Přehled tisku

Kandidátů na prezidenta, které navrhují politické strany, si všímá český tisk. Mladá fronta Dnes se v této souvislosti zamýšlí i nad budoucností Václava Havla, který svému nástupci předá Hrad příští rok v únoru.

Kandidátů na prezidenta, které navrhují politické strany, si všímá český tisk. Mladá fronta Dnes se v této souvislosti zamýšlí i nad budoucností Václava Havla, který svému nástupci předá Hrad příští rok v únoru.

O prezidentském kandidátovi ČSSD se rozhodne v primárních stranických volbách mezi expremiérem Milošem Zemanem, ombudsmanem Otakarem Motejlem, bývalým ministrem spravedlnosti Jaroslavem Burešem a sociologem Martinem Potůčkem. KDU-ČSL nominovala předsedu Senátu Petra Pitharta, další vládní strana - Unie svodoby-DEU - v sobotu nečekaně oznámila, že se chce na společném kandidátovi dohodnout se svými koaličními partnery. Podle komentátora Hospodářských novin se tak snaha najít republice nejlepšího nástupce Václava Havla stále víc mění v tragikomedii. Unie svobody o víkendu objevila Ameriku, když oznámila, že bude s vládními partnery jednat o společném kandidátovi. Činí tak ve chvíli, kdy oba již své favority zveřejnili, jeden dokonce hned čtyři, konstatuje list. Obecně vzato má však podle něj unie pravdu. Normálně fungující vládní koalice má postavit společného kandidáta. Máme však u nás normálně fungující vládní koalici? Ne. Kdybychom měli, vypadal by výběr Havlova nástupce jinak. Ale třeba se to koalice ještě naučí, jestli přežije hlasování o rozpočtu. A o novém prezidentovi..., dodává komentátor Hospodářských novin.

Nad návrhem unionistů se pozastavuje i komentátor deníku Právo, který připomíná, že veřejným tajemstvím byla snaha unie nominovat diplomata Jaroslava Šedivého. Ke změně názoru mohly podle něj US- DEU vést dva důvody: její celorepublikový výbor buď napadl virus záhadné koaliční odpovědnosti, nebo jim Šedivý tu velkou čest odmítl proto, že kandidovat za tohle zmatkovité politické uskupení není už dopředu žádné terno. Unionisté podle listu vypustili do světa nápad, který se svými koaličními partnery dopředu neprojednali a tím zpečetili jeho osud. Zbrklost je pro takový krok slabým označením. Je to jednání natolik zmatkovité a amatérské, že to legitimizuje staré podezření, není-li jednotícím prvkem unie opravdu jen odpor k Václavu Klausovi, a nikoli politický program s hlavou a patou, uzavírá deník Právo.

Autor úvodníku Lidových novin se věnuje rozhodnutí KSČM nominovat na funkci prezidenta bývalého komunistického vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého. Připomíná, že v letech 1993 a 1998 komunisté navrhovali na Hrad také předlistopadové straníky, avšak lidi nijak nezkompromitované. Astrofyzik Stanislav Fischer či biochemička Marie Stiborová byli kandidáty s obecně ještě akceptovatelnou minulostí. Vojenský prokurátor, to je úplně jiná káva. Představitel "socialistické zákonnosti" že by měl být prezidentem přijatelným pro většinu národa? - ptá se autor úvodníku Lidových novin. Pro všechny nekomunisty je podle něj rozhodnutí KSČM dalším důkazem, že vskutku navazuje na předlistopadovou totalitní stranu.

Komentátorka Mladé fronty Dnes se pozastavuje nad tím, co poskytne stát prezidentovi Václavu Havlovi, až mu v únoru vyprší mandát. Havel bude mít podle listu tři měsíce nárok na limuzínu a ochranku a dostane finanční odstupné 800.000 korun. Poté se z něj stane vlastně řadový penzista. Jsme my to zvláštní země. Jako bychom mu chtěli vzkázat: "Užil sis dost, plat jsi měl velký, cestoval sis po světě, práce také moc nebylo, tak už nezacláněj," konstatuje deník a ptá se, zda je v tom kus trapnosti a plebejské malichernosti, nebo jen zapomnětlivosti upracovaných vlád a poslanců. Připomíná, že někdejší polský prezident Lech Walesa, se po odchodu z funkce provokativně vrátil do loděnic jako elektrikář, čímž upozornil na neexistující zabezpečení exprezidentů. "Bude muset Václav Havel nastoupit do pivovaru a koulet tam sudy, jen aby politikům došlo, že si i exprezidenti českého státu zaslouží víc než jen vzpomínky a odstavec v encyklopedii?" ptá se komentátorka Mladé fronty Dnes.


Pojišťovny se podle Lidových novin připravují na summit NATO, který se bude konat ve druhé polovině listopadu v Praze. Po zkušenostech ze zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000 a s ním spojenými protesty antiglobalistů radí svým klientům, aby chránili majetek pojištěním. Podle listu některé pojistné domy nabízejí přímo pojištění na dobu trvání této akce nebo možnost připojištění. Smůlu má však podle deníku ten, kdo v tuto chvíli není pojištěn vůbec a chtěl by chránit majetek jen po dobu konání summitu. Většina pojišťoven totiž nabízí pojistnou ochranu proti škodám z demonstrací jen pro stávající klienty. U většiny z nich však úhrada případných škod půjde z běžných majetkových nebo úrazových pojistek. Jak Lidové noviny připomínají, demonstrace anarchistů, kteří protestovali proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky před dvěma lety, stály Prahu několik desítek miliónů korun. Většinu z nich zaplatily právě pojišťovny. Na letošních listopadových akcích se však očekává mnohem menší účast i tedy i menší škody na majetku než před dvěma lety, uzavírají Lidové noviny.


Společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) definitivně ustoupila od těžby černého uhlí z ložiska Frenštát- Trojanovice v Beskydech. S odvoláním na předsedu představenstva OKD Viktora Koláčka, podle kterého je k tomu firma vedena ryze ekonomickými důvody, o tom informují Hospodářské noviny a deník Právo. Podle Koláčka je důlní firma připravena zasypat jámy a zrušit důlní pole. "Na ministerstvo průmyslu a obchodu odesíláme žádost o převod zásob uhlí na Dole Frenštát z bilančních do nebilančních," řekl deníku Právo. Jak list připomíná, Důl Frenštát byl vybudován v 80. letech, počátkem 90. let se však proti zahájení těžby v Beskydech zvedla vlna protestů nejen ochránců přírody, ale i představitelů měst a obcí. V roce 1992 OKD důl zakonzervovala a od té doby jsou jámy v tzv. udržovacím režimu. "Stojí nás to 50 miliónů korun ročně. Po ekonomických analýzách, které jsme nechali provést, je těžba uhlí nereálná. Podle našich střednědobých výhledů se nejeví účelné jámy nadále udržovat," cituje deník Právo Koláčka. Rozhodnutí vítají především občané jedenácti tamních obcí a měst, kteří proti záměru těžby protestovali. Jak ale upozorňují Hospodářské noviny, OKD se svých podnikatelských aktivit v této oblasti nechce zcela vzdát. Starostům beskydského regionu předložila návrh na využití frenštátského ložiska k získávání zemního plynu.


Několik týdnů trvající debata o vyhlášce, která od srpna omezuje prodej nebalených potravin, podle Lidových novin získává nový rozměr. Úředníci z ministerstva zdravotnictví byli zjevně při práci na vyhlášce vedeni obavou z bioterorismu, píše deník s tím, že to vyplývá z textu důvodové zprávy k vyhlášce. Na jiném místě se pak podle něj zase hovoří o tom, že se otázka balení pečiva stala "středem zájmu v souvislosti s riziky teroristických útoků." List přitom upozorňuje, že ministerstvo zdravotnictví doprovodilo vyhlášku při jejím projednávání právě zmíněnou oficiální důvodovou zprávou a že představitelé resortu tak při obhajování vyhlášky veřejnosti i obchodníkům neříkali zcela pravdu. Jak deník připomíná, kontroverzní vyhláška, která například zakazuje prodej nebaleného půleného chleba, zdobeného a jemného pečiva, koblih a suchých plodů, se stala terčem kritiky opozičních politiků, pekařů i obchodníků. Podle prodejců zvyšuje ceny a snižuje úroveň služeb. Obchodníci kritizují i to, že neměli čas se na ni připravit a vymohli si alespoň jednání o tříměsíčním odkladu její platnosti, konstatují Lidové noviny.


Patnáctiletá Jarmila Dobřichovská byla vždy o trochu klidnější než její tři sourozenci Jana, Mirek a Anna. Jarmila se narodila "přirozeným" způsobem, trojčata jsou ze zkumavky. Ale tím ten rozdíl způsoben není, je přesvědčena jejich matka. "Ti tři prostě soupeří, kdo víc vynikne," řekla Mladé frontě Dnes Jarmila Dobřichovská starší. Experti potvrzují: děti z umělého oplodnění jsou jako kterékoli jiné děti. Rodiče nicméně mívají častěji sklon je rozmazlovat, zvlášť když mají jen jediné. K tomuto závěru nyní dospěla i studie psychologů z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Jak potvrdila její autorka, psycholožka Jarmila Dittrichová, část rodičů (osmnáct procent) ponechává dětem ve výchově příliš mnoho volnosti, nebo do nich naopak vkládá příliš velké vlastní ambice. "To samozřejmě vidíme i u jiných rodičů. Ale v této skupině o něco častěji," uvedla psycholožka. Na druhé straně se rodiče "vymodleným dětem" více věnují. Na definitivní závěry je však ještě brzy. První dítě ze zkumavky na zeměkouli se narodilo v roce 1978, od té doby jich přišlo na svět postupně přes milion. V České republice se jich nyní ročně narodí několik tisíc, uvádí Mladá fronta Dnes.