Přehled tisku

Exulanta Lubora Karlíka na post budoucího českého prezidenta navrhuje bývalý letecký akrobat a dlouholetý vězeň Milo Komínek z Frýdku-Místku. Exilového ekonoma Karlíka považuje podle Lidových novin za ideálního kandidáta. ˝Když se ujímal funkce Masaryk, také nebyl nejmladší,˝ prohlásil Komínek a v prosinci zaslal Senátu a Poslanecké sněmovně dopisy, ve kterých Karlíkovu kandidaturu na funkci budoucí hlavy státu podporuje.

Exulanta Lubora Karlíka na post budoucího českého prezidenta navrhuje bývalý letecký akrobat a dlouholetý vězeň Milo Komínek z Frýdku-Místku. Exilového ekonoma Karlíka považuje podle Lidových novin za ideálního kandidáta. ˝Když se ujímal funkce Masaryk, také nebyl nejmladší,˝ prohlásil Komínek a v prosinci zaslal Senátu a Poslanecké sněmovně dopisy, ve kterých Karlíkovu kandidaturu na funkci budoucí hlavy státu podporuje. Prof. Karlík z Československa emigroval v roce 1948 a poté žil v Austrálii i USA. Tam byl například stálým členem generálního sekretariátu OSN za USA, později pak z pověření Světové banky radil indické vládě. Milo Komínek, který je také exulantem, v komunistických vězeních prožil 17 let a po emigraci do Kanady v roce 1968 provozoval mimo jiné televizní vysílání pro českou komunitu v Torontu, se rozhodl, že pro kandidaturu Lubora Karlíka udělá vše, co je v jeho silách. Naději podle deníků vkládá především do nezávislých senátorů.

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, Jindřicha Sittu, velitele obdivované české polní nemocnice v Afghánistánu, stíhá policie kvůli zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování práv vojáků. Společně se Sittou je stíhán i jeho náčelník štábu Michal Pecha. Oběma hrozí až tři roky vězení. Sitta měl trestat neukázněné členy zahraniční mise, kteří přes jeho přísný zákaz konzumovali alkohol, podle vlastních kázeňských pravidel. Lékař tak například musel sbírat kameny v autoparku. Potrestaným vojákům přitom nedal možnost se odvolat. Podle vyšetřovatele Martina Hádka jednali oba důstojníci v rozporu se zákonem o služebním poměru vojáků z povolání a jsou podezřelí ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Sitta svou vinu odmítá: "Rozhodoval jsem se ve složité situaci. Nelze ji posuzovat pohledem od stolu," říká v Mladé frontě Dnes.

Ředitel Věznice Mírov Věroslav Kyjovský byl odvolán z funkce a propuštěn ze služebního poměru. Jak píší Lidové noviny, důvodem byla krádež v supermarketu, které se Kyjovský dopustil. Podle mluvčí Vězeňské správy Miloslavy Havlíčkové jde o etické selhání, a proto se jeho nadřízení rozhodli k tak tvrdému potrestání. Podle dostupných informací se exředitel věznice pokoušel nepříjemnou událost zatajit. K incidentu došlo na konci letošního léta v olomouckém obchodním domě Globus, kde byl Kyjovský přistižen při pokusu odnést bez placení koženou vestu za zhruba 1500 korun. V posledních letech vedení věznic odvolalo jen dva ředitele věznic. V obou případech však šlo o lidi, kteří, narozdíl od Kyjovského, nezvládali svou práci.

Jak uvedl deník Právo, kontroverzní neonové srdce nad Pražským hradem tento čtvrtek na několik hodin zhaslo. Ze zahraničí se redakci Práva ozval autor Jiří David a tázal se, zda byl na jeho dílo spáchán atentát. Někdo podle něj přesekl hlavní přívod elektřiny, a to v areálu Hradu, tedy pod ochranou Hradní stráže. Jak ale upřesnil mluvčí prezidenta republiky Ladislav Špaček, k závadě došlo na zařízení, které instaloval pan David a které Správě Pražského hradu nepodléhá. Davidovi spolupracovníci vše uvedli do pořádku a od čtvrtečního poledne srdce opět svítí. Ve čtvrtečním večerním zpravodajství TV Prima se však objevily záběry, podle kterých srdce v noci zhasla skupina mladíků. "Vypadalo to jako veřejný dům," uvedl podle deníku Právo jeden z nich.

Vrátí se obávané dětské nemoci? - ptá se Mladá fronta Dnes. Odborníci se toho však neobávají. Když se před několika dny v médiích objevily zprávy o šesti dětech, které byly nakaženy černým kašlem, lékaře to nepřekvapilo. Podle Mariny Maixnerové z Centra preventivního lékařství 3. lékařské fakulty to je běžné číslo za dva týdny. Černý kašel nikdy nezmizel, ale od roku 1970 na něj ikdo nezemřel. Důvodem výskytu infekcí, proti kterým jsou děti většinou očkovány, je například to, že lidé daleko více cestují. Ne u všech dětí také očkování zabere a jiné zase očkovány nejsou vůbec. Buď kvůli jiné své nemoci, nebo proto, že to jejich rodiče odmítají. Maixnerová však zároveň potvrdila, že případů černého kašle v zemi rok od roku mírně přibývá. Podle údajů Státního zdravotního ústavu onemocnělo pravým černým kašlem v roce 1993 dvaasedmdesát lidí a v roce 2000 už 187. Podobně se v zemi může teoreticky objevit i záškrt či dětská obrna. Případ záškrtu se však u nás už dlouho neobjevil a obrna je celosvětově už hodně vzácná.

Snaha politiků podpořit před Vánoci různé charitativní akce se může podle Lidových novin snadno minout účinkem nebo mít účinek právě opačný. Přesně takhle dopadla návštěva ministryně zdravotnictví Marie Součkové v psím útulku v pražských Bohnicích. Do útulku totiž dorazila v pravém kožichu, který skvěle ladil s jejím stříbrným BMW, a ochránci zvířat jí vyčetli, že kvůli němu musela jiná zvířata zemřít. Na podobný kožich, jaký měla ministryně na sobě, je nutné použít kůži zhruba sedmi psů či vlků, případně 60 králíků či deseti lišek. Na otázku Lidových novin, zda jí nepřipadá nevhodné navštívit opuštěná zvířata v útulku v kožichu, odpověděla: ˝ Co mám k tomu říci? Nosím ho běžně.˝ Součková obdarovala útulek krabicí piškotů a ředitele kávou. Ředitel se přesto vyjádřil, že její návštěva byla užitečná právě proto, že spolu s ministryní se v novinách objeví i zvířata.

Domek na kraji Nemilan u Olomouce je pro řadu lidí, kteří přišli o domov, úplně posledním útočištěm. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, bydlí zde bývalí narkomani, bezdomovci a nejrůznější ztroskotanci. Má to však jednu podmínku. Za pomoc se musejí společně modlit. "Pomohou, ale něco za to chtějí," říká například Josef Sekanina, který dnes už bydlí v azylovém domě a na živobytí si vydělává prodejem časopisu Nový prostor. "Pokud tady chce někdo zůstat, musí dodržovat určitý řád. Nemusí se modlit, ale chceme, aby byl s námi, když se modlíme," říká asi pětadvacetiletá dívka Jana, která komunitu řídí. Katolická církev podobné aktivity nepodporuje. Olomoucký farář Bohumír Vitásek je přesvědčen, že to v Nemilanem sice myslí dobře, dopouštějí se ale omylu. Podle sociálního pracovníka z olomouckého azylového domu Dušana Pořízka taková praxe může být i nebezpečná. Lidi, kteří na zimu nemají kam jít, mohou úplně ovládnout. Nemilanským to však zjevně nevadí, uzavírá list.

Nová studie potvrzuje zvýšené koncentrace dioxinů v areálu neratovické Spolany i v blízké přírodní rezervaci. Jak uvedly Lidové noviny, odběry krve od různých skupin lidí žijících v okolí Neratovic by měly ukázat, do jaké míry škodí jejich zdraví toxické látky z místní chemičky. Zprávu vypracovali odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Podrobné měření koncentrace škodlivých látek v okolí Spolany probíhalo v uplynulých šesti měsících. Experti vyhodnotili celkem 106 vzorků získaných z půdy, vody, vzduchu, sedimentů, rostlin a živočichů. Z výsledků vyplynulo, že nejvyšší míra kontaminace je přímo v areálu Spolany, dále pak v tůni Černínovsko, vzdálené od Spolany asi půl kilometru. Tato vodní plocha je přitom součástí přírodní rezervace lužního lesa. Vodu do tůně přivádí potok Černínovsko, který protéká mezi Spolanou a rezervací a vlévá se do Labe. Také v řece samé byla naměřena vysoká koncentrace dioxinů. ˝Naměřené hodnoty jsou o řád vyšší než jinde v Česku. Vysvětlení Spolany, že to nemusí být jejich dioxin, považuji za nešťastné,˝ říká jeden z autorů studie profesor Ivan Holoubek. Podle něj hlavní díl odpovědnosti leží na státních orgánech. Čtyři měsíce po povodních se státní správa tváří jako mrtvý brouk. Minulý týden proto uspořádal besedu s lidmi žijícími v okolí Spolany, kde jim vysvětloval, čeho by se měli vyvarovat.