Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 27. září připravil Josef Kubeczka.

Očekávaná odveta Spojených států a jejich spojenců za teroristické útoky, zablokování podezřelých finančních toků a zpřísnění bezpečnostních opatření v souvislosti s vyhlášeným tažením proti terorismu jsou témata, kterým se především věnují české deníky.

Do boje proti mezinárodnímu terorismu se podle Hospodářských novin zapojila i Česká republika tím, že hledá spolu s dalšími zeměmi kanály, které teroristy udržují při životě: informačně, obchodně a zejména finančně. "Shodou okolností, přesně týden po teroristickém činu v Americe, začala v Česku platit (a snad začne rychle i fungovat) možnost zmrazit podezřelé účty a skřípnout jejich majitele," upozorňuje komentátor. Vláda nedlouho před teroristickými útoky na USA přijala na základě loňského zákona nařízení, kterým zakazuje saúdskoarabskému miliardáři Usámu bin Ládinovi na území České republiky podnikat a provádět jakékoli finanční operace. Ze zákona, který umožňuje v případě vyhlášení mezinárodních sankcí OSN nebo Radou Evropy přijmout opatření ke zmrazení finančního majetku bin Ládina a osob a organizací s ním spojených, a z nařízení vlády podle Hospodářských novin vyplývá, že konta osob podezřelých z terorismu by mohla být v České republice okamžitě zmrazena. Zbavit teroristy kapitálu, který používají ke svému boji, je podle listu dvojnásob chvályhodné. "Za plamenné řeči se náboje, pušky ani rakety nenakoupí," dodává autor komentáře Hospodářských novin.

V první válce 21. století jde jak o porážku teroristů, tak o uhájení svobod, uvažuje Pražské slovo a dodává, že obojí je důležité. "Vztyčený ukazováček amerického prezidenta George Bushe dnes míří nejen na Ameriku, ale i na starý kontinent," soudí autor. Má na mysli telefonní odposlechy, zatýkání podezřelých lidí a kontroly bankovních kont - obvyklé způsoby, kterými se vlády snaží předejít dalším útokům teroristů, tedy zajistit bezpečí obyvatel. Rozumný člověk podle deníku chápe, že policie potřebuje dostatek pravomocí k tomu, aby mohla včas zasáhnout proti atentátníkovi, a tak zachránit lidské životy. "Měli bychom si vytyčit mez, kterou nelze překročit. Ani v době ohrožení, ani ve válce," upozorňuje komentátor. "Nesmíme ztratit kontrolu nad státní mocí. To by byl konec demokracie. A vítězství fanatických islámistů, kterým jsou náboženské, občanské i politické svobody trnem v oku," dodává Pražské slovo.

Boj s terorismem je vážná věc a každý soudný člověk musí pochopit, že ne vše se v takovém tažení může stát veřejně přístupnou informací, uvažují Lidové noviny. Upozorňují však na vážné nebezpečí. Veřejné přiznání k tendenční práci s informacemi - tedy jisté interpretaci, selekci a zatajování - klade podle listu otázku, čemu se dá věřit? "V této výjimečné situaci není příliš na vybranou, než důvěřovat tomu, co nám teď předkládají demokraticky zvolení zástupci, a kontrolovat, zda budoucí vývoj událostí potvrdí správnost jejich kroků," doporučuje deník. Cituje amerického prezidenta George Bushe, který v souvislosti s "informační obezřetností" prohlásil, že se tak děje v zájmu lidu. "Dnes je to jistě pravda. Ale válka proti teroristům má být dlouhá...," poznamenává komentátor Lidových novin.

Při atentátu na Světové obchodní centrum v New Yorku zahynuli pravděpodobně i dva lidé českého původu, Lukáš Rambousek a Alena Sešínová. Uvádějí to Hospodářské noviny s odvoláním na vyjádření Ivana Záleského z konzulárního odboru ministerstva zahraničí. Sedmadvacetiletý Rambousek byl podle deníku zaměstnán v severní budově obchodního centra a ve stejném mrakodrapu pracovala Sešínová, která je od útoku rovněž mezi pohřešovanými. "S velkou pravděpodobností jsou to Čechoameričané, kteří žijí dlouhou dobu ve Spojených státech a nyní jsou již americkými občany," cituje list Záleského. Od 11. září, kdy se americká města New York a Washington stala terčem teroristických útoků, se do středečního rána neozvalo příbuzným nebo přátelům 39 občanů České republiky. Podle informace zástupců ministerstva zahraničí členům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost se oproti úterý zvýšil o jednoho počet lidí, kteří se neozvali. Ministerstvo se domnívá, že "jádro osob" z Česka, jichž se teroristické útoky mohly dotknout, činí deset až 15, informují Hospodářské noviny.


Poslanecká imunita, která je v České republice vzhledem ke své velkorysosti už léta kritizována, se možná konečně otřese v základech, píší Lidové noviny a pokračují: Co nebyli čeští zákonodárci ochotni změnit sami, k tomu je alespoň zčásti přinutí svět. Vzhledem k tomu, že Česko podporuje vznik Mezinárodního trestního soudu, který má řešit případy válečných zločinů a genocidy, bude tomu muset přizpůsobit i svou ústavu. A v ní hlavně imunitu domácích ústavních činitelů. Při její dnešní šíři by totiž mezinárodní soud na žádného českého politika "nedosáhl". Změnu ústavy, která zahrnuje zúžení poslanecké imunity a práva prezidenta na udělování milostí, oficiálně navrhla ve středu vláda. Šance na úspěch v parlamentu jsou na rozdíl od dřívějších snah o úpravu imunity slibné. "Nikdo se nemůže vymlouvat na domácí imunitu, spáchal-li zločin proti lidskosti," tvrdí za čtyřkoalici Miloslav Výborný. "Ani pro nás to problém není," dodává za komunisty Zuzka Rujbrová. Nejvíce proti se v předběžných jednáních stavěla ODS. Kvůli ní vláda návrh předložila samostatně, aby nesnížila šance velké ústavní "euronovely". "Dlouho jsme se tomu bránili, ale došli jsme ke schůdnému řešení," říká dnes za ODS Eva Dundáčková. Navíc není podle poslanců vyloučeno, že se s touto změnou sveze i širší úprava imunity, uvádějí Lidové noviny.


Železná opona opět ožije, píše deník Právo. V objektu bývalé Pohraniční stráže v Kvildě na Prachaticku by mělo příští rok vzniknout Muzeum Železné opony, které připomene tvář tehdejší hranice mezi Východem a Západem, jak vypadala před listopadem 1989. Podle prezidenta Nadace Železná opona Václava Vítovce bude od 6. do 8. září 2002 součástí projektu pod heslem Nikdy více také mezinárodní seminář s exkurzí po místech, kudy drátěné zátarasy vedly. Uskuteční se i triatlonový závod z Bavorska na šumavský Zadov. "Železná opona nebyl jen abstraktní pojem, ale pro české občany, a nejen pro ně, také nemilosrdná a krutá realita," řekl k projektu ministr zahraničí Jan Kavan. Spolu s ním nad akcí převzaly záštitu i ministerstva vnitra a obrany, Český olympijský výbor, Evropská unie, NATO a OSN, uvádí deník Právo.


A ještě jednou stejný list, který informuje, že předseda francouzské krajně nacionalistické Národní fronty JeanMarie Le Pen se po dvou letech opět chystá do Česka, a to na pozvání republikánů Miroslava Sládka (RMS). Jak Právu potvrdily policejní zdroje, na akci se připravují i muži zákona. Le Pen by se měl jako host zúčastnit víkendového sjezdu republikánů v Havlíčkově Brodě. Právu to potvrdil stranický tajemník RMS Tomáš Vandas. "Naším cílem je utužení vzájemných vztahů," sdělil Vandas s tím, že pozvání přijali též představitelé obdobného subjektu, Národní fronty Belgie. "Samozřejmě, že se tam chystáme, podobně jako v sobotu do Rakovníka, kam se mají vypravit příznivci Národně sociálního bloku," sdělil deníku Právo zdroj z protiextremistického oddělení policejního prezídia. Kromě kriminalistů, kteří se ultrapravicovou scénou zabývají, se na republikánský sjezd chystají i zvýšená opatření havlíčkobrodských pořádkových jednotek. Podobně jako šéfa republikánů Sládka provázejí i Le Penova veřejná vystoupení nejrůznější excesy. Naposledy se Le Pen objevil v ČR na podzim roku 1999, taktéž na Sládkovo pozvání, připomíná deník Právo.