Přehled tisku

Komentáře českých deníků se soustřeďují především na čtvrteční kritiku vystoupení předsedy ODS Václava Klause v Bruselu. Klausův výrok, že příští mezivládní konference EU by měla zastavit "plíživé a tiché sjednocování kontinentu", podle Lidových novin nemohl v Bruselu nikoho překvapit. Klausovy názory jsou totiž známy dost dlouho. Lidové noviny uvádějí, že v Česku se poslední dobou stává z unie klacek na Klause, a to zejména v rukou těch, kteří se s jeho osobou nedokázali vyrovnat.

Jiný názor prezentuje deník Právo. Podle něho Klaus v Bruselu naplnil 'ono jiráskovské proti všem'. Připomíná, že to není tak dávno, co předseda ODS rozhořčeně napadl prezidenta Václava Havla a ministra zahraničí Jana Kavana za překročení jejich mandátů. Provokativní negaci evropské integrace by si mohl dovolit jako profesor Klaus. Jako předseda sněmovny na to neměl nejmenší Právo, soudí list. Jeho slova českou politiku jako celek před evropskou veřejností ztrapnila. Více než z 'plíživého poevropšťování' začínáme být také znepokojeni z plíživé možnosti, že předseda ODS třeba jednou dobude prezidentský stolec, uzavírá Právo.

Mladá fronta Dnes komentuje rozhodnutí soudu v kauze Brezina versus Zeman. Premiér se nemusí omluvit novináři Ivanu Brezinovi, ani mu zaplatit 300 tisíc korun. A to i přesto, že Brezinu nepravdivě označil za zkorumpovaného novináře. Podle soudu totiž Zeman pouze citoval zprostředkované informace. Soudce tak podle listu otevřel vrata pomluvám. Každá pořádná pomluva je založena na nejasnosti a omylu. Jen její poselství je jasné - pomluvený je darebák. Když však pomlouváte z neověřeného zdroje - jste nevinný. Brezinu však nezajímá odkud Zeman svou pomluvu má. Chce od soudu ochranu před hanbou, ale doví se, že Zemana špatně informovali. Za komunistů byly soudy producenty absurdních názorů. Například: pomlouvat republiku lze i pravdou - a je tu trest! Nyní se soud této tradice drží: Zeman nemluvil pravdu, proto nepomlouval, uzavírá komentář Mladé fronty Dnes.

Čím zaujmout voliče, aby vůbec přišli příští rok k volbám? A kolik to bude stát? Tyto otázky padají nejčastěji ve stranických sekretariátech. Podle Lidových novin se podrobnosti volební kampaně z obav před konkurencí tají. Na mítinky, volební letáky a noviny jsou občané zvyklí. Strany však chystají i nové triky. Sociální demokraté už nemohou spoléhat na kouzlo autobusu Zemák - pojmenovaný podle bývalého předsedy Zemana, který je před třemi lety dovezl až před Úřad vlády. Chtějí vsadit na vlak. Zeman už před třemi lety s nadsázkou navrhoval, aby se jmenoval Grošák - po místopředsedovi strany Grossovi, který před vstupem do politiky řídil vlaky. Čtyřkoalice zase sepisuje "černou" knihu, v níž budou všechny kauzy, které provázaly Zemanovy ministry. Lidovci znovu opráší zvláštní sanitky a přihlížejícím zadarmo změří tlak. Nejméně volebních fíglů zatím prozradila ODS. Její volební manažer tvrdí, že počítá spíše s klasickými prostředky volební kampaně. Lidové noviny konstatují, že státu docházejí peníze na stavební spoření. Tento způsob ukládání financí je totiž letos tak populární, že už v září došly státnímu rozpočtu všechny peníze určené na jeho podporu. Ministerstvo financí povrdilo, že bude muset najít dodatečných 400 miliónů korun, aby letos mohlo slib státního příspěvku splnit. Spořitelny v letošním roce totiž zažívají rekordní příliv klientů. Stát má proto v příštím roce přispět na stavební spoření dosud nejvyšší sumou - 11-ti miliardami korun. Tak jako letos se ale může stát, že peníze nebudou stačit. Ke snížení státního příspěvku nejspíš nedojde, prože jde o příliš nepopulární krok, uklidňují Lidové noviny.

Koupě stíhaček pro českou armádu získává podle Mladé fronty Dnes v Zemanově vládě podporu. Vedle ministerstva průmyslu se k doporučení "koupit" začíná klonit i resort obrany. Ten ale podporuje nákup Gripenů jen za podmínky, že se kvůli stíhačkám nebude krátit rozpočet armády. Stát by se v takovém případě ale musel dále zadlužit, čímž by se debata o stíhačkách posunula do parlamentu. Kromě 50ti miliard za 24 Gripenů by stát musel vynaložit další peníze na modernizaci letišť, výcvik a nákup zbraní. Podle listu armádní experti v parlamentu nákup letadel odmítají s tím, že česká armáda má jiné priority a kvůli stíhačkám by ubylo peněz na reformu jejího základního vybavení. V tomto duchu nabádá Prahu také NATO a američtí politici, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Cestování na dráze bude bezpečnější, tvrdí Pražské Slovo. A důvod? České dráhy zavedou jako jedny z prvních na světě speciální mobilní telefony upravené pro železnici. Ty umožní strojvedoucím spojení s výpravčími v želeničních stanicích, kterými vlak projíždí. České dráhy přinutily k dobudování mobilního rádiového spojení mezi vlaky a stanicemi vážné železniční nehody. List připomíná, že při jedné z nejtragičtějších v červnu 1995 zahynulo u obce Krouna 19 lidí jen proto, že se výpravčí nemohl domluvit se strojvedoucím motorového vlaku.

Jak píše Mladá fronta Dnes, Vladimír Pluháček z Litovle, stejně jako stovka dalších rodin, už podruhé v životě přichází o dům. První vzala velká voda, druhý mu možná brzy sebere stát. Když v roce 1997 spadlo při obrovské povodni Pluháčkovo stavební, mladý zedník si stejně jako stovky dalších lidí vzal státem dotovanou půjčku. Za tu nakoupil materiál a sám se pustil se do stavby nového domu. Teď chce banka vidět kolaudační rozhodnutí nebo okamžitě splatit celou půjčku. Tak zní podmínky stanovené vládou. Otec tří dětí nemá ani peníze ani kolaudaci. Proto mu hrozí, že o nový, ještě nedokončený dům může přijít. Jak říká, úvěr řádně splácí a myslel si, že lhůtu na kolaudaci půjde prodloužit. Místo předvánoční pohody, teď rodinu ovládá stres. Ministerstvo pro místní rozvoj hledá řešení, jak postiženým rodinám pomoci. Novela se už do konce roku nestihne a proto v úvahu připadá jedině jednání s ministerstvem financí, aby byly Finanční úřady benevolentnější.

Přemnožená zvěř v českých lesích trápí jejich majitele. Podle Lidových novin to totiž zvyšuje náklady na údržbu a obnovu lesa. Vedení Lesů ČR proto vyčítá myslivcům, že střílejí příliš málo zvěře. Například srncí, kančí a mufloní zvěř je tak přemnožená, že způsobuje v lesích výrazné škody. Počet srnek překračuje stav, který je z hlediska přirozené obnovy lesa ideální, až o 40 procent. S názorem vedení Lesů souhlasí i ekologové. Amatérští lovci podle nich střílejí především takovou zvěř, která je pro ně jako trofej atraktivní, o slabší kusy nestojí. Myslivci také vidí v lesa raději více zvěře, aby si bylo při lovu z čeho vybírat, tvrdí ekologové a vyslovují se rovněž pro regulaci zvěře.

I takový čertovský sněm pořádaný na svátek Mikuláše se může stát předmětem kritiky. Jak píší Lidové noviny, v Uherském Brodě se sešlo zhruba 1200 čertů, několik andělů a Mikulášů na Velkém čertovském sněmu. S jeho pořádáním ale nesouhlasil místní farář František Král. Proti akci se vyslovili i faráři a věřící ze sousedních obcí. Přesto přišli na sraz školáci ze šesti škol z okolí. Jak řekl farář Král, už měsíc předem vyjadřoval s konáním sněmu nesouhlas. Vstup totiž měli mít povolen jen čerti a čertice. Tato postava je pro křesťany znakem zla. Po 11. září se na zlo musíme dívat jinak a hlavně dětem dávat raději pozitivní příklady, řekl Král.

A ještě jedna církevní zajímavost. Jak píše deník Právo, na evangelické faře v Horních Vilémovicích káže 28-letý Angolan Leonardo Teca. Absolvent Teologické fakulty Univerzity karlovy a první černošský farář s vlastní farností v Česku okouzlil tamní obyvatele ještě dřív, než převzal žezlo od svého předchůdce. Do ještě socialistického Československa se dostal v rámci pomoci rozvojovým zemím. Jak říká, nešel sem dobrovolně. Jeho otec, baptistický kněz, měl problémy s regionální vládou a on stál před rozhodnutím, že pokud neodjede studovat do Československa, skončí se základním vzděláním. V době rozhodování mu bylo 15 let. Pak začal v roce 1988 na strojnické průmyslovce a do Angoly se podíval poprvé až po šesti letech. Časem získal v Česku hodně přátel, uvažoval co dál a rozhodl se pro teologii, dodává Právo.

Lidové noviny se v souvislosti s blížícími se Vánocemi zeptaly desítek dětí, co si přejí pod stromeček. Z rozsáhlé ankety vyplynulo, že dárkem nemusí být jen věc. Jaká tedy jsou dětská přání? Například Marek ze 4. třídy si přeje, aby se babička dožila sta let a pro sebe legový vláček na elektriku. Jirka zase, aby neexistovaly poznámy, cizí jazyky a špatné známky, Natálie z 6. třídy chce autodráhu, hodinky, poličku do pokoje a aby nepřijel na Silvestra strejda. Poměrně kuriózní přání pak vyslovila Adélka z 6. třídy, která chce sovu sněžnou i s klecí.