Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 5. března připravila Eva Petržílková.

Vesměs pozitivně hodnotí české deníky návrh ČSSD i ODS zkrátit základní vojenskou službu. Občanští demokraté chtějí, aby se o zkrácení vojny na devět měsíců rozhodlo do konce roku. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD) přitom vojáci, kteří připravují armádní reformu, uvažují o zkrácení vojny dokonce na půl roku.

Lidové noviny hodnotí návrh na zkrácení vojenské služby jako geniální politický krok, jenž vychází vstříc společenské objednávce. Přitom otázka vojenské služby je prvním tématem, na němž se začíná skutečně lámat volební chleba. Ministr obrany Tvrdík a jeho stín z ODS Petr Nečas vědí, že zisky tu nebudou nezanedbatelné. Nečas ani Tvrdík přitom nestřílejí od boku: oba mají svou koncepci profesionalizace armády a oba také vědí, že kratší vojna je v novém volebním období uskutečnitelná, dodávají Lidové noviny.

Podle Večerníku Praha ale musí občanští demokraté spoléhat na krátkou paměť těch, kterým sliby dávají. Jen tak mohou být věrohodní. Vždyť jimi vedené koaliční vlády pro slibovanou devítiměsíční vojnu nic neudělaly: profesionalizace nebyla pro ODS důležitým tématem a v koaličních kabinetech ji neprosazovala, uvádí deník. Vláda ČSSD nakonec občanským demokratům vypálila rybník. I když jí trvalo tři roky, než postřehla, že Evropa spěje k malým, profesním armádám. Pokud občanští nebo sociální demokraté teď mluví o zkrácení vojny, nejde o nich úchvatného. Připomínají jen to, co mohli udělat dříve, uzavírá své zamyšlení deník.

Hospodářské noviny jsou přesvědčeny, že maximální zkrácení povinné služby je z ekonomického i sociálního hlediska jenom možné doporučit. Je totiž veřejným tajemstvím, že "záklaďáci" intenzívně cvičí první tři měsíce a zbytek roční vojenské služby se "poflakují" a čas vyplňují stereotypními rozcvičkami a drhnutím kasáren. Na pořádný celoroční výcvik není dost peněz a finance ukrajuje v podstatě nesmyslné udržování mladých mužů v armádě i poté, co je naučila v mezích možného všechno, co jako neprofesionálové potřebují k případné obraně vlasti, vysvětluje list. Neobstojí ani argument, že branná služba pomáhá snížit nezaměstnanost. Armáda totiž pro civilní život žádnou přípravou ani praxí není, míní list.


Sto padesát československých letců Royal Air Force (RAF), kteří zmizeli beze stop za druhé světové války ve vlnách Biskajského zálivu či Lamanšského průlivu, postupně přichází o status pohřešovaných. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že paradoxně tomu napomohla německá preciznost. Jiří Rajlich z Historického ústavu Armády České republiky totiž dokončuje s přispěním pečlivých záznamů Luftwaffe a po mnohaleté práci v amerických a britských archivech rekonstrukce většiny česko-německých vzdušných soubojů. Svou roli ve zpoždění sehrálo i to, že Spojené státy zpřístupnily ukořistěné německé dokumenty až nedávno - po více než padesáti letech. Rajlich listu potvrdil, že jsou známa místa i okolnosti tragických střetů donedávna nezvěstných československých letců a většinou i jména německých pilotů, kteří si je 'připsali na konto'. Skupina messerschmittů skoncovala například 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem se čtyřmotorovým liberatorem z 311. československé bombardovací perutě, jejž pilotoval její velitel Jindřich Breitcetl. Mezi oběťmi jeho osmičlenné osádky byl i palubní střelec Vilém Jakš, jenž před válkou proslul jako několikanásobný mistr republiky v boxu a vicemistr světa střední váhy.


Deník Mladá fronta Dnes hledá odpověď na otázku, zda politici mají agitovat na školách, i když podle školského zákona je to na základních a středních školách zakázáno. Podle listu nejsou školy uzavřená ghetta, kam běžný život neproniká, a politik není sprostá věc, aby byl mládeži do 18 let nepřístupný. Je tedy naprosto normální, když si student poměří znalosti s živými politiky, píše list. Pozvou-li si školy (předsedu ODS Václava) Klause, je logické, bude-li mluvit jako "odéesák". Pozvou-li (premiére Miloše) Zemana, bude mluvit jako "sociáldemokrat". I to je zcela přirozené. S politiky studenti dostávají šanci přesvědčit se, že politika je způsob střetávání názorů každého a že není "oním tradovaným svinstvem a politici nejsou a priori hlupci". Chceme přece, aby po těch starých převzali štafetu mladí. Ti, kteří dnes studují a učí se diskutovat i s politiky, aby jednou byli lepší než oni, dodává deník.


Lidovci, kteří budou ve volbách kandidovat do Poslanecké sněmovny, zřejmě zveřejní své majetkové poměry. Průhlednost v této věci by měla občanům umožnit kontrolu nad tím, zda při výkonu funkce nepřišli k majetku, který by neodpovídal výši jejich příjmů, uvádějí Hospodářské noviny. Jak řekl předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, každý z lidoveckých kandidátů by měl sepsat dobrovolné přiznání o výši majetku. Zatím není ale jisté, zda by se k uvedenému kroku připojili i kandidáti Unie svobody-DEU, kteří budou s lidovci na společné kandidátce Koalice. "V zásadě bych s tím problém neměl, ale oficiálně jsme to zatím neprobírali a žádná dohoda v tomto smyslu učiněna nebyla," řekl listu místopředseda Unie Ivan Pilip.


Hospodářské noviny se zabývají výroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, který zjistil, že státní úředníci loni prohospodařili 38 miliard korun: Kvalitní ekonomický horor, tak se čte souhrnná zpráva NKÚ o výsledcích jeho kontrolní činnosti v roce 2001. Pomalu každým druhým slovem zprávy totiž je nehospodárné, neekonomické, v rozporu s předpisy a zákony, nedostatečná kontrola, zásadní nedostatky, neúčinné předpisy a směrnice, pochybení ministerstev, píše deník. Jako každý dobrý horor, tak i zpráva NKÚ neděsí skrze nemožné vymyšlenosti, ale dlouho a důvěrně známé věci. Obětí je v tomto případě státní rozpočet, z něhož "teče jak po zásahu brokovnicí. Základním problémem je podle listu určit viníka. Hypotéz je spousta, ale nelze ukázat na jednu konkrétní osobu. I Jack Rozparovač je dodnes jen toto jméno bez tváře. V případě zjištění NKÚ by se snad nejvíc hodilo pojmenování Neprofesionalita, míní deník.


Lidové noviny zaujala schůzka předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause se šéfem Československé obchodní banky Pavlem Kavánkem a snaží se v komentáři vysvětlit důvody, které k ní vedly. Podle listu znovu vyrůstá v ČR po dvou letech politicky řízená banka. Po likvidaci IPB v roce 2000 to už vypadalo, že se české bankovnictví natrvalo zbaví zásahů "viditelné ruky politiky". Teď se ale zdá, že se špatnými úvěry po IPB zdědila ČSOB i docela vlivné politické portfolio v čele s předsedou ODS. Podle spekulací Lidových novin existuje nekonečné množství vysvětlení důvodů schůzky. List přitom předkládá dvě varianty: Podle první Klausova ODS potřebuje peníze na volební kampaň, a tak předseda zavolal Kavánkovi nebo se Kavánek nabídl sám. Podle druhé možnosti se nad bankou stahují mraky, neboť současný ministr financí Jiří Rusnok není vůči ČSOB ani zdaleka tak vstřícný jako jeho předchůdce Pavel Mertlík. O schůzku proto požádal bankéř Kavánek, jelikož ví, že je Klaus rozhodným odpůrcem kriminalizace podnikatelů, uzavírá list.


Na českém trhu stále působí černí obchodníci s měnou - vymýtit je nedokáže ani dozor České národní banky. Hospodářské noviny odhadují celkovou škodu na více než 300 miliónů dolarů. Centrální banka loni zkontrolovala 319 bank, směnáren a fondů a udělila 64 pokut za 350 tisíc korun. Podezřelé firmy mají jednoduchou taktiku: seberou peníze klientům a ukončí činnost. Na to jim stačí pár měsíců, během kterých je centrální banka není schopna chytit, píše list.


Mladá fronta Dnes se v glose pozastavuje nad začínajícím vysíláním slovenské televize Joj, která je odnoží české soukromé televize Nova. Deník soudí, že uštěpačné řeči z České republiky nejsou na místě. Televize Joj totiž začala vysílat ve Slovenské republice, která je suverénním státem a jejíž mediální orgány mohou přidělovat frekvence bez ohledu na názory z Česka. A přestože toho o Železného rozporuplných aktivitách jistě víme více než Slováci, bylo by nekorektní nasazovat hned mentorský tón typu 'však počkejte, on vám ještě ukáže', podotýká list. Z hlediska vysílání je totiž televize Joj zatím zcela nepopsaný list. Kdo ví, třeba slovenští diváci projeví vytříbenější vkus než Češi a 'Esmerald Železný' je nakonec bude muset krmit intelektuálskými pořady ....," uzavírá glosu deník.


Policie a školská inspekce šetří středověké praktiky dvou učitelek mateřské školky ve Starém Sedlišti na Tachovsku. Jak informuje deník Právo, pedagožky s dlouholetou praxí trestaly neposlušné děti tím, že jim přelepovaly ústa, poutaly je k židlím a zavíraly do temné komory. Podle dětského psychiatra mohl být takový ponižující přístup k dětem dost silným psychickým traumatem. Pokud by se učitelkám prokázalo týrání svěřené osoby nebo omezování osobní svobody, hrozily by jim až tři roky vězení, dodává deník Právo.


Kauza bývalých členů jihomoravské skupiny Return, podezřelých z týrání zadržených, se dostala po třech letech vyšetřování na státní zastupitelství. Uvádějí to Lidové noviny s tím, že v případu je stíháno za zneužití pravomoci veřejného činitele a ublížení na zdraví osm bývalých členů Returnu. Jak řekl vyšetřovatel Martin Řehák, spis je uzavřený a byl předán na státní zastupitelství s návrhem na obžalobu. Return vznikl v listopadu 1998, aby se na Brněnsku zaměřil na krádeže a vykrádání aut. Skupina vypátrala 15 zmizelých vozů a zadržela 20 pachatelů. Policisté jsou ale podezřelí, že vyslýchané bili obuškem, zabraňovali jim v návštěvě toalet a odpírali jim jídlo a pití. Předvedené údajně také topili ve vodě. V souvislosti s délkou vyšetřování ale obě strany sporu tvrdí, že se policie snaží věc zahrát do autu. Podle Řeháka ale šlo o komplikovaný případ. Proto nevidí nic špatného na tom, že vyšetřování trvalo tři roky, připomíná list.


Deník Mladá fronta Dnes informuje o šetření Evropské unie na dvou úřadech v České republice. Unie se zajímala o zdravotní stav a životní styl českých úředníků. Výsledky nejsou povzbuzující. Naši úředníci jsou tlustí, málo sportují, nejčastěji jedí tlačenku a podobná nezdravá jídla. Drtivé většině z nich hrozí vážné zdravotní potíže. Úředníky jedné ze sledovaných institucí - sokolovské radnice - zpráva Evropské unie vylekala tak, že starosta začal kondičně běhat v lese a šéf stavebního úřadu chodí do práce pěšky.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio