měla připravit armádu na násilný vpád do sousedního Polska, přiznal velitel sil územní obrany Vladimír Sova, který nyní z pověření náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého koordinuje reformu vojenského školství. Uvádí to deník Super s tím, že o Sovově účasti na operaci se po celou dobu jeho novodobé kariéry nevědělo a byl dokonce dvakrát povýšen do hodnosti generála. Akcí Krkonoše se v roce 1991 zabývala i zvláštní vyšetřovací komise parlamentu, která ji odsoudila, protože byla namířena proti demokratickým hnutím v Polsku. "Byl jsem této akce účasten jako velitel praporu. Byly tam stovky a tisíce ostatních vojáků. Ničeho jsem se nedopustil," prohlásil podle listu Sova, který patří mezi nejžhavější kandidáty na post příštího náčelníka generálního štábu armády. V roce 1998 Sovu povýšil prezident Václav Havel do hodnosti brigádního generála a letos na generálmajora. Podle informací deníku Super nebyl prezident o skutečné minulosti generála informován. "Jen nám bylo řečeno, že pan Sova byl dlouholetým členem KSČ, zda to panu prezidentovi nebude vadit. Ale o akci Krkonoše jsme nebyli informováni," cituje list nejmenovaný zdroj z kanceláře prezidenta. O Sovově účasti na akci "Krkonoše" informoval Super poprvé před dvěma týdny. Náčelník armádního generálního štábu Jiří Šedivý tehdy Sovu označil za zkušeného odborníka na vojenské školství. Také ministr obrany Jaroslav Tvrdík na tiskové konferenci uvedl, že si Sovy váží a nemá důvod pochybovat o jeho kvalitách, píše deník Super.

 

Dvouletý podmíněný trest a čtyřletý zákaz vykonávat lékařskou profesi uložil karlovarský soud podle Mladé fronty Dnes bývalému přednostovi interního oddělení nemocnice v Karlových Varech Renému Bouškovi. Lékař bez svolení testoval nový lék na pacientovi, a tím mu podle soudu způsobil těžké zdravotní potíže. Šestapadesátiletý pacient loni v únoru zemřel. Bouška podle soudu testoval v lednu 1999 lék Cordichin proti srdeční arytmii, ačkoli k tomu neměl souhlas zaměstnavatele ani pacienta Jiřího Palouše, trpícího srdeční chorobou. V trestním příkazu je podle listu uvedeno, že pacient navíc nebyl pro testování léku vůbec vhodný a od prvního dne se jeho stav výrazně zhoršoval. "Postupně docházelo ke zpomalení srdeční akce, s čímž souvisela následná porucha funkce jater, ledvin a mozku. Obviněný přesto provádění studie nepřerušil," cituje list z příkazu. Přímou a jednoznačnou odpovědnost za smrt pacienta soud nekonstatoval. O vině lékaře rozhodl podle Mladé fronty Dnes koncem července trestním příkazem, který však dosud není pravomocný.

 

Velké pivovary v Česku chystají do konce roku další zdržení piva. Cena půllitru plzeňského piva by měla vzrůst až o korunu a v běžné pivnici by mělo pivo stát až 20 korun. Informují o tom Zemské novinyČeské slovo. "Se zdražením piva ještě do konce roku počítáme," informoval mluvčí Plzeňského Prazdroje Jaroslav Pomp. Vyloučil však dramatické zvýšení cen. Konkrétní čísla nesdělil s tím, že je to předčasné. Velké pivovary chtějí pokrýt náklady spojené s dodávkami po celém území republiky a údajně využívají i toho, že je pivo v České republice levnější než v ostatních zemích. "Cena piva v České republice je o třetinu nižší než v Evropské unii. Neznamená to však, že ceny poženeme před vstupem do Evropské unie ke stejné hladině. To by bylo podnikatelský scestné," citují deníky předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého. Malé pivovary, které jsou závislé na prodeji piva ve svém okolí, další letošní zdražení vylučují. "Ceny do konce roku určitě nezvýšíme. Máme vnitřní rezervy a zatím je z čeho čerpat, i když náklady stále vzrůstají," uvedl deníkům prezident Svazu malých nezávislých pivovarů České republiky Jiří Fusek.

 

Zhruba 30 miliónů korun má stát úprava rezidence v Královské zahradě na Pražském hradě, která byla od roku 1948 tradičním obydlím prezidentů. Uvádí to deník Právo s odvoláním na vyjádření mluvčího prezidenta Ladislava Špačka. Kancelář prezidenta počítá, že rekonstrukce skončí do konce funkčního období Václava Havla, tedy do února roku 2003. Podle Špačka nelze počítat s tím, že příští hlava státu bude mít jako Havel soukromou vilu, která splní všechny požadavky na reprezentaci a bezpečnost. Hradní rezidence, nazývaná také "domeček", pochází ze 17. století a byla původně domkem pro zahradníka. Prezident Edvard Beneš ji nechal podle Špačka rozšířit a přestavět pro obydlí hlavy státu. "Přistavěla se boční křídla, uchoval se barokní centrální trakt s freskami a vnější výzdobou, později se rozšířila o patra," řekl mluvčí. V době dokončování stavby Beneš rezignoval, takže prvním prezidentem, který se do vily nastěhoval, byl Klement Gottwald a po něm všichni českoslovenští prezidenti. Václav Havel v rezidenci bydlel pouze v době přestavby svého bytu na nábřeží, než si koupil vlastní vilu ve Střešovicích, cituje Právo Špačka. Dodává, že pokud si nový prezident zvolí rezidenci za své sídlo, Královská zahrada zůstane otevřena pro veřejnost.

15-08-2001