12-03-2002

Výběr z českého tisku s datem 12. března připravila Zdeňka Kuchyňová.

Tříleté výročí od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance komentuje většina deníků. Podle Mladé fronty Dnes zůstává členství v NATO největším mezinárodně politickým úspěchem v dějinách nejen České republiky, ale i Československa. Ironici možná podle listu poznamenají, že sotva vstoupíme do pevnosti, která se zdá nedobytná, ukážou se kolem nepřátelé. Před třemi lety byl Usáma bin Ládin exotický šílenec, nyní padá jeho stín i na Prahu. "Nyní se po našem vojsku chce, aby se v pevnosti nejen zašilo, ale aby ji pomáhalo bránit! I díky spojencům politici pochopili, že jejich ještě nedávno hýčkaný sen o lidové armádě je nejen hloupý, ale i smrtelně nebezpečný," upozorňuje Mladá fronta Dnes.

 

Nejštědřejším zaměstnavatelem byl loni stát. Vůbec poprvé od roku 1989 rostly lidem v jeho službách platy rychleji než těm, co pracují u soukromníků. Jak píší Hospodářské noviny, stát také masívně přijímal zaměstnance. Jen za loňské poslední čtvrtletí přibylo ve veřejném sektoru na 20 tisíc lidí. Nejvíc pracovníků přibraly zdravotnictví a sociální služby. Narostl ale také počet úředníků. Odborníci míní, že motorem růstu mezd i zaměstnanosti ve státní správě jsou blížící se volby. Přestože k německým mzdám mají ty české hodně daleko, mezi postkomunistickými zeměmi na tom nejsme nejhůř. Českou republiku předčí s průměrným platem jen Poláci, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Platům se věnuje i Mladá fronta Dnes, která píše, že průměrná mzda v letošním roce se už nebude zvyšovat tak rychle jako loni. Podniky jsou totiž nuceny šetřit kvůli poklesu zájmu o své zboží ze zahraničí. Propast mezi nejhůře a nejlépe placenými obory ovšem dál poroste. Během posledních čtyř let si nejvíc polepšili zaměstnanci bank a počítačoví experti. Naopak nejméně pracovníci v textilním nebo oděvním průmyslu. Tento trend by měl letos pokračovat. Právě bankovnictví a informační technologie budou i nadále patřit k oborům, kde nejrychleji rostou platy. Naopak zaměstnanci tradičních odvětví, jako je například ocelářství, si budou muset na dravější růst mezd ještě počkat, až jejich sektor projde restrukturalizací.

 

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník kritizoval v deníku Právo malou snahu poslanců využívat kontrolní zprávy úřadu. Ten je podle Voleníka určen především pro Poslaneckou sněmovnu, které má pomáhat kontrolovat hospodaření s veřejnými financemi. Poslanci pak mohou tlačit na exekutivu, na změnu zákonů, požadovat zdůvodnění, proč se například optimálně nevyužívá prostředků ze státního rozpočtu. Jako efektivní příklad práce s výsledky kontrol uvedl prezident NKÚ skutečnost, že ovlivnily například novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Efekt kontrolních zpráv podle Voleníka snižuje nedokonalá možnost postihu státních úředníků, kteří svými rozhodnutími zaviní ztráty.

 

Učitelé historie se dostávají do složité situace. Jak píší Lidové noviny, v době, kdy se v Evropě mluví o problému Benešových dekretů a odsunu Němců z Československa po druhé světové válce, záleží jen na nich, jak studentům české poválečné dějiny vysvětlí. Oficiální učebnice si totiž často v otázce právních aspektů nebo příčin odsunu protiřečí. V seznamu schválených učebnic moderních dějin pro střední školy nelze ani zdaleka vyčíst nějaký jednotný názor na odsun Němců. Učitelé dnes sice netrpí striktními příkazy co a jak učit, ale potýkají se s docela opačným problémem. Někteří z nich míní, že je třeba, aby v případě poválečných událostí kantoři kombinovali nejrůznější zdroje a snažili se zajistit si co nejvíc objektivních informací. Někteří vyučující však raději poválečné události ve výkladu přeskočí, uzavírají Lidové noviny.

 

Srovnávací analýzu poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a zákonů přijatých v jiných zemích, které vedly ke konfiskaci majetku Němců, chce mít k dispozici Česko-německý fond budoucnosti. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že fond loni na různé projekty uvolnil přes 104 milióny korun. Na některých z projektů se podílela také sdružení sudetských Němců. Podle ředitele sekretariátu fondu Tomáše Kafky dělají analýzu dekretů ústavy soudobých dějin v Praze a v Mnichově. Již před dvěma lety se česko-německý fond odmítl zabývat žádostí Sudetoněmeckého landsmanšaftu o odškodnění všech vyhnanců. Podle historiků by česká vláda měla zvážit odškodnění těch sudetských Němců, které za války pronásledovali nacisté a po jejím skončení zase československé úřady.

 

Hospodářské noviny informují o rozhodnutí vlády odložit privatizaci elektroenergetiky a spojit společnost ČEZ s distributory elektřiny. Kritické stanovisko zaujal list především k úmyslu kabinetu vnutit tři měsíce před volbami svou strategickou vizi těm, kdo budou vládnout po něm. Úmysl vlády spojit výrobce elektřiny ČEZ s osmi distributory vytváří podmínky, aby se firma na trhu dominantní stala ještě dominantnější. Stejná myšlenka zvítězila při privatizaci plynárenství. Myšlenku prodeje strategických firem jako celku pokládá sice autor z pohledu státní pokladny za logickou, neboť tak lze při prodeji požadovat podstatně vyšší cenu. Upozorňuje ale, že plnit erární kasu není jediným úkolem vlády. Důležitá je i ochrana zájmů spotřebitele. A jestliže ovládne většinu výroby v zemi "dominátor", postará se o to, aby se ostatním výrobcům dýchalo co nejhůř a aby byl dovoz elektřiny co nejkomplikovanější, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Šokojící podívaná se nabídla chodcům na pražském Smetanově nábřeží. Jak píše Mladá fronta Dnes, jeden a půl tuny vody vyletělo během vteřiny nad Vltavu poblíž Karlova mostu ve třech mohutných pátnáctimetrových proudech. Nešlo však o útok teroristického komanda, nýbrž o výbuch ponorky. V exteriérech staré Prahy už dva měsíce natáčí americko-český štáb akční film. Hlavní hrdina, kterého ztvární Vin Diesel, známý např. z filmů Zachraňte vojína Ryana, je závodníkem v extrémních sportech. Vládní tajná služba, jejímž představitelem je Samuel L. Jackson, jej vytrhne z podsvětí, aby pronikl do gangu nebezpečné teroristické organizace. Podle specialisty na zvláštní efekty Pavla Ságnera se podvodní výbuch připravoval dva týdny, padlo na něj deset tun oceli a vše stálo tři čtvrtě miliónu korun. Imitace ponorky byla dlouhá asi osm a široká dva metry. Ve vodě stála na polířích zapuštěných do dna řeky. Koncem týdne čeká Vltavu ještě nábřežní honička, kdy budou ponorku pronásledovat po břehu auta.

12-03-2002