09-01-2002

Výběr z českých deníků s datem 9. ledna připravila Eva Petržílková.

Komentáře hlavních českých deníků se zaměřily především na aktuální ekonomické události, jakými jsou privatizace energetiky nebo jednání o plánu proti silné koruně. Z dalších témat se deníky věnují demisi ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, otázce přímé volby prezidenta nebo návrhu na přestěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z centra Prahy.

 

Deník Mladá fronta Dnes hodnotí chování ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, jehož demisi premiér Miloš Zeman odmítl přijmout: "Před dvěma roky ministr průmyslu slíbil, že "dá hlavu na špalek", pokud do konce roku 2001 nepojede temelínská elektrárna a stavba opět podraží," píše list. "Znělo to sympaticky. Takové chápání politické odpovědnosti se u nás zrovna nenosí," poznamenává list a připomíná případ portugalského ministra, který dobrovolně odešel z vlády proto, že se kdesi propadl most. "Temelín však neběží, jak by měl - závazek Grégrův je tedy nesplněn. Chtěl-li by si (ministr) uchovat důstojnost a učinit zadost politické kultuře, odstoupil by, byť by ho přemlouvali. Pak by odcházel od rozestavěné katedrály socialismu se ctí... Nyní si pohodlně nechává dát milost, čest nečest," konstatuje v závěru deník.

 

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, jaký verdikt o společnosti ČEZ vydá vláda. List se domnívá, že doporučení expertů: Zastavit privatizaci ČEZu! je nejlepší možná varianta. "Jediným rozhodnutím tak kabinet může pomoci koruně získat body na důvěryhodnosti a zabránit nařčením, že mu jde jen o velké peníze do státní, a možná i své či stranické kapsy. Taková odvaha pomůže i koruně. Zklame očekávání spekulantů, kteří zvyšují její kurz. Nakupují ji v očekávání, že ji stát bude muset nakoupit, aby mohl vyměnit valuty od investorů zpět na českou měnu," píše list.

 

Na blížící se prezidentské volby se zaměřily Lidové noviny: "Po Polsku či Slovensku by mohla být Česká republika další zemí bývalého východního bloku, v jejímž čele by stanul bývalý komunista. Žádná z rozhodujících politických stran totiž nepovažuje bývalé členství v KSČ u prezidenta za zásadní problém. Přitom z osobností, o kterých se zatím hovořilo jako o možném nástupci Václava Havla, byli v komunistické straně v určitých obdobích před listopadem 1989 Petr Pithart, Zdeněk Svěrák, Jiřina Šiklová a Miloš Zeman, uvádějí Lidové noviny.

 

"Čtyřkoalice dala najevo, že je pro ni otázka přímé volby prezidenta natolik důležitá, že je ochotna akceptovat podmínky ČSSD a jednat o změně jeho pravomocí a postavení," uvádějí Hospodářské noviny. "Pokud chce čtyřkoalice spolu s ČSSD změnu Ústavy prosadit, do voleb to nestihne a po volbách to bude možné jedině v případě, že budou tyto strany partnery. Těžko si představit, že by ODS jako koaliční partner ČSSD či čtyřkoalice akceptovala, že strana, která by s ní usedla ve vládě, by o takové zásadní věci vyjednávala proti jejímu názoru s opozicí. Návrh čtyřkoalice lze tedy tak trochu chápat jako ruku podanou k možné spolupráci. Příležitost otestovat si tuto možnost budou mít lidovci, unionisté a sociální demokraté ještě do voleb. Jak daleko jde vstřícnost čtyřkoaličníků, se ukáže již při hlasování o zákonu o obecném referendu, na němž vládní straně velmi záleží. Zvednou-li poslanci obou čtyřkoaličních stran ruku pro, nebrání nejspíš nic ani tomu, aby se jednalo i o přímé volbě hlavy státu," uzavírají Hospodářské noviny.

 

Lidové noviny hodnotí postoj české i americké strany k otázce přemístění sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) z centra Prahy. Zatímco česká vláda tento krok navrhuje, vedení rádia s ním nesouhlasí. "Premiér Miloš Zeman v prosinci oznámil, že Američanům navrhl pět míst, kam by se Svobodná Evropa mohla přestěhovat. Jenže šéf rádia Thomas Dine o žádných lokalitách nic neví," píše list. "A tak se zdá, že cílem české vlády není rozumná dohoda s americkými partnery, nýbrž předvolební nahánění xenofobně naladěných voličů. Teď to vypadá na vážnou roztržku a možná už dokonce hrozí, že Svobodná Evropa z Česka odejde. Kompromis přitom určitě existuje. Američané by měli slevit ze svého teatrálně principiálního postoje a připustit, že i jim dělá ochrana budovy v centru města vážné problémy. Zeman zas musí přestat s představením pro voliče z řad komunistických pohrobků," dodává autor poznámky v Lidových novinách.

 

Vojáci prostějovských speciálních sil se mírové operace OSN v Afghánistánu nezúčastní, uvádí deník Mladá fronta Dnes s tím, že Afghánci požadují o dva tisíce mužů méně. "Tyto podmínky přejí větším jednotkám, a nikoli 120-ti českým výsadkářům. Česká republika do boje s terorismem nabídla kromě jednotky speciálních sil, roty protichemické ochrany a polní nemocnice dopravní letadlo Tu-154. Do operací se zatím přímo zapojil jen letoun. Ve čtyřech misích dosud absolvoval 24 letů. Odjezd českých chemiků se očekává v únoru, " dodává Mladá fronta Dnes.

 

Hospodářské noviny reagují na schůzku guvernéra ČNB Tůmy s premiérem Zemanem: "Dvěma nejvyšším představitelům měnové a hospodářské politiky se podařilo přesvědčit trh i přesto, že konečné slovo v kauze privatizačních peněz zazní až příští týden. Proč takový povyk, když ani jeden ze zmíněných vrcholných představitelů nepřišel s ničím novým?", ptá se deník. "Žádnou novinkou totiž nebylo, že se peníze z prodeje privatizovaných podniků nesmějí dostat na devizový trh. Všichni finanční spekulanti předpokládali, že vláda bude peníze potřebovat a že se tím pádem žádná sterilizace získaných prostředků konat nemůže. Vládě a bance se podařilo přesvědčit obchodníky s korunou, že nemá cenu spekulovat na okamžitý zisk plynoucí ze silné koruny. Několik měsíců se česká měna může udržet na slabší úrovni než dosud. Pokud si však někdo vsadí na dlouhodobé posílení měny, neprodělá. Stát totiž peníze z privatizace potřebuje, jinak by ani nic neprodával, zdůvodňuje v závěru list.

 

"Kdy se Češi budou mít jako Němci?" - ptá se deník Mladá fronta Dnes a pokračuje: "Nákupní vozík v německém supermarketu by měl být dvaapůlkrát větší než v České republice. Právě o tolik zboží než jeho východní soused si může za svůj průměrný plat koupit obyvatel Německa, jednoho z nejbohatších států v Evropě. Osm let přibližování české ekonomiky životní úrovni v Evropské unii na tom mnoho nezměnilo - v roce 1993 byl rozdíl téměř trojnásobný. I tak je ale na tom Česko - v porovnání s Polskem, Slovenskem nebo Maďarskem nejlépe a předběhlo dokonce i Portugalsko, které je už pár let součástí Evropské unie," poznamenává list.

 

Platy jednotlivých profesí v České republice srovnávají Lidové noviny: "V letošním roce je průměrná mzda 14 tisíc 440 korun a v závěru roku by se měla přiblížit až k 16-ti tisícům. Řada profesí - zejména služby, někteří řemeslníci a zemědělci si však o průměrném platu mohou nechat zdát. Metař bere víc než vychovatel, a plat lesního dělníka je 7878 korun, tedy polovina průměru. K vyššímu platu pomůže podle deníku kvalifikace - tedy dobré vzdělání v oboru a praxe.

 

České ženy rodí stále později, je to dobře? - ptá se deník Právo a dodává: "K pozdějšímu mateřství je vede možnost nejprve nastartovat profesionální kariéru. Má to ale i svá rizika - například pro ženu nebezpečí spontánního přerušení těhotenství. Pro porod je totiž optimální věk mezi 25-ti až 30-ti roky. Odsouvání rodinného života zákonitě také vede k nižšímu počtu dětí a má vliv na věkovou strukturu a tedy i poměr generací živících a živených. Navíc se odborníci bojí, že za 20, 30 let bude nedostatek potenciálních matek," dodává list.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje jednotnou kategorizaci hotelových a ubytovacích zařízení pro celou republiku. Informují o tom Lidové noviny s tím, že rozdělení hotelů a penzionů na základě počtu hvězdiček totiž údajně v tuzemsku často neodpovídá úrovni služeb, na které jsou zvyklí hosté v zemích Evropské unie. Jednotná kategorizace hotelových a ubytovacích zařízení by měla být ve spolupráci s profesními organizacemi dokončena a schválena nejpozději do jednoho měsíce. V kategorii hotelů by jeho provozovatel mohl získat až pět hvězdiček. Některé české organizace podnikatelů v pohostinství vydávají svým členům doporučení, jak by měli provozovatelé zařízení označovat. Mnozí hoteliéři však úroveň svých podniků před klienty nadhodnocují, za což jim dosud nehrozí žádná sankce, píší Lidové noviny.

09-01-2002