11-01-2002

Pátečními deníky listoval Vilém Faltýnek.

Řada domácích odborníků soudí, že francouzskou Electricité de France zahnal v privatizaci české elektroenergetiky do kouta především strach z povinného odběru uhlí. Píší to páteční Hospodářské noviny. Česká vláda svázala prodej ČEZ s podmínkou odebírat po dobu 15 let přes 27 miliónů tun hnědého uhlí z tuzemských dolů. Jak ale HN poznamenávají, druhý zájemce o českou energetiku, italský Enel, se odběru uhlí údajně nebránil. "Francouzi se toho báli, mají špatné zkušenosti s utlumováním dolů," citují HN konzultanta v energetice Jiřího Marka. Podle ředitele Severočeských dolů Vratislava Vajnara se EdF této podmínky bála, protože nemá doly ani parní elektrárny a byla by to pro ni cesta zpátky, píše list.

 

Generální ředitel televize Nova Vladimír Železný dostal výpověď od jednatele společnosti CET 21, jež drží licenci na vysílání Novy, Petera Kršáka. Páteční Blesk uvádí, že podle Kršáka Železný hrubým způsobem porušil pracovní povinnosti, když v pořadech Volejte řediteli bezplatně řešil své soukromé záležitosti a zdarma propagoval slovenskou televizi Joj. Jednatel CET 21 zaslal Železnému výpověď 4. ledna a vyzývá jej, aby do konce března opustil ředitelskou kancelář. Železný je ale rozhodnutý post ředitele Novy nadále zastávat. "Jednání pana Kršáka je směšné a nestojí ani za komentář," řekl listu mluvčí Novy Martin Chalupský. Kršák Železnému mimo jiné vytýká, že se v jednom listopadovém pořadu neoprávněně zastával svého právníka Aleše Rozehnala, který je obviněn z pokusu o poškozování věřitele kvůli miliardové operaci s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. Tomuto obvinění čelí i ředitel Novy.

 

Největším inzerentem zůstala i v loňském roce společnost Danone následovaná firmou Procter & Gamble. Píší to páteční Lidové noviny s odvoláním na analýzy společnosti ARBOmedia. Předloni třetí Český mobil se v loňském roce propadl na deváté místo. List ale neuvádí, kolik jednotlivé firmy za reklamu utratily. Lidové noviny však poukazují na to, že cenová politika jednotlivých televizních společností vede k obtížné zmapovatelnosti trhu. Každá televizní stanice vydává ceníky reklamy, potom ovšem s jednotlivými klienty vyjednává. Ve výsledku může mít větší inzerent například mnohem nižší cenu za odvysílaný spot než za inzerci ve stejném čase menší klient, vysvětlují LN. Podle Michala Richtera ze společnosti ARBOmedia je obtížné odhadnout, jak vysoké jsou čisté investice do televizní reklamy. To podle něj v konečném výsledku vede k problematickému posouzení, na kolik společnost přijde reklamní zásah spotřebitelů, uvádějí LN. Svou roli hraje i boj o zákazníka, pokračují LN s tím, že cenu podle odborníků může snížit i fakt, že klient inzeruje většinu času jen na jedné z televizí. Na českém televizním trhu navíc klesá počet zadavatelů reklamy, dodává deník.

 

Harvardský průmyslový holding dluží sám sobě, píše Mladá fronta Dnes. Jediným majetkem holdingu jsou totiž směnky na deset miliard korun, za jejichž proplacení ručí kyperská společnost Daventree Recourses a právě tu holding od loňského července stoprocentně vlastní, vysvětluje deník. "Je to další protizákonné a podvodné jednání, snaha ještě zneprůhlednit již tak složitou situaci holdingu a uškodit majitelům akcií," řekl listu předseda jejich ochranného sdružení Karel Staněk. Ředitel holdingu Josef Nový tvrdí opak, píše list. Podle Nového firmě Daventree Recourses patří šest miliard korun z prodeje podílu na ruské ropné společnosti Sidanko a tyto peníze jsou dnes i majetkem holdingu. "Chceme z nich vyplatit každého akcionáře, který o to požádá," řekl listu Nový. Návrh na výplatu peněz chce vedení společnosti předložit valné hromadě, která se má uskutečnit do konce ledna, dodává Mladá fronta Dnes.

 

Kancelář prezidenta republiky uvažuje o amnestii jako o jedné z možností, jak se vyrovnat s nechtěnými dopady nového trestního zákona. Uvádí to páteční Mladá fronta Dnes (MfD). "Systém trestní spravedlnosti funguje tak, že je někdy prostě nutné amnestii udělit, je to především proto, aby lidé neměli pocit, že utrpěli křivdu. Na druhé straně je však nutné myslet i na odškodnění obětí trestných činů," řekla Jana Chalupová z prezidentské kanceláře. Novela trestního zákona platí od 1. ledna. Ještě před měsícem by například člověk, který ukradl milión korun, musel jít do vězení minimálně na pět let. Podle novely ale může pachatel za stejný čin dostat jen podmíněný trest. Právě amnestie by podle Chalupové mohla problém vyřešit. "V tomto případě není úvaha o amnestii od věci. Je nutné se tím intenzivně zabývat," řekla MfD. Kromě prezidenta o amnestii rozhoduje i premiér. "Pokud se amnestie připravuje, je to v nejvyšším stupni utajení. Spousta lidí by se totiž mohla například pokusit spáchat trestný čin, o kterém by dopředu věděli, že bude pod amnestii spadat," řekl deníku vicepremiér a předseda vládní legislativní rady Pavel Rychetský.

 

Vedení Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda zcela vážně plánuje přesun své centrály z Prahy do Tallinnu nebo Budapešti. Páteční Lidové noviny uvádějí, že rozhlasová stanice vytypovala tato města pro případ, že česká vláda nezmírní svůj tlak na přestěhování ústředí rádia z bezpečnostních důvodů mimo pražské centrum. Deníku tyto informace potvrdily dva dobře informované zdroje blízké Svobodné Evropě. Rozhlasová stanice, financovaná USA, sídlí u frekventovaného Václavského náměstí. Přemístění začalo být pro českou vládu aktuální po teroristických útocích na Spojené státy, neboť stanice může být potenciálním cílem teroristů. Proto ji nyní hlídají obrněné transportéry. Ministr zahraničí Jan Kavan ale věří, že se vládě podaří přestěhovat Svobodnou Evropu do nějakého náhradního objektu, i kdyby stoprocentně neodpovídal všem požadavkům vedení stanice. Prezident stanice Tom Dine se ale stěhovat nechce; prý by vypadalo jako ústup před teroristy. "My jsme o stěhování z bezpečnostních důvodů nepožádali a ani nepožádáme. Pan Thomas Dine jasně řekl, že by se kvůli hrozbě terorismu nikdy nestěhoval," řekla LN mluvčí rádia Sonia Winterová.

11-01-2002