Přehled tisku

Z českých deníků s datem 24. 9. vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Český tisk mimo jiné rozebírá, jak se útoky na Manhattanu odrazily v české duši - třeba takového fotbalového fanouška. Jak píše Mladá fronta Dnes, když hlasatel vyzval diváky utkání fotbalové ligy mistrů mezi Borusií Dortmund a FC Liverpool k minutě ticha za oběti teroristického útoku v Americe, bylo na stadionu s padesáti tisíci diváky ticho jako v kostele. Na českých stadionech rušili vlajkonoši Sparty, Brna a Ostravy vzpomínky na oběti skandováním jména vůdce teroristů bin Ládina. Teroristický útok sice otevřeně schvaluje jen málokdo, chytráků, kteří u piva utrousí, že si to Amerika stejně zasloužila, je však nečekaně dost. Měli bychom si našich vlajkonošů více všímat, nabádá list s tím, že určitě existuje úměra mezi razancí hesel znějících na stadionech a postoji ve společnosti.

Jiný názor má v Lidových novinách spisovatel Jakub Horák. Jak uvádí, mladíci a fotbaloví fanoušci, křičící po pár pivech jméno Usámy bin Ládina, si pouze užívají trochu recese. Poplach českých intelektuálů, kteří z toho vyvozují dalekosáhlé závěry, považuje za směšný. Žádný rozumný člověk útok neschvaluje, konstatuje, ale proč si trochu nezažertovat, když vidíme naše jinak zkorumpované politiky, jak s vážnou tváří málem vyhlašují mobilizaci. Trochu jiné je to podle Jakuba Horáka s vystoupením vůdce fašizující frakce Kopala. V demokracii by ale mělo platit, že i když nesouhlasím s názorem druhého, udělám vše pro to, aby mohl být vysloven. Je sice těžké aplikovat tuto zásadu svobody slova i na podobné výplody, musíme se ale naučit tuto zásadu ctít, zdůrazňuje závěrem Jakub Horák.


Unie svobody se pokusí prosadit nový způsob, jak pomoci mladým lidem, aby neměli problémy s placením nákladů spojených se vzděláním. Jak Hospodářským novinám vysvětlila předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová, spoření na vzdělání by se zavedlo na stejném principu, jak funguje stavební spoření. Jednalo by se přitom o spoření se státním příspěvkem až 25 procent. "Ten, kdo by se dále vzdělávat nechtěl, by si mohl peníze vybrat nebo převést na stavební spoření a použít na bydlení," doplnila Marvanová. Autorem nápadu je Petr Matějů z Unie svobody. Podle listu nepovažuje nápad za špatný předseda poslaneckého klubu ODS a šéf rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý. Myšlenku státní podpory spoření na vzdělání však odmítá jako velmi nedokonalý a chybný koncept ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, uvádí Hospodářské noviny.


ODS kritizuje vládu, že překládá návrh státního rozpočtu s velkými deficity. Kritici by ale současně měli přiznat, že vyrovnaného rozpočtu či dokonce přebytku nemůže žádná vláda dosáhnout z roku na rok a navíc pouze škrty. Jak píše deník Právo, na přebytkový rozpočet si proto ještě pár let počkáme. Pokud vláda vzešlá z příštích voleb bude chtít udržet státní finance vyrovnané, musí zreformovat výdaje určené zákonem. Ty totiž včetně sociálních dávek a platů státních zaměstnanců spolknou zhruba 80 procent státních výdajů. Pokud například představují výdaje 700 miliard, k volnému použití je pouze zhruba 140 miliard. Jak říká náměstek ministra financí Eduard Janota, jestiže se změny ve struktuře rozpočtových výdajů neudělají, a přesto by vláda chtěla dodržet vyrovnaný rozpočet, pak jedině za cenu drastických škrtů. Mohlo by se tak stát, že by nebyly prostředky na veřejnou dopravu, popřípadě by se nepostavil jediný byt ze státní podporou. Názory na reformu se však rozcházejí a proto se rok od roku odsouvá. Největší spor je o reformu důchodů. Podle pravicových stran by si měli občané na důchody sami šetřit v soukromých penzijních fondech. Omezit či zpřísnit by se měly i státní příspěvky v sociální nouzi, podpora mladým rodinám. Zdravotní péče by měla být s výraznou spoluúčastní pacienta, atd. Naopak klesnout by měly daně, zdravotní a sociální pojištění, aby se oživila podnikatelská aktivita. S takto pojímanou reformou výdajů ovšem nesouhlasí sociálně demokratická vláda, podle které cesta k vyrovnaným státním financím nevede přes omezení růstu mezd a státní sociální podpory. Růst příjmů je ovšem výrazně pozadu za zvyšováním dluhů a schodků, dodává Právo.


Budeme znát celou pravdu o svém zdravotním stavu? A chceme ji znát, uneseme ji, ptá se deník Právo. Návrh nového zákona o zdravotní péči, který vláda před nedávnem projednala, přikazuje lékařům sdělit pacientovi na jeho přání informace o zdravotním stavu, včetně nepříznivých. Pokud by ale taková informace mohla pacientovi způsobit újmu na zdraví, dává lékaři právo v nezbytném rozsahu informaci zadržet. Podle ministra zdravotnictví Bohumila Fišera to znamená, že lékař pacienta na pravdu bude připravovat. S tím ale nesouhlasí stínový ministr zdravotnictví z Unie svobody Václav Krása. Ten se ptá, jak lékař pozná, že by špatná zpráva pacientovi ublížila. Naopak ho může posílit. Soukromý internista Jan Vraný jde ještě dál. Podle jeho názoru, pravda, ať je sebekrutější, je vždycky lepší než polopravda. Profesor Zdeněk Dienstbier, předseda Ligy proti rakovině, soudí, že pacient musí znát pravdu, ale i on se přimlouvá za její postupné dávkování tak, aby si na ni zvykl. Názory jsou roztříštěné a návrh nového zákona budou už na podzim projednávat poslanci.


Sudy s vysoce nebezpečnou látkou zvanou Arboricid E a tři budovy zamořené toxickými dioxiny ukrývá neratovická Spolana. Jak píše Mladá fronta Dnes, vedení firmy hledá způsob, jak se jedů zbavit. Zatím neexistuje technologie, která by to uměla zlikvidovat, říká mluvčí Spolany Zdeněk Joska. Výroba Arboricidu E, který používali za války ve Vietnamu Američané pro přípravu smrtící látky Agent Orange, má dosud na svědomí zdraví 80 zaměstnanců. Ani nyní, kdy všude platí přísnější bezpečnostní opatření, Spolana ochranu skladů s látkou nezpřísnila. Ekologičtí aktivisté navíc varují před možným únikem jedu do Labe. Vojenští chemici však namítají, že stejně nebezpečné látky jezdí běžně v cisternách po silnicích. Jedna ze zamořených budov byl už loni zalita betonovým sarkovágem. Spolana doufá, že se jí problém podaří už v dohledné době vyřešit, píše Mladá fronta Dnes.