11-03-2002

Výběr z českých deníků s datem 11. března připravil Josef Kubeczka.

Šest měsíců, které uplynuly od teroristických útoků na Spojené státy, připomínají ve zpravodajství i ve svých komentářích české deníky. Všímají si také výroků, které vyslovili před nastávajícími parlamentními volbami představitelé některých politických stran.

 

Mladá fronta Dnes upozorňuje na nebezpečí spojené s tím, že teroristický vůdce Usáma bin Ládin stále ještě žije. Amerika dobyla Afghánistán, islámský svět nepovstal proti Západu, naopak, přidal se k němu. Drtivý a nemilosrdný nájezd na základny v Afghánistánu vrhl hnutí Al-Káida o deset let o možná ještě více zpět, hodnotí list. Jenže bin Ládin nebyl nalezen živý ani mrtvý, a tedy hlavního cíle války proti teroru nebylo dosaženo, soudí deník. Poselství posledních měsíců proto podle Mladé fronty Dnes zní: "Určitě se nic nestane" se změnilo ve "snad se nic nestane". Za osm měsíců se v Praze sejde summit NATO, připomíná list. V této souvislosti se ptá: "Může být lepší cíl pro Usámu bin Ládina nebo jeho nástupce?"

 

Vzájemná averze Václava Klause a Václava Havla dostoupila krátce před volbami vrcholu, píše deník Právo. Dva ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů si už dlouho nejdou raději na oči a nejsou vyhlídky, že by se to brzy změnilo, například obnovením neformálních schůzek. Předseda Poslanecké sněmovny a ODS v nedělním pořadu české soukromé televize Prima za viníka označil Havla. Podle Klause se hlava státu bojí diskuse a vyhledává jen přikyvovače. "Já jsem ho neviděl tři čtvrtě roku, nepromluvili jsme spolu ani slovo a není to z mé viny. On prostě chce slyšet jen souhlasný názor, nechce vést dialog, polemiku, a to já považuju za nešťastné," řekl Klaus. Tvrdil, že ke zlepšení vztahů "by bylo třeba dialogu, kde každý má srdce na dlani a svoje názory bere jako názory k diskusi, ne jako automatické pravdy, které ten druhý buď přijme, nebo nepřijme". Důvodem situace, kdy spolu činitelé nemluví, je podle Klause to, že Havel "chce jiný svět" než on a že odmítá vše, co je vtěleno do zkratky ODS: "Prezident nechce S, protože nechce stranictví. Nechce O, protože nechce občanský princip a mluví jen o kolektivistickém systému občanské společnosti. A nechce ani D, nechce demokracii, kterou bych označil za vládu lidu. Chce elitářský systém," cituje deník Právo slova Václava Klause.

 

S předvolebním heslem občanských demokratů "Občanská demokratická strana volí Evropskou unii" polemizují Lidové noviny. Podle názorů představitelů ODS, které zazněly minulý týden, jde zjevně o jinou Evropskou unii, než jaká existuje v současné době, míni list. Připomíná, že si nejprve v tisku postěžoval šéf strany Václav Klaus na to, že nynější projekt unie je do značné míry spojen s odporem vůči Americe a jejím hodnotám. V sobotu vyslovil stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil další myšlenku: rozšíření Evropské unie o země střední a východní Evropy včetně České republiky zabrání vzniku "evropského superstátu". Problém je v tom, že Zahradilem odsuzovaní zastánci dalšího evropského sjednocování a Klausem pranýřovaní kritici Spojených států zásadně ovlivnili a ovlivňují nynější podobu Evropské unie. Ať se nám to líbí nebo ne, právě tito lidé budou spolurozhodovat i o našem přijetí, poznamenává list. Těžko podle něj budou tyto státy s radostí vítat zemi, od jejíchž vysokých politiků (a dost možná i členů budoucí vlády) slyší neustálou kritiku a škodolibé vzkazy typu: Až nás vezmete, tak si tím uškodíte," uzavírají komentář Lidové noviny.

 

Nad výroky, které pronesl v neděli v diskusním pořadu české soukromé televize Nova předseda senátního klubu ODS Mirek Topolánek, se zamýšlí komentátor deníku Právo. "Některé nápady současných socialistů mi připadají tak ujeté, že potom už může následovat jen střílení do lidí," pravil podle komentátora senátor a po krátké přednášce z dějin komunismu dodal pro upřesnění: "jako absolutní levici vidím Špidlovy názory". Autor poznamenává, že v povědomí lidí stále přežívá historická zkušenost 40 let, v nichž se totalita a násilí oháněly levicovými hesly. Dovolím si zdůraznit, že mi nejde o "některé nápady současných socialistů" a jmenovitě Vladimíra Špidly. Chci se jen zastat lidské soudnosti, stále znovu a znovu ohrožované ideologickou demagogií, píše komentátor. Obyčejná lidská soudnost, je-li jen trochu vyzbrojená gramotností, říká, že v celé historii lidstva násilí vždy nacházelo nějaký ušlechtilý důvod, jímž se ospravedlňovalo, a to dávno před tím, než slovo levice našlo svůj politický význam, upozorňuje autor. Smutné podle něj není to, co jeden senátor hlásá před televizní kamerou. Smutné je, že po dvanácti letech hry na demokracii setrváváme v tom politickém paleolitu, v němž odlišný názor znamená nepřátelský názor. To není bída senátora Topolánka, to je bída všech, kdo na podobné strunky brnkají, byť tišeji, domnívá se komentátor deníku Právo.

 

Právo k bezplatnému užívání vozu Audi dostala před časem Šárka Grossová, jejíž manžel a ministr vnitra před půldruhým rokem prosadil ve vládě nákup 18 těchto vozů. Podle Mladé fronty Dnes je to další střed zájmů. List již minulý týden uvedl, že Grossová v rámci spolupráce s agenturou GOJA shání sponzorské příspěvky od firem ucházejících se o privatizaci státních podniků. Skutečnost, že dostala k dispozici sportovní Audi, potvrdili zástupci automobilky, ale i ministr Stanislav Gorss. Odmítl však podle deníku, že by to souviselo s tím, že vláda nakoupila vozy od stejné firmy. Automobily, jejichž nákup vláda schválila na Grossův návrh na podzim 2000, pocházejí z kolony limuzín používaných během zasedání finančníků v Praze. Po jeho skončení chtěl kabinet koupit původně 70 aut. Z úsporných důvodů však zůstalo jen u 18 vozidel nakoupených se slevou. Deník podotýká, že Grossovi nejsou z politiků jediní, komu dovozci či výrobci aut v minulosti vyšli vstříc. Byl to například Jan Ruml, který měl jako ministr vnitra na několik měsíců půjčené rovněž Audi. Nejznámějším byl případ bývalého místopředsedy ODS Petra Čermáka, který v roce 1994 zdarma využíval mercedes od bratrů Helbigových, vyšetřovaných pro podvod. Čermáka za to veřejně kritizoval jako šéf tehdy opoziční sociální demokracie nynější premiér Miloš Zeman, připomíná Mladá fronta Dnes.

 

Známkoprávní spory mezi americkou firmou Anheuser-Busch (AB) a Budějovickým Budvarem jsou podle prezidenta a výkonného ředitele AB Stephena Burrowa pro Budvar levnou reklamou. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes obvinil Budvar, že bezplatná publicita, kterou soudní spory vytvářejí, je důležitou součástí jeho marketingového plánu. Tvrdí, že při komunikaci s tiskem Budvar podává své prohry jako výhry. Jako příklad zmiňuje spor vedený v Dánsku, kde podle něj soud zakázal používat Budvaru značku Budweiser, ale mohl si ponechat značku Budějovický Budvar. Podle Burrowa by bez této publicity kolem sporů "Budvar pravděpodobně mimo Českou republiku nebo případně Německo znal jen málokdo". K obavám českých politiků, že pokud by AB Budvar získal, převedl by všechna chráněná označení na sebe a pak pivovar v Budějovicích zavřel, Burrow uvedl, že investice společnosti AB do Budvaru by obsahovaly dohody ohledně použití ochranných známek a plán na pokračování vynikajícího růstu firmy. "Již dávno Anheuser-Busch prohlásil, že Budvar vaří dobrý evropský ležák s velkým potenciálem. Bylo by naprosto hloupé investovat do dobrého podniku a pak ho zavřít. To by bylo špatné obchodní rozhodnutí," dodal Stephen Burrow v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Se společností AB vede 40 soudních sporů a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady.

11-03-2002